Fe3+2Sb3+(SiO4)2(OH), mon., ●●
Chapmanit, jenž byl prvně nalezen v roce 1994 Žáčkem (1997) v lomu na Holém vrchu, vytváří jablečně zelené, zemité povlaky nebo tenké kůry na trhlinách mylonitizovaného skarnu, v bezprostředním okolí různě intenzivně přeměněných akumulací primárních antimonových minerálů (berthierit, antimonit). Na kalcitových žilách pronikajících skarnový mylonit se ojediněle vyskytuje zemitý olivově zelený chapmanit v podobě závalkovitých útvarů o rozměrech až 5 × 1 cm (Brabec 2002). Chapmanit byl poměrně hojný v letech 1998-1999 na 5. l. p. Holého vrchu.

Pistáciově zelený chapmanit se stibikonitem, senarmontitem, berthieritem a antimonitem na alterované ortorule, Holý vrch 1994, rozměry vzorku: 8 × 6,5 cm. Sběr Ing. A. Kašpárek. Foto autor

Jablečně zelený chapmanit s bertieritem na ortorule, Holý vrch 1997, rozměry vzorku: 10 × 5,5 cm. Foto autor

Jablečně zelený chapmanit, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 13 × 9 cm. Foto autor
BRABEC, P., 2002. Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
ŽÁČEK, V., 1997. Chapmanit z Vlastějovic. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. 4-5, s. 227.
