Sb, trig., ●●
Ryzí antimon je ve Vlastějovicích velmi vzácný a prvně byl na lokalitě nalezen v roce 1994 (Pauliš a Haake 1995). Antimon se vyskytl jako 0,1-2 mm velká nepravidelně omezená zrna, cínově bílé barvy s charakteristickým nažloutlým odstínem na drobných 10-20 mm mocných křemenných žilkách nepravidelně pronikajících až 80 cm mocné pásmo mylonitizovaného skarnu v z. části 4. l. e. Holého vrchu. Antimon byl asociován max. 1 mm velkými stříbřitě bílými zrny gudmunditu a až 2 mm velkými tabulkovitými, tombakově hnědými tabulkami pyrhotinu. Chemicky je antimon velmi čistý, s nepatrnou příměsí síry (Pauliš a Haake 1995).
Raritně byl v dutině karbonátové žiloviny nalezen 3 mm velký dokonale vyvinutý krystal antimonu, izometrického tvaru, doprovázený vedle krystalů kalcitu drobnými tabulkami pyrhotinu, vějířky jehlicovitého antimonitu a drobnými krychličkami fialového fluoritu (Žáček 1997).
Brabec (2002) se souhrnně zabýval výskyty antimonového zrudnění v období 1993-2000 na Holém vrchu. Makroskopické výskyty antimonu a doprovodných asociovaných sulfidů připisuje téměř výhradně na poruchy v horninovém prostředí ortorul, silně postiženém hydrotermálními alteracemi. V karbonátové žilovině jej zjistil spolu s berthieritem, pyrhotinem a antimonitem. Antimon, vytvářející výhradně hypautomorfně omezená zrna o velikosti do 1 mm, býval v žilovině zastoupen pouze akcesoricky. Ojediněle byly v zrnech antimonitu zjištěny přímkovité, obloukovité a esíčkovitě prohnuté útvary tvořené vzájemně nespojenými, za sebou řazenými zrnky antimonu.
Cínově bílý antimon s nažloutlým odstínem v asociaci s berthieritem, Holý vrch, šířka záběru: 20 mm. Foto autor
BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
PAULIŠ, P. a HAAKE, R., 1995. Ryzí antimon z Vlastějovic v Posázaví. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 3, s. 240.
ŽÁČEK, V., 1997. Chapmanit z Vlastějovic. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 4-5, s. 227.