Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, Tomáš. Pegmatit s columbitem a kasiteritem z Přibyslavic. In: Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2016 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/

Zaniklé lomy v blízkosti obce Přibyslavice patřily v minulosti mezi významné české lokality. Proslavily se především výskytem krystalů almandinu, primárních a sekundárních fosfátů, vzácného minerálu nigerit či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu – oxy-skoryl. Celkem je z tamních lomů popsáno přibližně 80 minerálních druhů, ale vzhledem k tomu, že probíhá nový výzkum přibyslavických fosfátů lze předpokládat, že se toto číslo rapidně zvedne. Vzhledem k tomu, že jsou lomy v dnešní době již zatopené nebo zčásti zavezené odpadem, jsou možnosti sběru minerálů dosti omezené.

Geologické poměry

Ortorula – granit – pegmatitový komplex u Přibyslavic se rozkládá přibližně na ploše 3 km2, 5 km JJV od Čáslavi nedaleko kontaktu moldanubika s kutnohorským krystalinikem. Těleso ortorul je uzavřeno  ve dvojslídných a biotitických pararulách se sillimanitem a granátem a je zřetelně foliačně paralelní s hostícími metamorfovanými horninami. Jeho V-Z prodloužení je v podstatě paralelní s foliací metamorfního obalu. Do centrálních partií ortoruly intrudovala ve směru V-Z malá tělesa (~50 m) muskovitického granitu a několik žil aplitů a pegmatitů. Následovně bylo těleso ortorul rozděleno zlomy S-J směru na tři bloky. Ortoruly jsou ve směru V-Z pronikány křemennými žílami s kasiterit – columbitovou mineralizací (Breiter et al. 2006). V komplexu lze rozlišit následovná horninová prostředí: páskované muskovit-turmalinické ortoruly, jemně zrnitý muskovitický granit, pegmatity (s granátem, turmalínem, fosfáty či Li-minerály) a křemenné žíly (Breiter et al. 2010).  

Výskyty a chemismus columbitu-(Fe) a kasiteritu

Columbit a kasiterit jsou v přibyslavických lomech přítomné v několika odlišných paragenetických typech, ale obvykle v podobě malých černých zrn převážně o velikosti do 1 mm (Povondra et al. 1987, Vížďa 2003, Breiter et al. 2006). Žíly lithných pegmatitů obsahují izometrická zrna tmavě hnědého kasiteritu I (≤ 2.37 hm. % Nb2O5 a ≤ 1.42 hm. % Ta2O5) s malými inkluzemi columbitu-(Fe) Icolumbitu-(Mn) I (Mn/(Fe+Mn) = 0.02-0.52, Ta/(Nb+Ta) = 0.14-0.22). Columbit-(Fe) II (Mn/(Fe+Mn) = 0.28, Ta/(Nb+Ta) = 0.01-0.06) tvoří inkluze v kasiteritu II (≤ 1.82 hm. % Nb2O5 a ≤ 0.20 hm. % Ta205) vyskytujícího se v granitu. V asociaci s columbitem-(Fe) II se vyskytly drobné inkluze (≤ 3 µm) tungstenitu WS2. Columbit-(Mn) III z úlomků lepidolitu je Mn bohatý s Mn/(Fe+Mn) = 0.88-0.91 a Ta/(Nb+Ta) = 0.19-0.32. Posledním genetickým typem jsou rudonosné křemenné žíly pronikající leukokratní muskovit-turmalínickou ortorulu. Žíly jsou tvořené záhnědovým a mléčným křemenem, muskovitem, turmalínem; jemně zrnitým kasiteritem III s inkluzemi columbitu-(Fe) IV a Ta bohatého rutilu (≤ 10.48 hm. % Nb2O5 a ≤ 18.67 hm. % Ta2O5). Kasiterit III je Nb, Ta-bohatý (≤ 5.41 hm. % Nb2O5 a ≤ 1.60 hm. % Ta2O5) a asociující columbit-(Fe) IV, který je Mn-chudý (Mn/(Fe+Mn) = 0.1-0.2) a Ta-chudý (Ta/(Nb+Ta) = 0.05-0.35) (Novák a Cempírek 2010).

Popis pegmatitu s výskytem columbitu-(Fe) a kasiteritu

Nově jsem v roce 2016 objevil v Přibyslavicích relikty tělesa lithného pegmatitu s poměrně hojným columbitem FeNb2O6 - (Mn,Fe)(Nb,Ta)2O6 a kasiteritem SnO2. Pegmatit s výraznou symetrickou vnitřní zonálností má po okrajích drobně zrnitou až aplitickou texturu, která přechází přes hrubozrnnou zónu do blokových K-živců a křemenného jádra. Kontakt s okolním granitem je neostrý, kdy vlastní granit pozvolně přechází v pegmatit, který je tvořen především K-živci, muskovitem a křemen. K-živce mají bílošedou až světle růžovou barvu a tvoří dobře štěpná zrna o velikosti až 10 cm. Hojný je muskovit v podobě tence tabulkovitých krystalů sdružených místy do radiálně paprsčitých agregátů o velikosti do 5 cm. Křemen je šedobílý, místy záhnědový a v centrálních částech žíly tvoří krystaly o velikosti do 3 cm často porostlé drobně krystalickým muskovitem. Některé dutiny jsou zcela vyplněny béžově zbarveným kaolinitem.  Hojný je také šedozelený, tmavě zelený či šedobílý apatit v hypautomorfně omezených zrnech do 2 cm velikých. V drobných dutinách K-živců jsou vyvinuty dokonale omezené téměř čiré krystalky albitu o velikosti nepřesahující 1 cm. Nalezeny byly také sloupcovité krystaly elbaitu (do 1 cm) zarůstající do hrubě krystalického muskovitu. Elbaity jsou barevně zonální podle osy c, směrem k vrcholu přechází barva od černé přes tmavě až světle zelenou k téměř čiré.

Kasiterit má černou barvu, na okrajích zrn prosvítá do tmavě hněda. Tvoří nedokonale omezená zrna do 3 cm nebo vzácně jednotlivé krystaly až 1 cm velké. Nejčastěji zarůstá do K-živce v centrálních partiích pegmatitu, ale bylo nalezeno i několik zrn na rozhraní granit - pegmatit. V asociaci s kasiteritem se vyskytuje méně hojný černý columbit, jehož krystaly jsou dlouze a tence tabulkovité o délce až 3 cm. Columbit zarůstá buď do muskovitu, draselného živce nebo je na rozhraní křemen – K-živec. Velmi vzácně bylo nalezeno několik ukázek drobných krystalů columbitu v dutinách K-živců. Zajímavé je spojení columbituapatitem, do kterého často také zarůstá nebo s křídově bílým práškovitým minerálem (amblygonit?). Granát nebyl v pegmatitu nalezen.  

IMG 7792

Tabulkovitý krystal columbitu o velikosti 7 x 2 mm na rozhraní křemene a K-živce. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7798

Tabulkovitý krystal columbitu o velikosti 5 x 1.5 mm na rozhraní muskovitu a K-živce. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7800

Tabulkovité krystaly columbitu o délce až 20 mm v K-živci. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7801

Předchozí vzorek s columbitem z jiného pohledu. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7802

Předchozí vzorek s columbitem z jiného pohledu. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7808

Kasiterit o velikosti 17 x 7 mm v draselném živci. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7809

Zrno černého kasiteritu (16 x 6 mm) s drobnými tabulkami columbitu. Foto a sběr T. Kadlec

IMG 7810

Částečně krystalovými plochami omezený kasiterit (17 x 17 mm) v asociaci s apatitem a columbitem. Foto a sběr T. Kadlec

Závěr

I přes značnou zašlost přibyslavických lomů je možné i v dnešní době na lokalitě nalézt zajímavé minerály, jako je columbit-(Fe), kasiterit, dumorthierit, nigerit, almandin, apatit či oxy-skoryl. Mezi Bratčicemi a Přibyslavicemi je možné s trochu štěstí najít na starých pinkách kasiterit a v okolí Tisé skály oxy-skoryl.

Literatura

Breiter K., Škoda R., Novák M. (2010): Přibyslavice near Čáslav – Complex of peraluminous phosphorus-rich tourmaline-bearing orthogneiss, and associated granite and pegmatite with garnet, tourmaline, and primary Fe-Mn phosphates. – In: Granitic pegmatites and Mineralogical museums in Czech Republic, IMA 2010 Field Trip Guide CZ2.

Breiter K., Škoda R., Starý J. (2006): Mineralizace cínu, niobu a tantalu v Přibyslavicích u Čáslavi. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Praha: Czech Geological Survey, 102-107.

Doubek Z. (1997): Zaniklá lokalita Přibyslavice u Čáslavi. – Minerál, 5, 2, Brno.

Povondra P., Pivec E., Čech F., Lang M., Novák F., Prachař I., Ulrych J. (1987): Přibyslavice peraluminous granite. Acta Universitatis Carolinae, Geologica, 183-283.

Vížďa P. (2003): Mineralogické studium kasiteritů různé geneze z lokalit ČR. MSc. thesis, Masaryk Univ., Brno, Czech Republic.