Ca2Al(Si3Al)O10(OH)2, ort., ●●●
Prehnit se vyskytuje v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarn, a to jako produkt hydrotermální alterace živců. Tvoří světle zelenkavé až naoranžovělé tabulkovité krystaly do 1 cm velikosti v asociaci s fluorapofylitem-(K), kalcitem, epidotem a křemenem (Kadlec 2009). Autor ve svém terénním deníku zmiňuje svůj nejlepší nález krystalického prehnitu z pegmatitu ze dne 31. 11. 2002 na j. stěně 4. p. lomu na Holém vrchu takto: „…tomuto odstřelu jsem nevěnoval příliš velkou pozornost. Odstřel byl totiž navrtán v okrajových partiích kamenolomu a skarn zde byl poměrně dosti zvětrán. Už pouhým okem šlo pozorovat, že zde skarnu chybí typická celistvost. Na této jižní stěně se skarn skoro úplně rozsýpá. V tomto odstřelu bylo zastiženo velké množství pegmatitových žil. Jejich mocnost se pohybovala od několika cm do 0,8 m. V pegmatitech byl velmi hojně zastoupen fialový fluorit. Vlastní pegmatity byly tvořeny šedým křemenem, K-živci a plagioklasy. Z dalších minerálů byl hojně zastoupen (ne ve všech žilách) epidot, amfibol, prehnit a apofylit… v jedné pegmatitové žíle jsem objevil 4 dutiny velikosti lidské pěsti, které byly vyplněny četnými krystaly prehnitu. Měly bledě zelenou barvu a velikost do 1 cm. Na prehnit narůstaly křídově bílé vějířkovité agregáty apofylitu. V dutinách byly ještě krystaly křemene až 2 cm velké…“. Obdobné nálezy byly zaznamenány v březnu 2011 v lomu Magdaléna. Velmi hojný světle zelenkavý prehnit tvořil až 9 mm velké jednotlivé krystaly, často sdružené do úhledných drúz. Prehnit v pegmatitech se také nachází ve starých lůmcích v okolí obce Měchonice, vzdálené 2,5 km sz. od Vlastějovic (Kadlec 2017 a 2021).
Dne 11. září 2021 byla těžbou obnažena pegmatitová žíla, která poskytla velké množství ukázek krystalického prehnitu. U paty j. stěny 4. p. kamenolomu Holý vrch pronikal 30 cm mocný pegmatit granátický skarn. V hojných dutinách narůstaly na krystaly křemenu světle zelenkavé tabulkovité krystaly prehnitu o velikosti do 5 mm. Skelně lesklé krystaly spolu paralelně nebo radiálně srůstaly. V jedné dutině byl nalezen světle oranžový prehnit (Kadlec 2022).
Ze září roku 2000 popisuje Žáček a Fišera (2000) z 5. p. lomu Holý vrch 20-25 cm mocnou prehnit-apofylitovou žílu. Z charakteru vzorků (reakční lem s krystaly hastingsitu) lze usuzovat, že se jedná o silně hydrotermálně přeměněný pegmatit. Velmi podobný výskyt byl nalezen v srpnu 2006 na j. stěně 5. l. e. Holého vrchu. Až 20 cm mocná prehnit-apofylitová žíla měla na kontaktu se skarnem hojný černý hastingsit a v centrálních partiích až 1 cm velké křídově bílé krystaly apofylitu narůstající na světle zelenkavý prehnit.
Žáček (1985) popisuje výskyt krystalů prehnitu v dutinách křemenných žilek ve skarnu. V roce 2004 se prehnit vyskytl v asociaci s velkými krystaly datolitu na Holém vrchu (Kadlec 2007).
Světle zelené tabulkovité krystaly prehnitu v alterovaném pegmatitu, Holý vrh 2002, rozměry vzorku: 9,5 × 6,5 cm. Foto autor
Světle oranžové tabulkovité krystaly prehnitu v pegmatitu, Holý vrch 2021, šířka záběru: 6 cm. Foto autor
Tabulkovitý prehnit na křemenu, Holý vrch 2021, šířka záběru: 74 mm. Foto autor
KADLEC, T., 2007. Datolit z Vlastějovic. Minerál. 15(6), 505-507.
KADLEC, T., 2009. Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Brno. Rigorózní práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KADLEC, T., 2017. Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. Minerál. 25(6), 515-524.
KADLEC, T., 2021. Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. Minerál. 29(6), 483-494.
KADLEC, T., 2022. Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018–2021. Minerál. 30(1), 44-53.
ŽÁČEK, V., 1985. Mineralogie skarnu u Vlastějovic. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
ŽÁČEK, V. a FIŠERA, M., 2001. Prehnit – apofylitová žíla z Vlastějovic. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 9, 316-318.