Ca5(PO4)3F, hex., ●●●●
Fluorapatit je přítomen jako akcesorický minerál ve skarnech, ortorulách, pararulách a pegmatitech. V pegmatitech z biotit-muskovitických ortorul, zastižených např. těžbou na 4. e. lomu Holý vrch v roce 2008, tvořil v asociaci s muskovitem a pyritem světle až šedozelené tlustě sloupcovité krystaly až 2 cm veliké (Kadlec 2007 a 2009). Vzácně se vyskytuje jako krátce sloupcovité šestiboké krystaly (do 1 cm) na puklinách skarnu společně s diopsidem, titanitem a hedenbergitem (Koutek 1950). Hojný byl v pegmatitu pronikajícího skarny na 5. l. p., kde tvořil dlouze prizmatické šedé až čiré krystaly velikosti až 1 cm zarůstající do hastingsitu a K-živců. Z lomu Magdaléna pocházejí až 2 cm velké krystaly šedobílého fluorapatitu narůstající na tlustě tabulkovité krystaly hedenbergitu v puklinách granátického skarnu. V květnu 2018 se vyskytly oboustranně ukončené tence sloupcovité a až 1 cm dlouhé krystaly šedožlutého fluorapatitu v dutinovém pegmatitu na sv. stěně 1. p. na Magdaléně. Fluorapatit narůstal na světle růžové krystaly ortoklasu a v krátkovlnném UV světle měl výraznou žlutobílou luminiscenci.
Šedobílé krystaly fluorapatitu (do 2 cm) na hedenbergitu, Magdaléna 2012. Foto autor
Krystal fluorapatitu na živci v dutině pegmatitu, Magdaléna 2018, šířka záběru: 3 mm. Foto P. Fuchs
Světle zelený krystal fluorapatitu (14 mm) s muskovitem a křemenem v migmatitu, Holý vrch 2012. Foto autor
KADLEC, T., 2007. Turmalín jako indikátor stupně kontaminace granitických pegmatitů z okolí Vlastějovic nad Sázavou. Brno. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KADLEC, T., 2009. Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Brno. Rigorózní práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KOUTEK, J., 1950. Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví. Rozpr. ČSAV, ř. mat. přír. věd., 60(27), 1-30.