Ca3Fe3+2(SiO4)3, kub., ●●●●●
Andradit ze skupiny granátů je hlavním horninotvorným minerálem vlastějovických skarnů společně s hedenbergitem, amfibolem a epidotem; méně častý je v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny.
Nejvyšší převahu andraditové složky uvádí Potužák (1996) u granátů z magnetitového skarnu, kde tvoří andradit akumulace neostře ohraničených zrn, tmavě masově červené barvy. Pro andradit v blízkosti magnetitu je typický průměrný chemismus adr76, grs14, alm10. Žáček a Povondra (1991) popisují krystalické granáty na skarnových puklinách, které mají také převládající andraditovou složku (adr48, grs44, alm6, sps2). Podstatná část skarnových masivních červenohnědých granátů má však andraditovou složku menší jak grosulárovou (grs50, adr39, alm9, sps1).
Andradit se vyskytuje také v pegmatitech, kde vznikl během procesů kontaminace pegmatitové taveniny okolními skarny. Vavřín (1962) popisuje granáty blízké svým složením andraditu ze složitých pegmatitových žil obsahujících vedle základních minerálů kalcit, epidot a mladší albit. Andradit tvořil červenohnědé útržky lemované světle hnědým mladším granátem blíže neurčeného složení. V křemenu na těchto žilách nalezl světle hnědé automorfně omezené krystaly andraditu. V granátech z reakčních lemů pegmatitových žil se skarnem také dominuje andraditový podíl (adr61, grs37, alm1, sps1) (Kadlec 2009).
Na jižní stěně 4. etáže lomu Holý vrch byl do roku 2022 těžbou zastižen masivní granátický skarn s hojnými pegmatity a křemennými či karbonátovými žílami. V roce 2003 byly na tomto místě a zčásti na příjezdové cestě na 5. l. e. odstřelem otevřeny hojné skarnové dutiny, vzniklé s největší pravděpodobností po rozkladu jejich karbonátové výplně, ve kterých byly hojné krystaly andraditu, hedenbergitu a epidotu. Andradit měl tmavě hnědočervenou barvu, na hranách byly krystaly průsvitné a měly velikost až 6 cm. Krystalové plochy byly skelně lesklé a místy stupňovitě vyvinuté. Na andradit nahodile narůstal tence jehličkovitý světle zelený epidot a drobně krystalický šedý křemen. Unikátní také byly až 10 cm dlouhé krystaly starší generace epidotu a až 5 cm velké tabulkovité krystaly hedenbergitu. Obdobný výskyt, avšak v menším měřítku, byl zaznamenán u sz. stěny lomu Magdaléna v roce 2007. Hojné krystaly andraditu o velikosti do 1 cm se vyskytly v asociaci s černozelenými tabulkovitými krystaly hedenbergitu velkými až 3 cm. Na kontaktu až 50 cm mocné křemenné žíly pronikající granátický skarn na v. stěně 4. l. p. na Holém vrchu, byly v květnu 2018 hojné až 1,5 cm velké krystaly tmavě hnědočerveného andraditu ve společnosti s epidotem a mladším prehnitem a fluorapofylitem-(K).
Zajímavý byl výskyt andraditu v silně hydrotermálně postiženém pegmatitu nalezeném v lomu Magdaléna v roce 2011. Pegmatit pronikal granátický skarn ve směru SZ–JV pod sklonem 80° k SV a jeho mocnost kolísala od 15 do 60 cm. Světle zelenkavý prehnit a křídově bílý fluorapofylit-(K), které vznikly na úkor K-živců, uzavíraly až 2,5 cm velká nepravidelně omezená zrna tmavě hnědočerveného andraditu, do kterého zarůstaly psaníčkovité až 5 mm velké krystalky tmavě hnědého titanitu. V prehnitu se vedle andraditu vyskytl epidot, bastnäsit-(Ce), fluorit, skoryl, křemen a chlorit (Kadlec 2017).
Krystal andraditu o velikosti 3 × 3 cm na puklině skarnu z Holého vrchu, 2000. Foto autor
Andradit, Holý vrch 2000, největší krystal: 5 cm. Foto autor
Krystal andraditu zarostlý ve fluoritu, Holý vrch 1994, šířka záběru: 7 cm. Sběr: Ing. A. Kašpárek. Foto autor
Tmavě červenohnědý andradit (2 cm) zarostlý v prehnitu v asociaci s fluoritem, titanitem, epidotem a bastnäsitem-(Ce) v hydrotermálně alterovaném pegmatitu, Magdaléna 2011. Foto autor
Brekcie granátického skarnu, Holý vrch 2014, rozměry vzorku: 14 × 9 cm. Foto autor
KADLEC, T., 2009. Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Brno. Rigorózní práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KADLEC, T., 2017. Výskyty granátů ve Vlastějovicích. Minerál. 25(4), 344-352.
POTUŽÁK, M., 1996. Skarn ve Vlastějovicích na Holém vrchu. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
VAVŘÍN, I., 1962. Pegmatity magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou. Sbor. Nár. Muz., ř. B. 18, 89-105.
ŽÁČEK, V. a POVONDRA, P., 1991. Krystalochemie minerálů skarnu z Vlastějovic nad Sázavou. Acta Univ. Carol., Geol. 1-2, 71-101.