Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2010): Revize velké pegmatitové dutiny ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 505-510, České Budějovice.

Každá lokalita má své významné mineralogické nálezy. Ne jinak je tomu u Vlastějovic. Během po staletí trvající těžby železné rudy a v novodobé historii těžby stavebního kamene se čas od času objevil nález, o kterém se ještě dlouhá léta mluvilo a stále mluví. Co se týče pegmatitů a jejich minerálů, nad ostatními nálezy ční objevení velké dutiny s krystaly ortoklasu a záhnědy (Čujan 1966) a elbaitového pegmatitu (Čech 1985). Před mnoha lety se mi naskytla jedinečná příležitost navštívit místo jednoho z těchto nálezů, a to dutinový pegmatit na pátém patře dolu Magdaléna.

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Nové minerály ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 216-220, České Budějovice.

Lokalita Vlastějovice a její nejbližší okolí patří se svými bezmála 130 druhy minerálů mezi významná česká naleziště. Především pegmatity, antimonová mineralizace a sfaleritové skarnové zrudnění poskytly v posledních deseti letech mnoho nových minerálů, které do té doby nebyly z lokality známé.

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Sázavíny - pozůstatek po těžbě a zpracovávání železné rudy ve Vlastějovicích a okolí. - čas. Minerál, 6, 511-513, České Budějovice.

Termín sázavín použil Ing. V. Patrovský v roce 1973 v článku v časopisu Věda a život pro modré kamínky, které je možné snadno nalézt v řece Sázavě, přibližně od Kácova proti proudu až k obci Vlastějovice. Po určitou dobu se předpokládalo, že se jedná o materiál blízký vltavínům, odkud pochází jejich název. Nějakou dobu proto byly středem zájmu sběratelů minerálů.  Ale ukázalo se, že to jsou „pouze“ struskovité pozůstatky po výrobě železa v okolí Vlastějovic.

obr.1 nadpis sazavin

Nadpis článku otištěného v časopisu Šperkařství v roce 1989.

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Mezinárodní mineralogická asociace ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 5, 460, České Budějovice.

Mezinárodní mineralogická asociace (IMA - The International Mineralogical Association) je hlavní organizace na světě sdružující především mineralogy ale i petrology a geochemiky (více na internetové stránce www.ima-mineralogy.org).

Obr. 1

Členové IMA ve vlastějovickém lomu. Foto T. Kadlec

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Allanit-(Ce) a minerály prvků vzácných zemin vzniklé jeho alterací ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 5, 415-418, České Budějovice.

Allanit-(Ce) {CaCe}{Al2Fe2+}[O|OH|SiO4|Si2O7] poprvé popsal skotský mineralog Thomas Allan (1777-1833) roku 1810 z provincie Kitaa v západním Grónsku. Allanit je složitý alumosilikát prvků vzácných zemin patřící do skupiny epidotu. Krystaluje v soustavě monoklinické, je černý až hnědočerný s polokovovým až smolným leskem a má šedozelený až hnědý vryp.

Jeho hustota se pohybuje v rozmezí 3,5 - 4,2 g.cm-3 a tvrdost podle Mohsovy stupnice od 5,5 do 6. Často bývá značně metamiktní nebo přeměněn na mladší minerály. Vyskytuje se v granitoidních horninách, pegmatitech a některých regionálně metamorfovaných horninách (rula, amfibolit, skarn).

Číst dál...

Kadlec, T. (2010): Fluorit z Vlastějovic. - čas. Minerál, 3, 212-216, České Budějovice.

Fluorit patří nejen na lokalitě Vlastějovice k nepřehlédnutelným minerálům, a to tvarem krystalů a pestrou škálou barev od čiré, přes bílou, žlutou, zelenou, červenou, hnědou, modrou, fialovou až po skoro černou. Variabilita zbarvení je u fluoritu způsobena poruchami v krystalové mřížce. Barva se často mění v rámci jednoho krystalu nebo celých agregátů.  Fluorit krystalizuje v soustavě kubické v podobě krychle, osmistěnu nebo kombinace krychle a osmistěnu. Má skelný lesk a velmi dobrou štěpnost podle plochy (111).

Číst dál...

Houzar, S., Kadlec, T., Sejkora, J. (2009): Výskyt wollastonitu ve skarnu ve Vlastějovicích, střední Čechy (Česká republika). - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 17/1, 34-40.

Vlastějovice nad Sázavou představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. Ve skarnech, odkrytých velkým kamenolomem firmy Silnice Čáslav a.s. na Fiolníku, a v doprovodných horninách bylo zjištěno přes 120 minerálů, z nichž některé jsou vzácné, jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách (Vavřín 1962, Koutek 1964, Pauliš 1993, Brabec 2002, Kadlec 2007).

Číst dál...

Kadlec, T. (2009): Pegmatity Vlastějovic. - čas. Minerál, 6, 467-479, České Budějovice.

Pegmatity jsou pro svoji mineralogickou pestrost a výskyt mnohdy vzácných minerálních druhů v kvalitních ukázkách odnepaměti vyhledávány sběrateli minerálů i profesionálními mineralogy.

Na území České republiky jsou tyto horniny hojné, a to hlavně v moldanubiku a v kutnohorském krystaliniku (v geografickém smyslu kraj Vysočina, jižní část Jihočeského kraje, jihozápadní část Plzeňského kraje a jihovýchodní část Středočeského kraje); k významným lokalitám patří Nová Ves u Českého Krumlova, Dobrá Voda u Velkého Meziříčí, Rožná, Věžná, Pokojovice, Dolní Bory, Čejov, Cyrilov, Bobrůvka, Pikárec a mnohé další.

Také nejbližší okolí obce Vlastějovice patří k moldanubiku, a to k jeho pestré sérii. Více než sto pegmatitových žil zde proniká pestrou horninovou škálou zahrnující různé typy pararul, ortorul a skarnů. Jednotlivé žíly se od sebe liší rozměry a tvarem, charakterem hostitelské horniny, minerálním složením, vnitřní stavbou, stupněm alterace, stupněm diferenciace atd. Rozmanitost pegmatitů a více než 60 druhů minerálů, které byly z těchto pegmatitů popsány, řadí Vlastějovice mezi významné pegmatitové lokality České republiky.

Číst dál...

Kadlec, T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 220-228, České Budějovice.

Lokalitu Vlastějovice vedle minerálů pegmatitů a skarnů mezi sběrateli a vědci pravděpodobně nejvíce proslavila epigenetická antimonová mineralizace. Především ukázky berthieritu patří mezi nejlepší v České republice a první nálezy gudmunditu a tripuhyitu v ČR význam Sb-mineralizace ve Vlastějovicích jen umocňují.

5

Paprsčité seskupení stébel berthieritu zarostlé v solně alterované ortorule, sběr srpen 2004, rozměry výřezu 5x4 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Číst dál...

Kadlec, T. (2008): Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 4, 315-318, České Budějovice.

Vlastní lokalita se nalézá v notoricky známém kamenolomu a dolech vzdálených 700 m severně od obce Vlastějovice. Od počátku minulého století byla a je věnována největší pozornost mineralogů a petrologů místním skarnům (Koutek, Žáček, Potužák), pegmatitům (Vavřín, Novák, Ackerman, Kadlec) a Sb-mineralizaci (Pauliš, Brabec).

Relativně menší zájem byl o mladší puklinové mineralizace ve skarnech (Turnovec, Pauliš a Zeman aj.). V posledním desetiletí se však začaly poměrně hojně objevovat nevelké pukliny v biotit-muskovitické ortorule s minerály klasickými pro alpskou paragenezi typu A. V dosavadní literatuře o lokalitě tato mineralizace doposavad není uváděna, avšak pro úplnost pestrobarevné mozaiky vlastějovických asociací a paragenezí jí nelze opomenout.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.