Sb3+Sb5+2O6(OH), kub., ●●●
Stibikonit byl hojný na epigenetických antimonových žilách pronikajících skarny a ortoruly na 3. až 5. l. e. Holého vrchu, odkud ho prvně popsal Pauliš (1993). Ve společnosti méně hojného senarmontitu tvořil společně s limonitem sytě žluté až žlutohnědé jemnozrnné a práškovité agregáty až 25 x 15 cm velké. Často také pseudomorfózoval jehličkovité krystaly berthieritu (Pauliš 1993, Brabec 2002).
V roce 1996 se stibikonit vyskytl na s. stěně 5. p. na Holém vrchu, kde společně se senarmontitem zatlačoval masivní 25 cm mocnou berthieritovou žílu pronikající alterovanou ortorulu při kontaktu se skarnem. Odstřel jv. stěny na stejném patře dne 22. 8. 1999 poskytl velké množství kvalitních ukázek stibikonitu, který narůstal na až 10 cm dlouhé krystaly berthieritu. Podobná situace se opakovala na stejném místě v srpnu 2004 (Kadlec 2009).
Jehlicovité krystaly stibikonitu na limonitu, Holý vrch 1999, šířka záběru: 17 mm. Foto autor
Jehlicovité krystaly stibikonitu s berthieritem na křemenu, Holý vrch 1997, šířka záběru: 23 mm. Foto autor
Jehlicovité krystaly stibikonitu s berthieritem, Holý vrch 1997, šířka záběru: 17 mm. Foto autor
Žlutý až okrově žlutý stibikonit s červeným senarmontitem zatlačující berthierit, Holý vrch srpen 2004, rozměry vzorku: 11 × 10 cm. Foto autor
Krystaly žlutého stibikonitu na křemenu, Holý vrch 1996, šířka záběru: 21 mm. Foto autor
BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
KADLEC, T., 2009. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Minerál. 17(3), 220-228.
PAULIŠ, P., 1993. Sekundární minerály antimonu ze skarnového ložiska Vlastějovice v Posázaví. Čas. Nár. muz., ř. přírodověd. 162(1-4), 91-92.
PAULIŠ, P., 1993. Stibikonit a senarmontit z Vlastějovic v Posázaví. Minerál. 1(4), s. 26.