CaF2, kub., ●●●●●
Fluorit je běžným vlastějovickým minerálem. Vyskytuje se v kontaminovaných pegmatitech, na epigenetických kalcitových žilách a na puklinách biotit-muskovitických ortorul a migmatitů.
Pro pegmatity pronikajících skarnem je fluorit typický a vyskytuje se skoro ve všech žilách (Vavřín 1962, Kadlec 2009). Fluorit představuje v pegmatitech produkt kontaminace pegmatitové taveniny okolním skarnem hlavně v místě tuhnutí pegmatitové taveniny. Ackerman (2005) odhaduje teplotu vzniku fluoritu na 308–372 °C na základě studia sekundárních inkluzí. Zbarvení fluoritu kolísá od téměř čiré přes vzácnou světle žlutou ke světle fialové až černofialové barvě. Nejhojnější jsou v pegmatitech tmavě fialové fluority vyskytující se v asociaci s allanitem-(Ce), hastingsitem a titanitem. Fialový fluorit tvoří v pegmatitech nepravidelné masy, které mohou mít až 20 cm v průměru. Vzácný je čirý fluorit, raritně se vyskytl světle žlutý v pegmatitu roku 1998 na 5. l. e. Holého vrchu spolu s produkty hydrotermální alterace K-živců (prehnit, fluorapofylit-(K), kalcit). V dubnu 2018 byla v lomu Magdaléna zastižena 30 cm mocná pegmatitová žíla, obsahovala až 20 cm velké akumulace hrubě štěpného tmavě fialového fluoritu, které byly nápadně koncentrovány pouze k jednomu kontaktu mezi pegmatitem a granátickým skarnem. V polovině roku 2018 se téměř bezbarvý, světle až tmavě fialový fluorit vyskytl v turmalínovém pegmatitu v lomu Magdaléna, kde tvořil v asociaci s magnetitem grafické srůsty s černým skorylem a šedým křemenem v akumulacích až 10 × 10 × 5 cm velkých. Fluorit vykazuje silnou termoluminiscenci; intenzivně modrozeleně světélkuje při zahřátí na 200–300 °C (Vavřín 1960), některé části fluoritů mají modrozelenou luminiscenci v krátkovlnném UV světle.
Na hydrotermálních epigenetických kalcitových žilách pronikajících skarny je fluorit výrazně vzácnější, avšak sběratelsky atraktivnější. Na různě mocných kalcitových žilách tvoří dokonalé krystaly tvaru oktaedru, vzácněji krychle, o velikosti až 25 mm nebo hrubě štěpné agregáty až 10 cm v průměru. Barva těchto fluoritů je nejčastěji světle zelená nebo fialová různých intenzit; vzácná je téměř čirá nebo modrá. Krystaly i agregáty bývají běžně zonální od středu k okrajům (např. fialová – zelená – čirá). Největší krystaly fluoritu pocházejí z kalcitové žíly zastižené na 4. l. e. Holého vrchu roku 2008. Až 25 mm velké světle zelené oktaedry fluoritu byly volně uloženy v kalcitových dutinách (Kadlec 2010).
Dalším typem výskytu je fluorit na puklinách biotit-muskovitických ortorul a migmatitů v nejbližším okolí skarnového tělesa na Holém vrchu. Nenápadné, málo mocné pukliny SZ-JV směru byly hojné na 4. a vzácné na 5. p. lomu Holý vrch. Fluorit tvořil krystaly tvaru krychle velké až 1 cm. Barvu měl světle fialovou až černofialovou; vzácně byl čirý. Sukcese minerálů výplně puklin byla: křemen – pyrhotin I – pyrit – fluorit – kalcit I – pyrhotin II – kalcit II – sádrovec (Kadlec 2008b). O jednom z těchto nálezů si autor do terénního deníku zapsal: „Nález fluoritu dne 12. 1. 2001 – Tohoto dne se vyskytl fluorit na východní stěně čtvrtého lomového patra. Většina odstřelu byla navrtána do masivních ortorul a migmatitů. Po odstřelení jsem na celém odstřelu nic nenalezl. Asi po měsíci (12. 1. 2001) jsem se na odstřel vypravil znovu. Všechen materiál už byl skoro celý odebrán. Zůstala zde pouze nepatrná část u paty stěny. V důkladném prohledání materiálu mi zabraňovala asi patnácticentimetrová vrstva sněhu a 10 ˚C mrazu. Po odvalení jednoho kamene, jsem nalezl menší vzorek ortoruly, ve kterém bylo hustě seskupeno 10 puklin. Nejširší puklina byla široká 12 mm. Tento objev mě docela zaujal. Hned jsem se dal do rozbíjení vzorku. Po otevření jedné z puklin se mi naskytl hezký pohled na krystalky fluoritu, křišťálu, kalcitu, pyritu, pyrhotinu,…“.
Krystaly zeleného fluoritu na kalcitu, Holý vrch 2005, rozměry vzorku: 9 × 5 cm. Foto autor
Oktaedrický krystal zeleného fluoritu (5 mm), Holý vrch 2005. Foto autor
Tmavě fialový fluorit na kalcitu s limonitem a pyritem, Holý vrch 2015, šířka záběru: 28 mm. Foto autor
Ukázka kontaminovaného pegmatitu s fialovým fluoritem a šedavým kalcitem, Holý vrch 2012, rozměry vzorku: 20 × 17 cm. Foto autor
Zonálně zbarvený fluorit v kalcitu, Holý vrch 2015, rozměry vzorku: 11,5 × 8,5 cm. Foto autor
Krystaly fialového fluoritu na kalcitu, Holý vrch 1993, rozměry vzorku: 8,5 × 8 cm. Sbírka Ing. A. Kašpárek. Foto autor
Fialové oktaedry fluoritu na kalcitu s limonitem, Holý vrch 1999, rozměry vzorku: 7 × 5 cm. Foto autor
Fialový fluorit na kalcitu s limonitem, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 6 × 5 cm. Foto autor
Zonální krystaly fluoritu v asociaci s pyritem na kalcitu, Holý vrch 2002, šířka záběru: 35 mm. Foto autor
Tmavě fialový fluorit v kontaminovaném pegmatitu, Magdaléna 2012, rozměry vzorku: 11 × 9,5 cm. Foto autor
Zonálně zbarvené krystaly fluoritu v asociaci s kalcitem a klinochlorem na puklině skarnu, Holý vrch 1999, šířka záběru: 75 mm. Foto autor
ACKERMAN, L., 2005. Magmatic vs. hydrotermal origin of fluorites from Vlastějovice, Bohemian Massif. Journal of the Czech Geological Society. 50(1-2), 35-41.
KADLEC, T., 2008. Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. Minerál. 16(4), 315-318.
KADLEC, T., 2009. Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Brno. Rigorózní práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KADLEC, T., 2010. Fluorit z Vlastějovic. Minerál. 18(3), 212-216.
VAVŘÍN, I., 1960. Pegmatity magdalénského skarnového ložiska ve Vlastějovicích a geologicko – petrografické poměry území sv. od Vlastějovic n. Sázavou. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
VAVŘÍN, I., 1962. Pegmatity magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou. Sbor. Nár. Muz., ř. B. 18, 89-105.