CaSO4 · 2H2O, mon., ●●●
Sádrovec se nahodile vyskytuje na puklinách zvětralých skarnů a ortorul nebo na středověkých haldách na vrchu Fiolníku jako supergenní minerál vznikající z pyritu. Tenké, téměř čiré a až 1 cm dlouhé krystalky seskupující se do vějířkovitých agregátů uvádí z puklin ve dvojslídných ortorulách Kadlec (2008). Sádrovec se vyskytoval v asociaci s pyritem, pyrhotinem, fluoritem, kalcitem a křemenem. Fišera a kol. (2005) popisují z puklin rul čiré, tence sloupcovité až jehličkovité krystaly sádrovce narůstající na hojnoploché krystaly pyritu a křemene. Délku krystalů uvádějí 1-3 mm, šířku 0,2-0,3 mm.
V roce 2017-2018 byl sádrovec hojný na puklinách magnetitového skarnu s pyritem v lomu Magdaléna, kde tvořil paprsčité krystalické agregáty zarůstající do limonitu.
Sádrovec se vyskytl v únoru 2019 na v. stěně 5. p. lomu na Holém vrchu, kde v drúzovitých kalcitových dutinách tvořil tence jehlicovité téměř čiré krystaly o délce do 1 cm. Kalcitové žíly o mocnosti do 15 cm vyplňovaly tektonické poruchy v migmatitizovaných dvojslídných ortorulách. Společně se sádrovcem se na skalenoedrických krystalech kalcitu o velikosti až 4 cm vyskytoval tence tabulkovitý pyrhotin, drobně krystalický pyrit a křemen (Kadlec 2022).
Z 10. patra dolu Magdaléna pocházejí až 5 cm dlouhé tence jehlicovité až vlasovité krystaly sádrovce narůstající na stěny důlních chodeb.
Sádrovec na kalcitu, Holý vrch 2019, šířka záběru: 14 mm. Foto autor
Radiálně paprsčité agregáty sádrovce na magnetitu, Holý vrch 2012, šířka záběru: 42 mm. Foto autor
FIŠERA, M., SEJKORA, J. a DRYÁK, K., 2005. Výskyt indicie pyritového zrudnění ve Vlastějovicích. Minerál. 13(2), 95-98.
KADLEC, T., 2008. Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. Minerál. 16(4), 315-318.
KADLEC, T., 2022. Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018–2021. Minerál. 30(1), 44-53.