Pyrhotin

od RNDr. Tomáš Kadlec | 30.10.2026

Zobrazení: 2

Skalní stěna Nosaté skály s pseudokrasovými dutinami

Fe7S8, mon., ●●●

Tombakově hnědý pyrhotin je místy hojný na kalcitových nebo křemen-kalcitových žilách ve skarnu, kde tvoří hypautomorfně omezená zrna velikosti maximálně 1 cm. Tento typ pyrhotinu je magnetický (Koutek a Žák 1953). V mikroskopické formě je běžný v masivních mylonitech hostících antimonovou mineralizaci, kde se pyrhotin vyskytuje ve čtyřech generacích. Pyrhotin I doprovázený chalkopyritem vytváří v masivním sfaleritu inkluze. Masivní pyrhotin II uzavírá starší sfalerit a bývá postižen přeměnou na sulfidy a oxidy železa. Mladší hypautomorfně až xenomorfní pyrhotin III tvoří v mylonitu sloupečkovitá zrna nebo oválná zrna zpravidla srůstající s chalkopyritem. Nejmladší sloupečkovitý pyrhotin IV zarůstá do karbonátu, který vyplňuje křemenné drúzovité dutinky (Brabec 2002).

Z puklin biotit-muskovitických ortorul pochází dvě generace pyrhotinu. Starší pyrhotin I nasedá na křemen a je často porostlý mladším pyritem (perimorfóza pyritu po pyrhotinu). Krystalky mladšího pyrhotinu II porůstají krystaly kalcitu. Obě generace tvoří hexagonálně tabulkovité krystaly veliké až 1 cm. Tento pyrhotin není magnetický (Kadlec 2008).

V asociaci s pyritem a fluorapatitem se pyrhotin vyskytl v turmalínovém pegmatitu na v. stěně 3. p. lomu Holý vrch (Kadlec 2009).

Největší agregáty masivního pyrhotinu o rozměrech až 7 × 7 × 3 cm byly nalezeny na sv. stěně 5. p. Holého vrchu v roce 2014. Ty se vyskytly společně s hojným pyritem v hybridních okoloskarnových horninách tvořených hlavně granátem, amfibolem a křemenem.

Hrubě štěpný agregát tombakově hnědého pyrhotinu, Holý vrch 2013, šířka záběru: 9 cm. Foto autor

Šestiboký krystal pyrhotinu s pyritem na puklině ortoruly, Holý vrch 1999, velikost krystalu: 10 mm. Foto autor

BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

KADLEC, T., 2008. Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. Minerál. 16(4), 315-318.

KADLEC, T., 2009. Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Brno. Rigorózní práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.

KOUTEK, J. a ŽÁK, L., 1953. Epigenetické antimonové rudy na magnetovcovém ložisku skarnovém ve Vlastějovicích v Posázaví. In: Sbor. Ústř. Úst. geol. Praha: Ústřední ústav geologický, 593-612.