Rozsáhlý, dnes již nečinný a zatopený lom je situován mezi Utínem a Stříbrnými Horami; 3,5 km severozápadně od Přibyslavi. Lom je založen v nebulitických a stromatitických migmatitech s tělesy serpentinitů, lamprofyrů, eklogitů a žulových porfyrů (Doleželová 2013). Časté jsou v rulách také křemenné žíly s Pb-Zn mineralizací - pyrit, sfalerit, galenit (Dobeš a Malý 2001). Serpentinity lokálně prorážejí žíly desilikovaných pegmatitů s Nb-rutilem a OH-bohatým fluorapatitem (Cempírek a kol. 2008). Na kontaktech pegmatitů se serpentinity bývá často vyvinut reakční lem tvořený tmavě zelených až černým flogopitem, jemně vláknitým antofylitem a antigoritem.
Žlutá šipka vyznačuje výskyt antofylitu s flogopitem v lomu Utína; zdroj: Seznam.cz
Jemně vláknitý antofylit s hrubě krystalickým flogopitem v horní části vzorku; rozměry vzorku 10 x 6 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Jemně vláknitý antofylit s hrubě krystalickým flogopitem v horní části vzorku; rozměry vzorku 11 x 5 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Literatura:
Cempírek, J., Strunga, V., Škoda, R. (2008): Desilikovaný pegmatit s OH-bohatým fluorapatitem a niobovým rutilem z Utína u Havlíčkova Brodu. - Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 93, 81-89. Brno.
Dobeš, P., Malý, K. (2001): Mineralogie polymetalických rudních výskytů ve střední části havlíčkobrodského revíru. - Vlastivědný sborník Vysočiny, odd. věd přír., 15, 51-85.
Doleželová, T. (2013): Petrografická charakteristika lomu Utín u Přibyslavi (moldanubikum). - Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci.