CaFe2+Si2O6, mon., ●●●●●
Hedenbergit představuje vedle granátů hlavní součást vlastějovických skarnů, ve kterých je jemnozrnný až hrubozrnný a tvoří monominerální partie nebo pásky spolu s ostatními skarnovými minerály (granát, epidot). Žáček (1985) rozlišuje tři odlišné typy skarnových pyroxenů; 1 – cukrovité jablečně až olivově zelené s poměrem hedenbergitové a diopsidové složky přibližně 1:1, 2 – černé, makroskopicky podobné amfibolu, ve kterých zcela převládá hedenbergitová složka, a 3 – hrubě štěpné agregáty epigenetického hedenbergitu s krystaly v dutinách. Na epigenetických skarnových puklinách tvoří hedenbergit tlustě tabulkovité tmavě zelené až černozelené krystaly až 5 cm velké, často sdružené do plošných drúz. Žáček a Povondra (1991) uvádějí, že největší část skarnových pyroxenů odpovídá hořečnatému hedenbergitu s 20-40% podílem diopsidu.
V kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny tvoří tmavě zelený hedenbergit hypautomorfně až automorfně omezené krátce sloupcovité krystaly velikosti až 4 cm nebo hrubě štěpné agregáty zarůstající do oligoklasu či K-živce v asociaci s fluoritem a epidotem. Po chemické stránce tento hedenbergit obsahuje 10-40 % diopsidové složky (Ackerman 2004). Vavřín (1962) zmiňuje přeměnu hedenbergitu na jemně vláknitý bledě zelený amfibol (uralitizace).
Pěkné sběratelské ukázky hedenbergitu pocházejí z hojných skarnových dutin, které byly těžbou zastiženy v roce 1998 na jv. stěně 5. p. a v roce 2003 na j. stěně 4. p. lomu na Holém vrchu. Až 4 cm velké tlustě tabulkovité krystaly hedenbergitu se vzájemně nahodile prorůstaly a nasedaly na hladké plochy dutin v asociaci s andraditem a epidotem. Podobné nálezy pocházejí z lomu Magdaléna z let 2010–2013, kde na krystalický hedenbergit narůstaly šedobílé tabulkovité, až 2 cm velké krystaly fluorapatitu (Kadlec 2019). Epigenetické skarnové pukliny s krystaly hedenbergitu jsou často vyplněny mladším hrubě štěpným šedobílým kalcitem.
Tabulkovité krystaly hedenbergitu na puklině skarnu, Holý vrch 2003, rozměry vzorku: 11 × 6,5 cm. Foto autor
Černozelené tabulkovité krystaly hedenbergitu na puklině skarnu, Holý vrch 1999, rozměry vzorku: 10,5 × 10 cm. Sběr Ing. A. Kašpárek. Foto autor
ACKERMAN, L., 2004. Pegmatity ve Vlastějovicích. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
KADLEC, T., 2019. Pyroxeny a jejich výskyty ve Vlastějovicích. Minerál. 27(4), 291-294.
ŽÁČEK, V., 1985. Mineralogie skarnu u Vlastějovic. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
ŽÁČEK, V. a POVONDRA, P., 1991. Krystalochemie minerálů skarnu z Vlastějovic nad Sázavou. Acta Univ. Carol., Geol. 1-2, 71-101.