Rád bych Vás srdečně pozval na zahájení výstavy autorských fotografií ve Vodním domě u Hulic. Kolekce 20 fotografií zachycuje vybrané minerály vyskytující se v oblasti geoparku Kraj blanických rytířů, se zaměřením na významné mineralogické lokality, a to i v rámci České republiky. Mineralogické ukázky z hadcového kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic zaujmou rozmanitostí tvarů křemenu a karbonátů, haldy zaniklého fluoritového dolu od Kožlí u Ledče nad Sázavou lákají na krystaly fialového a zeleného fluoritu a křemenu, kamenolom Stříbrná Skalice poskytuje estetické ukázky karbonátů, barytu a dalších a kamenolomy Vlastějovice ohromují pestrostí minerálních asociací v kontextu s celou řadou běžných, ale i velmi vzácných minerálů. V zápatí každé fotografie bude uveden název minerálu a jeho detailní popis, technické parametry fotografie a krátký popis lokality včetně orientační mapky s vyznačením lokality v rámci národního geoparku Kraj blanických rytířů.
V rámci zahájení výstavy, které proběhne 2. 5. 2026 od 17:00 hodin, se bude konat přednáška na téma Cesta kamene od nálezu k fotografii. Na přednášce si návštěvníci mohou minerály prohlédnout, součástí výstavy budou vitríny, v nichž budou minerály k vidění ve své skutečné velikosti. Vstupné činí 120 Kč a zahrnuje také vstup do Vodního domu. Místo na přednášku si lze rezervovat přes rezervační systém. Více informací na www.vodnidum.cz.
Výstava fotografií bude probíhat v termínu 2. 5.-26. 6. 2026 na adrese Vodní dům, Hulice 118. Přístupná bude návštěvníkům Vodního domu vždy od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Bližší informace nejen o výstavě fotografií naleznete na www.geopark-kbr.cz.
Kadlec T., Doležal J. (2025): Dutinový pegmatit pegGJ IX s krystaly záhněd, almandin-spessartinu a dalších minerálů u Golčova Jeníkova. – Minerál, 33, 6, 539-548, České Budějovice.
V představování nových nálezů dutinových pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova budeme pokračovat s pegmatitovou žílou označenou jako pegGJ IX. Opět byla nalezena během terénního průzkumu polních a lesních oblastí u Golčova Jeníkova, a to v polovině března 2024. Doposud bylo v časopisu Minerál publikováno 9 výskytů jeníkovských pegmatitů a s nimi spojených muskovitových žil (Kadlec 2016, 2021, 2022, 2024, 2025, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024, Kadlec a Vrtiška 2025). Se zvyšující se prozkoumaností oblasti se ukazuje, že jsou u Golčova Jeníkova pegmatity a muskovitové žíly hojné a poskytují kvalitní sběratelské ukázky pegmatitových minerálů. To platí především pro ukázky dutinových krystalů almandin-spessartinu. Pegmatitová prospekce nadále pokračuje. Bylo nalezeno několik dalších žil, z nichž nejzajímavější pegmatit pegGJ X, jenž poskytl nejlepší ukázky turmalínu a albitu, bude publikován v časopisu Minerál jako poslední z této rozsáhlé publikační série.
Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Zdechovice u Přelouče. – Minerál, 33, 6, 531-538, České Budějovice.
Činný čtyřpatrový kamenolom Zdechovice spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o. se rozkládá 500 m západně od Zdechovic vzdálených přibližně 6 km západně od Přelouče. První zmínky o těžbě kameniva pocházejí kolem roku 1930 a hlavní těženou horninou je chvaletická žula tvořící čočkovité těleso nazývané chvaletický masív, který leží mezi chvaletickou skupinou a podhořanským krystalinikem v rámci středočeské oblasti zvané bohemikum (Mísař 1983). Těleso je asi 10 km dlouhé a protažené ve směru SZ–JV (Žák 1972) a je tvořeno středně až hrubě zrnitým dvojslídným granitem proterozoického stáří, složeného z křemenu, K-živce, plagioklasu, muskovitu a biotitu. Granit má charakteristickou světle šedou, narůžovělou až červenou barvu a jsou pro něj typické tektonické poruchové zóny, podél kterých došlo k jeho alteracím a mylonitizaci (Kašparová 1931). Tektonikou chvaletického masívu a poruchami se zabývala také Uhrová (2020). V granitu jsou časté polohy slabě metamorfovaných tmavých fylitických břidlic s drobovými a tufitickými partiemi, tělesa bazických vulkanitů (amfibolické gabro až metagabro) a vzácněji dioritové enklávy (amfibol, biotit, chlorit, ilmenit, křemen, plagioklas).
Kadlec T., Doležal J. (2026): Lom Mastná bába u Kozohlod – historická lokalita minerálů titanu. – Minerál, 34, 1, 10-15, České Budějovice.
Zaniklý stěnový lom Mastná bába se rozkládá přibližně 2 km v. od obce Vlkaneč při silnici z Kozohlod do Římovic a Golčova Jeníkova. Je situovaný na pravém břehu potoku Brslenka v oblasti nazývané U Mastné báby, je velký asi 60 × 60 m a 10 m hluboký. Lom byl otevřen na přelomu 30. a 40. let minulého století. Z historických leteckých snímků je patrné, že kolem roku 1950 byl v blízkosti lomu postaven drtič s několika budovami, za kterými se rozkládaly deponie kameniva. V roce 1959 se pracovalo také v druhém lomu, který se rozkládal přibližně 100 m jižně od hlavního lomu. V dnešní době na jeho místě stojí rekreační budova a hlavní lom je z velké části zavezen různorodým stavebním materiálem, a to i včetně komunálního odpadu. Mezi hlavním lomem a příjezdovou cestou jsou situované monitorovací hydrogeologické vrty pocházející z roku 2001, kterými se hlídá případné znečištění podzemních vod (Urban a Vít 2001). Poblíž většího lomu lze spatřit relikty základů drtiče a pásového dopravníku.
Kadlec T. (2025): Minerály z lomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. - Pod Blaníkem, 29, 4, 2-6, Vlašim.
Jistě jste si během procházek Prahou všimli černobílé tzv. pražské mozaiky na místních chodnících, ale málokdo ví, že některé křídově bílé dlažební kostky pocházejí z kamenolomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. Lokalita je zajímavá také svou historií výroby vápna, mineralogií a geologií, tak se s ní pojďme blíže seznámit.
Kadlec T. (2025): Nálezy minerálů u Ovesné Lhoty. - Pod Blaníkem, 39, 2-5, Vlašim.
Výskyt wolframového a cínového zrudnění u Ovesné Lhoty je z ekonomického hlediska bezvýznamný, avšak po mineralogické a genetické stránce velmi zajímavý. Všeobecně jsou výskyty tohoto typu zrudnění v rámci České republiky málo běžné a mnohdy sběrateli opomíjené. Proto si pojďme tuto zajímavou lokalitu detailněji přiblížit.