Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2013): Výskyty epidotu ve Vlastějovicích. -Minerál, 21, 3, 199-202, České Budějovice.

Epidot {Ca2}{Al2Fe3+}[O|OH|SiO4|Si2O7] je ve Vlastějovicích hojným minerálem, o kterém se již roku 1904 zmiňuje Katzer. Výskyty epidotu můžeme zjednodušeně rozdělit podle geologické pozice a způsobu vzniku do třech hlavních skupin: I. výskyt ve skarnech, II. výskyt na mladších žilách pronikajících skarny a III. výskyt v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny. Mimo skarnová tělesa je epidot přítomen v amfibolitech a erlánech zastižených ve skalním defilé mezi Vlastějovicemi a osadou Březina, akcesoricky ve dvojslídných ortorulách na Holém vrchu a vzácně v mramorech v asociaci s flogopitem na bázi skarnového tělesa na západních svazích Holého vrchu (Koutek 1950).

Číst dál...

Kadlec, T. (2013): Hydrotermálně alterovaný pegmatit s opálem z Vlastějovic. - Minerál, 21, 3, 203-204. České Budějovice.

Úvod

O kontaminovaných pegmatitech a jejich minerálech z Vlastějovic již bylo napsáno mnoho vědeckých prací (Vavřín 1960, Čech 1985, Goliáš 2002, Ackerman 2004, Kadlec 2009, Novák, Kadlec a Gadas 2013 a další). Čas od času se v těchto pegmatitech setkáváme s produkty hydrotermálních alterací jako je prehnit, apofylit, epidot, kalcit, fluorit a opál. Běžný je tabulkovitě krystalický, zelenkavý prehnit a radiálně paprsčitý, křídově bílý apofylit; naopak výskyty opálu ve vlastějovických pegmatitech jsou vzácné.

Číst dál...

Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I. (2012): Ryzí síra ze štoly Sv. Antonína Paduánského u Kutné Hory. - čas. Minerál, 6, 501-502, České Budějovice.

V České republice se síra nejčastěji objevuje (v podobě žlutých povlaků a jehlicovitých krystalů) na hořících haldách uhelných dolů (Kladno, Libušín, Otvovice, Bílina, Sokolov, Bečkov, Radvanice, Ostrava, Oslavany, Žeravice, Radvanice aj.). Síra tvoří též povlaky na rašeliništích (např. Soos u Františkových Lázní). Poměrně zřídka se síra objevuje ve vápencích (Lhota u Kunštátu) nebo se vyskytuje v supergenní zóně rudních ložisek (Hůrky u Rakovníka, Nový Metternich u Mariánských Lázní, Bárov ve štěpánovském rudním revíru, Nová Bystřice v jižních Čechách) (Pauliš 2011).

Číst dál...

Kadlec, T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 203-205, České Budějovice.

O datolitu

Datolit Ca(HBSiO5) je méně běžným až vzácným nesosilikátem vápníku a bóru z gadolinit - datolitové skupiny minerálů. Krystaluje v monoklinické soustavě, v oddělení monoklinicky prizmatickém 2/m. Mřížkové parametry jsou a = 9,62 Å, b = 7,6 Å, c = 4,84 Å (Foit et al. 1973). Krystaly jsou hojnoploché, většinou krátce sloupcovité a tlustě tabulkovité. Častěji však datolit tvoří zrnité nebo celistvé agregáty. Je bezbarvý až bílý, zelenavý nebo žlutavý. Lesk má skelný, je průsvitný až průhledný. Štěpnost mu chybí. Hustota datolitu je 2,8 - 3,0 g.cm-3, tvrdost podle Mohse 5-5,5.

Číst dál...

Kadlec, T. (2011): Nový nález anatasu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 490-491, České Budějovice.

Výskyty anatasu TiO2 jsou ve Vlastějovicích velmi vzácné až raritní. Ojedinělý nález popsali Rezek a Krist (1985) z kontaminovaného pegmatitu, zastiženého těžbou kamene na Holém vrchu. Anatas se vyskytoval v asociaci se šedozeleným, zrnitým titanitem, do kterého zarůstal ve formě izometrických nebo protažených zrn o velikosti až 1 mm.

Číst dál...

Kadlec, T., Pauliš, P. (2011): Mineralogie lomů u Bohdanče nedaleko Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 6, 513-516, České Budějovice.

Obec Bohdaneč se rozkládá přibližně 10 km sz. od Ledče nad Sázavou v Hornosázavské pahorkatině. Obec leží v údolí Pilského potoka v průměrné nadmořské výšce 463 m. Z geologického hlediska spadá oblast na pomezí šternbersko-čáslavské skupiny kutnohorského krystalinika v rámci kutnohorsko-svratecké oblasti a pestré série českého moldanubika. Horninovou skladbu tvoří především muskoviticko-biotitické a biotitické pararuly a dvojslídné svory, častá jsou tělesa amfibolitů a krystalických vápenců a dolomitů s vložkami grafitických pararul a erlanů.

Číst dál...

Kadlec, T. (2011): Kalcit a jeho výskyty ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 483-489, České Budějovice.

Kalcit je bezvodý karbonát vápníku (CaCO3) ze série kalcitu-rodochrozitu. Krystaluje v trigonální soustavě, v oddělení ditrigonálně skalenoedrickém. Krystaly jsou sloupcovité, tence až tlustě tabulkovité, klencovité a skalenoedrické. Časté jsou dvojčatné srůsty. Kalcit často vytváří zrnité, kusové a stébelnaté agregáty, konkrece, oolity nebo krápníky. V některých případech je kalcit pseudomorfován křemenem, chalcedonem či limonitem. Sám pseudomorfuje např. baryt, fluorit nebo aragonit. Je bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, hnědý, růžový, červený, fialový, nazelenalý, světle modrý i černý; barva je závislá na přítomnosti izomorfních příměsí ve struktuře a uzavřenin. Lesk má skelný, někdy perleťový, vryp bílý. Je dokonale štěpný podle klence. Hustota kalcitu je 2,71 g·cm–3, tvrdost dle Mohse 3. Některé kalcity svítí v UV záření, a to v různých odstínech červené či zelené barvy. Kalcit je polymorfní s aragonitem a vateritem a izostrukturní s otavitem a nitratinem (Bernard et al. 1992, Sejkora a Kouřimský 2005).

Číst dál...

Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I., Civiš, S., Smutný, Z. (2011): Mineralogie kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. - čas. Minerál, 6, 492-500, České Budějovice.

Ložisko kamene těžené u Bernartic (5 km sz. od Dolních Kralovic, 7 km j. od Zruče nad Sázavou) je součástí hadcového tělesa, které se nachází asi 1 km sz. od Bernartic. Ke kamenolomu vede asfaltová cesta odbočující ze silnice vedoucí z Bernartic do obce Borovsko.

Číst dál...

Pauliš, P., Veselovský, F., Kadlec, T., Franc, J. (2010): Huntit z kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 18/1, 85-89.

A serpentinite quarry at Bernartice near Dolní Kralovice is another locality where relatively rare Mg-carbonate huntite was identified. The mineral was found  in a vein striking 35-45o  and dipping 70o to the west that is 10-25 cm thick and penetrates the altered serpentinite. The vein is filled with whitish dolomite accompanied locally with accumulations of  huntite. The minral forms chalky white, soft, crumbly  and powdery but also solid vein fillings with relics of gray-white dolomite from which it originated via its alteration. Huntite was identified by XRD and its chemical composition corresponds to the formula Ca1.011Mg2.989(CO3)4. Its discovery represents its fourth proved occurrence in the Czech Republic.

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Revize velké pegmatitové dutiny ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 505-510, České Budějovice.

Každá lokalita má své významné mineralogické nálezy. Ne jinak je tomu u Vlastějovic. Během po staletí trvající těžby železné rudy a v novodobé historii těžby stavebního kamene se čas od času objevil nález, o kterém se ještě dlouhá léta mluvilo a stále mluví. Co se týče pegmatitů a jejich minerálů, nad ostatními nálezy ční objevení velké dutiny s krystaly ortoklasu a záhnědy (Čujan 1966) a elbaitového pegmatitu (Čech 1985). Před mnoha lety se mi naskytla jedinečná příležitost navštívit místo jednoho z těchto nálezů, a to dutinový pegmatit na pátém patře dolu Magdaléna.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.