Ca(WO4), tetrag., ●●
Prvně byl scheelit identifikován ve skarnové čočce tvořené granátem, amfibolem, fluoritem a kalcitem ve starých dobývkách na 3. lomové etáži roku 1984. Tvořil až 1 mm velká xenomorfně omezená zrna. V krátkovlnném UV-světle vykazoval charakteristickou světle namodralou luminiscenci (Sztacho 1985).
Vzácně se vyskytl v turmalínovém pegmatitu na v. stěně 5. p. v asociaci s magnetitem, löllingitem a galenitem (Novák a kol. 2013) a elbaitovém pegmatitu na 3. p. Holého vrchu (Novák a Povondra 1995).
Scheelit byl nalezen také v listopadu 2017 v lomu Magdaléna, kde tvořil v mramorové čočce drobná zrna o velikosti do 2 mm v asociaci s grosulárem, diopsidem a titanitem (Kadlec 2018).
Prokřemenělá část mramoru se scheelitem, diopsidem, grosulárem a feroaktinolitem, Magdaléna 2017, rozměry vzorku: 10 × 6 cm. Foto autor
Předchozí vzorek v krátkovlnném UV světle se scheelitem s modrobílou luminiscencí. Foto autor
KADLEC, T., 2018. Nový nález scheelitového zrudnění ve Vlastějovicích. Minerál. 26(2), 136-138.
NOVÁK, M. a POVONDRA, P., 1995. Elbaite pegmatites in the Moldanubicum: a new subtype of the rare-element class. Mineralogy and Petrology. 55, 159-176.
SZTACHO, P., 1985. Nález scheelitového zrudnění ve Vlastějovicích v Posázaví. Čas. Mineral. Geol. 30, s. 434.