CaCO3, trig., ●●●●●
Kalcit patří mezi nejběžnější minerály vlastějovických lomů a díky své krystalové a barevné pestrosti je vyhledávaným minerálem mezi sběrateli. V minulosti se kalcitem zabýval Turnovec (1969), který kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie. U posledního typu žil upozorňuje na čas od času se objevující dutiny s krásnými a tvarově rozmanitými krystaly kalcitu. Turnovec (1969) dále rozdělil kalcitové žíly podle úložných poměrů a vývoje krystalů do pěti generací. První generace kalcitu je vázaná na pegmatitové žíly. Kalcit je šedobílý, středně zrnitý, tvoří nepravidelná hnízda v okrajových partiích kontaminovaných pegmatitů, netvoří krystaly a je často asociován světle fialovým fluoritem. Druhá generace je čirý až nažloutlý hrubě krystalický kalcit, vyskytující se až v několika decimetrů mocných žilách, společně se zeleným fluoritem. Krystaly mají tvar pouze skalenoedru. Kalcit třetí generace je bílý až šedobílý a tvoří žíly mocné i více jak 1 m pronikající skarnem. Je na něj vázán pyrit a méně pyrhotin. Krystaly jsou spojkami skalenoedru a vysokých klenců. Ve vyšších partiích skarnových těles jsou charakteristické limonitové povlaky na krystalech kalcitu. Čtvrtá generace kalcitu je čirá nebo bílá a je nejbohatší na krystalové tvary. Tvoří nepravidelná hnízda a drobné žilky. Na krystaly často narůstá mladší křemen ve varietě křišťál nebo ametyst. Lokálně uzavírá kalcit větší množství černého hematitu. Nejmladší, pátá generace kalcitu má růžové zbarvení způsobené zvýšeným obsahem manganu a vytváří drobné tenké žilky protínající starší žíly kalcitu a pegmatitu. Turnovec (1969) rozdělil krystaly dutin podle převládajících krystalových tvarů na pět typů: skalenoedrický, skalenoedricko-romboedrický, romboedrický, prizmatický a bazální. Z kalcitových žil uvádí tyto minerály: křemen, chalcedon, fluorit, amfibol, pyrit, pyrhotin, chalkopyrit, goethit, hematit a jílové minerály. Dále se zmiňuje o velké kalcitové dutině na 5. p. dolu Magdaléna, ze které pocházejí skalenoedrické krystaly kalcitu až 40 cm velké. Větší kalcitové dutiny lokalizoval také v zahloubení mezi 2. a 3. p. a na 6. a 10. p. Průměrnou velikost krystalů uvádí 2-5 cm.
Hojné kalcitové žíly, až 20 cm mocné, s pěknými, často korodovanými krystaly v dutinách popisuje Žáček (1985). Pauliš (2002) píše o 4-8 cm mocné hydrotermální kalcitové žilce, která pronikala skarnem. V místech naduření v ní byly vyvinuty drúzové dutiny vystlané až 2 cm velkými skalenoedrickými krystaly kalcitu, na které narůstaly drobné krystalky křišťálu a goethitu. Tvrdý (2000) rozlišuje dvě generace kalcitu, který se vyskytl v asociaci s fluorapofylitem-(K). Vedle dominantního světle růžového fluorapofylitu-(K) se na hydrotermální žíle objevil nejstarší, štěpný a bezbarvý a nejmladší, krystalický kalcit. Ten tvořil hrotité, nanejvýš 5 mm dlouhé skalenoedry vínově žluté barvy, narůstající v dutinkách na krystaly tabulkovitého fluorapofylitu-(K). Hrubě štěpný, bezbarvý nebo nazelenalý kalcit uvádí Žáček a Fišera (2001) z prehnit-apofylitové žíly nalezené na 5. p. v lomu na Holém vrchu.
Litochleb a kol. (1995) se zmiňují o 2-3 cm mocných žilách hrubě štěpného bělavého kalcitu se sfaleritem, které pronikaly skarn na 4. l. e. Obdobný nález kalcitu se sfaleritem učinil autor této knihy v roce 2002 na v. stěně 5. p. lomu Holý vrch.
Okrajově se kalcitem také zaobíral Brabec (2002). V rámci mylonitových zón s antimonovou mineralizací vyčlenit dvě generace žilného kalcitu. Zcela dominantní starší generace obklopuje idiomorfní zrna křemene a uzavírá berthierit. Mladší generace obrůstá zrna berthieritu a pyrhotinu, která intenzivně zatlačuje nebo proniká podél jejich trhlin a ploch odlučnosti.
Kalcit jako produkt hydrotermální alterace allanitu-(Ce) v kontaminovaných vlastějovických pegmatitech pronikajících skarny uvádí Goliáš (2002). Během hydrotermální alterace plagioklasů v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarn také vzniká šedobílý kalcit v asociaci s prehnitem a fluorapofylitem-(K) (Kadlec 2005).
Koutek (1950) psal o krystalických vápencích v oblasti Vlastějovic, které jsou složené převážně z kalcitu. Šedobílé, hrubě zrnité mramory obsahují vedle hlavního horninotvorného kalcitu (75 %) dále dolomit (3 %) a akcesorie (amfibol, epidot, flogopit, forsterit, granát, plagioklas, pyrit, titanit, zirkon a zoisit).
Na puklinách skarnů a ortorul v lomu na Holém vrchu se vyskytoval kalcit v mnoha tvarech (kolem 25 typů) a barevných variacích. Z mnoha výskytů lze vybrat např. světle růžové až světle oranžové hojnoploché tlustě tabulkovité šestiboké krystaly o velikosti do 6 cm, jejichž hrany přednostně porůstaly drobné krystalky pyritu, které se vyskytly na s. stěně 5. p. v roce 1996. O rok později se na v. stěně 4. p. vyskytl na puklině mylonitizovaného skarnu šedobílý tence tabulkovitý až tzv. papírový kalcit, jehož krystaly byly až 4 cm velké. Z téhož roku a místa také pocházejí sytě žluté klencovité až 3 cm velké krystaly kalcitu. V roce 1998 se na v. stěně 4. p. vyskytl typově zcela odlišný kalcit. V dutinách vzniklých mezi klasty tektonicky drceného křemene na puklině silně alterované dvojslídné ortoruly tvořil kalcit až 4 cm velké světle žluté čočkovité krystaly, které narůstaly na drobně krystalický šedý křemen a pyrit. Bohatý na výskyty kalcitu byl rok 2001, a to hlavně v. stěna 4. p. Na mohutné tektonické poloze pronikající mylonitizovaným skarnem S-J směrem se sklonem 70˚ k v. byly zastiženy velké dutiny o rozměrech až 100 × 100 × 7 cm, které byly vystlány nízce klencovitými krystaly tmavě šedého kalcitu o velikosti do 4 cm. Několik metrů severně od tohoto výskytu byly těžbou zastiženy dvojslídné ortoruly s četnými otevřenými puklinami, na kterých byly místy hojné tlustě sloupcovité medově žluté krystaly kalcitu do velikosti 3 cm narůstající na krystalický křemen ve společnosti s pyritem, fluoritem a pyrhotinem. Mocná tektonická porucha se také vyskytla na j. stěně 5. p. v roce 2004. Pronikala skarn směrem S-J pod úhlem 80˚ k východu a poskytla krásné ukázky šedožlutých jehlicovitých dlouze protažených klencovitých krystalů kalcitu o délce do 1 cm uspořádaných do hustých ježkovitých agregátů narůstajících na ledvinité náteky tmavě šedého až šedomodrého chalcedonu. V roce 2005 se na v. stěně 4. p. vyskytly na drobné skarnové puklině zonálně zbarvené šestiboké dlouze sloupcovité krystaly kalcitu v asociaci s drobně krystalickým pyritem. Až 2 cm dlouhé krystaly byly ukončené bází, ke které se měnila barva od světle hnědé přes medovou k bezbarvé. V květnu téhož roku byla nalezena 6 cm velká kontaktní srostlice světle šedých klencovitých krystalů kalcitu narůstající na krystalický křemen pokrývající stěny skarnové pukliny na v. stěně 5. p. Významným z hlediska výskytů krystalického kalcitu byl také rok 2008. Až 10 cm velké skalenoedrické krystaly světle žlutého kalcitu se vyskytly na v. stěně 4. p. V jedné z těchto dutin byly volně uloženy až 2 cm velké oktaedrické krystaly světle zeleného fluoritu. Lokalitně vzácné středně vysoké klencovité až 2 cm velké krystaly kalcitu se nalézaly na v. stěně 5. p. na puklině skarnového mylonitu. Hrany klenců přednostně porůstaly drobné krystaly pyritu. Estetický byl výskyt šedobílých krystalů kalcitu o velikosti až 5 cm potažených hedvábně lesklou kůrou palygorskitu z v. stěny 5. p. na Holém vrchu. V lednu 2008 nalezl sběratel Chadraba z Čáslavi (†) v lomu na Holém vrchu dva vzorky krystalického kalcitu o rozměrech 32 × 21 × 10 a 31 × 20 × 8 cm, které daroval do muzea v Kutné Hoře. Velké množství ukázek až 6 cm velkých šedobílých až světle žlutých krystalů kalcitu vydal soubor dutin v těsné blízkosti zasypaného důlního díla Rudolf zastiženého těžbou v roce 2009 na 5. l. p. Největší dutina měla rozměry 100 × 95 × 20 cm a byla vyplněna několika generacemi skalenoedrického a dělového kalcitu.
Kalcitové drúzy často porůstají mladší minerály, jako jsou drobné krystaly pyritu, antimonitu, křemene, fluoritu, vzácně chalkopyritu, goethitu, hematitu, fluorapofylitu-(K), nebo je potahuje vrstva chalcedonu či palygorskitu. Místy bývá hojný povlak limonitu. Některé kalcitové dutiny jsou vzácně zcela vyplněny opálovou hmotou.
V roce 2018 byly v lomu Magdaléna hojné hydrotermálně alterované pegmatity, ve kterých byly zatlačovány K-živce kalcitem, prehnitem a fluorapofylitem-(K). Kadlec (2018) popisuje z lomu Magdaléna výskyt mramoru se scheelitem. Hlavní složkou mramoru byl světle až tmavě šedý, místy bezbarvý kalcit, jehož dokonale podle klence štěpná zrna měla až 3 cm v průměru. Povrch měla skelně až perleťově lesklý, místy značně zvětralý. Podle štěpných ploch byl kalcit částečně nebo místy zcela zatlačován wollastonitem, a to především při okrajích silně prokřemenělých partií na kontaktu s kalcitem.
Kalcit na křemenu, Holý vrch 2001, rozměry vzorku: 10,5 × 8 cm. Foto autor
Orientovaný srůst krystalů kalcitu, Holý vrch 2012, rozměry vzorku: 7 × 6 cm. Foto autor
Šestiboké krystaly kalcitu na puklině pegmatitu, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 15,5 × 9,5 cm. Foto autor
Vzácné klencovité krystaly šedobílého kalcitu s drobnými oktaedrickými krystaly pyritu na hranách, Holý vrch 2008, šířka záběru: 26 mm. Foto autor
Jehlicovité krystaly kalcitu na chalcedonu, Holý vrch 2005, šířka záběru: 50 mm. Foto autor
Jehlice kalcitu na starším kalcitu potaženém chalcedonem, Holý vrch 2005, šířka záběru: 60 mm. Foto autor
Ukázka žlutých krystalů kalcitu, Holý vrch 2009, rozměry vzorku: 7,5 × 7 cm. Foto autor
Světle žlutý kalcit s náteky limonitu, Holý vrch 2003, rozměry vzorku: 16 × 12 cm. Foto autor
Dlouze protažené klencovité krystaly kalcitu na skarnu, Holý vrch 2003, šířka záběru: 10 cm. Foto autor
Dvojče krystalů kalcitu na křemenu, Holý vrch 2005, rozměry vzorku: 7,5 × 5,5 cm. Foto autor
Nízce klencovité krystaly kalcitu na puklině ortoruly, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 13 × 10,5 cm. Foto autor
Tabulkovité krystaly kalcitu, Holý vrch 1997, rozměry vzorku: 14,5 × 12,5 cm. Foto autor
Skalenoedr kalcitu na křemenu, Holý vrch 2001, šířka záběru: 20 mm. Foto autor
Šestiboké krystaly kalcitu na křemenu, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 7,5 × 5,5 cm. Foto autor
BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
GOLIÁŠ, V., 2002. Thoriová mineralizace Českého masivu. Praha. Doktorská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
KADLEC, T., 2005. Kontaminace granitických pegmatitů se zaměřením na pegmatity pronikající skarnová tělesa. Brno. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
KADLEC, T., 2018. Nový nález scheelitového zrudnění ve Vlastějovicích. Minerál. 26(2), 136-138.
KOUTEK, J., 1950. Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví. Rozpr. ČSAV, ř. mat. přír. věd., 60(27), 1-30.
LITOCHLEB, J., ŠREIN, V. a ČERNÝ, P., 1995. Nález železem bohatého sfaleritu ve skarnu na Holém vrchu ve Vlastějovicích u Zruče nad Sázavou. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 3(1), 237.
PAULIŠ, P., 2002. Sametka z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. Minerál. 10(1), 7-8.
TURNOVEC, I., 1969. Hydrotermální kalcitové žíly magdalenského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou. Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd. 137, 52-59.
TVRDÝ, J., 2000. Fluorapofylit z Vlastějovic. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 8, 265-266.
ŽÁČEK, V., 1985. Mineralogie skarnu u Vlastějovic. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
ŽÁČEK, V. a FIŠERA, M., 2001. Prehnit – apofylitová žíla z Vlastějovic. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 9, 316-318.