Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Nedaleko Čejova u Humpolce se nacházejí v pegmatitech krystaly zeleného fluorapatitu narůstající na ortoklas v asociaci s albitem a vzácně krystaly křemene. Dne 30. 7. 2002 byl tento výskyt ověřen výkopovými pracemi, které poskytly pěkné, sbírkové ukázky krystalického fluorapatitu. Až 5 cm dlouhé často zonálně zbarvené a bází ukončené krystaly byly nalezeny v jílem vyplněných pegmatitových dutinách, ve kterých narůstaly na živce nebo byly volně uloženy v jílu. Vzácné byly oboustranně ukončené krystaly, které byly souměrně zonální.

Číst dál...

Lokalita Bohouňovice u Červených Peček je známá výskytem českého granátu - pyropu a sférolitických agregátů světle zeleného křemene, vznikajících pravděpodobně v důsledku silicifikace leptochloritového obalu ultrabazické horniny serpentinitu. Přesný způsob vzniku těchto netypických ukázek křemene není doposud znám. Bradavčité radiálně paprsčité konkrece zelenošedého chloritem zbarveného křemene dosahují velikost do 3 cm; místy jsou zbarvené hematitem do rezavé až tmavě červené barvy.

Číst dál...

Kalcit patří mezi nejběžnější epigenetické minerály vlastějovických lomů a díky své krystalové a barevné pestrosti je vyhledávaným minerálem mezi sběrateli. Také pyrit je hojným vlastějovickým minerálem. Nejčastěji se vyskytuje na epigenetických kalcitových žilách a tektonicky postižených skarnech v podobě štěpných agregátů nebo hojnoplochých krystalů (do 1 cm) narůstajících na krystaly kalcitu či zarůstající do mylonitu. Na drúzovitých kalcitových žilách ze skarnu na Holém vrchu byly nalezeny pěkné ukázky krystalovaného pyritu např. v roce 1996, 2000 či 2007. Obdobné nálezy pocházejí také z hlubinného dolu na Fiolníku.

Číst dál...

Markovický lom u Čáslavi je známé naleziště minerálů žil alpského typu na puklinách amfibolitů. Také v mé sbírce mám několik ukázek těchto minerálů. Pro fotografování jsem si vybral pět vzorků titanitu s byssolitem, ukázku krystalů aduláru v asociaci s byssolitem, vzorek tabulkovitých oranžových krystalů stilbitu-Ca z nového nálezu a historický vzorek heulanditu s analcimem. Prehnit, analcim, laumontit, kalcit, křemen a další minerály si nechám na další fotografování.

Číst dál...

V roce 2017 se vyskytly na jv. stěně 6. patra lomu Pohled silně hydrotermálně alterované pegmatity, jejichž K-živce byly zatlačovány a místy zcela nahrazeny prehnitem, analcimem a kalcitem. Světle zelenkavý, světle oranžový až bezbarvý skelně lesklý prehnit tvoří tence tabulkovité krystaly velké až 12 mm, sdružené do nepravidelných porézních prorostlic o rozměrech až 10 × 10 × 10 cm. V dutinách prehnitu se lokálně vyskytuje analcim v podobě šedobílých izometrických krystalů do velikosti 8 mm. Hojný je pyrit, jehož krystaly nasedají na prehnit a analcim. Starší pyrit tvoří až 1 cm velké krychlové krystaly, které jsou porůstány drobně krystalickým mladším pyritem. Kovově lesklé plochy krystalů mají často náběhové barvy. Všudypřítomný je černozelený klinochlor. Jeho radiálně paprsčité agregáty o velikosti do 3 mm narůstají na prehnit a často jsou zarostlé do analcimu. Hrubě štěpný šedobílý až čirý kalcit vyplňuje prostory mezi krystaly prehnitu a analcimu. Krystaly nebyly pozorovány. V prehnitových dutinách byl nalezen pro lokalitu další nový minerál, a to bismutin, který tvořil mosazně žluté tence jehličkovité až vlasovité podélně rýhované krystaly s kovovým leskem. Až 1 cm dlouhé a 0,X mm silné krystaly byly různě zprohýbané a vykazovaly elastické vlastnosti. Zajímavý je zvýšený obsah Se v bismutinu (až 2,5 hm. %). V asociaci s pyritem a bismutinem se vzácně vyskytuje sádrovec v podobě až 5 mm dlouhých bezbarvých krystalů sdružených do radiálně paprsčitých agregátů narůstajících na prehnit. Místy je hojný drobně krystalický fluorapatit, jehož šestiboké světle zelenkavé krystaly o délce do 2 mm porůstají prehnit a analcim.

Číst dál...

Ložisko Stříbrnice u Zvěstova se nachází na v. svahu Předního vrchu 9 km. jz. od Vlašimi. Širší část území je součástí větve českého moldanubika. Moldanubické horniny zde tvoří výběžek, který je na Z a S omezen středočeským plutonem. Okolí ložiska je budováno hybridními rulami popovického komplexu, které jsou intenzivně magmatizovány. Hybridní ruly jsou převládající horninou. Tyto ortoruly jsou proniknuty diskordantními žilami a tělesy kyselých, turmalinických žul, aplitu a pegmatitu. Biotitické a biotiticko-sillimanitické paraluly vroubí na JZ a JV uvedené ortoruly. Na jejich rozhraní jsou vyvinuty amfibolity. Ve v. části u biotitických paralul se vzácně objevují vložky grafitických rul.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.