FeSbS, mon., ●●
Gudmundit je ve Vlastějovicích vzácný minerál epigenetického antimonového zrudnění. Tvoří xenomorfně vzácněji hypautomorfně omezená zrna o velikosti až 5 mm v mylonitizovaném skarnu v okolí žil s antimonovou mineralizací. Vyskytuje se v asociaci s pyritem a pyrhotinem (Koutek a Žák 1953, Brabec 2002). Pauliš a Haake (1995) popisují vzácný gudmundit a ryzí antimon zarostlý do křemene na křemen-karbonátových žilkách pronikajících mylonitizovaný skarn.
Gudmundit byl prvně ve Vlastějovicích nalezen prof. Žákem v roce 1951 a jednalo se o první nález tohoto minerálu v bývalém Československu. Prof. Koutek a prof. Žák (1951) okomentovali nález následovně: „Při vyřizování magnetovcového ložiska skarnového typu na VIII. a IX. patře vlastějovického dolu na Holém vrchu se narazilo na slepou rudní žílu – tj. žílu nevycházející na den – jež protíná jak granáticko-pyroxenický skarn, tak magnetovcové ložisko, jež je ve skarnu uloženo. Žíla obsahující antimonové rudy má severojižní směr a příkře upadá k východu. Je to rozmrštěná, morfologicky dosti složitá výplň několik decimetrů mocného poruchového pásma, na němž byl proměněn skarn v celistvý tmavě zelený mylonit, rovněž rudou, hlavně pyritem, impregnovaný. Pozoruhodný je mineralogický obsah žíly a paragenetické poměry na ní, jež nemají zatím u nás příkladu, zvláště nálezem nového minerálu dosud v Československu neznámého, gudmunditu, FeSbS (antimonový analogon arzenopyritu), jejž identifikoval chemickými i fyzikálními methodami druhý z nás (L. Ž.).“
Ojedinělý je nález z roku 1996, kdy byly na 5. p. v lomu Holý vrch nalezeny na puklině tmavě šedého skarnového mylonitu až 3 mm velké automorfně omezené gudmundity spolu s krystaly šedobílého kalcitu.
Krystaly gudmunditu na puklině mylonitu, Holý vrch 1996, rozměry vzorku: 8 × 8 cm. Foto autor
BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
KOUTEK, J. a ŽÁK, L., 1951. Předběžná zpráva o žíle s antimonovými rudami na magnetovcovém ložisku ve Vlastějovicích v Posázaví. In: Věst. Ústř. Úst. geol. Praha: Ústřední ústav geologický, 358-359.
KOUTEK, J. a ŽÁK, L., 1953. Epigenetické antimonové rudy na magnetovcovém ložisku skarnovém ve Vlastějovicích v Posázaví. In: Sbor. Ústř. Úst. geol. Praha: Ústřední ústav geologický, 593-612.
PAULIŠ, P. a HAAKE, R., 1995. Ryzí antimon z Vlastějovic v Posázaví. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 3, s. 240.