Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Tmavě zelený malachit tvoří tence jehlicovité skelně lesklé krystaly často sdružené do radiálně paprsčitých agregátů, které vznikají alterací chalkopyritu a bornitu na křemen - karbonátových žilách pronikajících diority. Paprsčité agregáty dosahují velikosti do 7 mm a nasedají na zlatě žlutá zrna chalkopyritu nabíhající do modra až fialova a drobné hnědě červenavé krystaly bornitu.

Číst dál...

"Lokalita poskytla mnoho nádherných, menších vzorků apatitu na podložkách a veliké množství volných krystalů, které bohužel nebylo možné nikam přiřadit - známé mineralogické lego. Mimo nádherných kamenů, zůstal ve vzpomínkách také nepopsatelný pocit ze smaragdově tmavě zelených špalíků, na pozadí červeného jílu, v drobnějších dutinách, nebo úžas a "horečka" z dutiny, do které mi vešlo téměř celé předloktí (kde bohužel, pro lokalitu naprosto neobvykle, bylo krystalů apatitu poskromnu, ale tak už to bývá...). A přitom jen centimentry nad...jezdila léta těžká zemědělská technika."

Martin Ručka (Minerál, 2006/3)

Číst dál...

První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.

Číst dál...

Neobvyklý vývoj chalcedonu pochází z miarolitického hydrotermálně alterovaného pegmatitu pronikajícího zelenočerný jemnozrnný serpentinit. Pegmatitové těleso mělo kolísavou mocnost od 30 do 120 cm a na kontaktu s okolní horninou vyvinutý až 10 cm mocný reakční lem tvořený vláknitým amfibolem a mastkem. Pegmatit pronikal serpentinit ve směru S-J pod sklonem 70-80 st. v délce několika desítek m. Šedožlutý chalcedon tvořil červíkovité agregáty o délce do 20 mm, které se vzájemně proplétaly a narůstaly jako stalaktity na povrch pegmatitových dutin.

Číst dál...

Doposud jediný lithný pegmatit z Vlastějovic se vyskytl v roce 1982 ve východní části třetí etáže lomu na Holém vrchu. Jeho přesnou polohu v dnešním stavu lokality lze jen stěží odhadovat. S největší pravděpodobností pronikala až 2 m mocná příkře upadající žíla skarn asi 30 m severně od žíly se spessartinem, kterou studoval Kadlec v roce 2007. V pegmatitu byly dosud identifikovány tyto minerály (20): annit, albit, axinit-(Mn), bavenit, columbit-(Mn), danburit, datolit, elbait, fluorapatit, fluorcalciopyrochlor, fluorit, fluor-liddicoatit, křemen, magnetit, oligoklas, ortoklas, seladonit, skoryl, stokesit a zirkon.

Číst dál...

Migmatitizované pararuly těžené v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu jsou vzácně diskordantně pronikány mladšími křemennými žilami se sulfidickým zrudněním a karbonáty, ze kterých dominuje kalcit a méně častý je siderit. V poslední době se na lokalitě nalézaly zajímavé ukázky krystalického sideritu. Klencovité světle hnědé až béžové krystaly o velikosti až 1 cm narůstaly na krystalický téměř čirý křemen a byly porůstány drobnými krystaly pyritu.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.