CaCe(Al2Fe2+)(Si2O7)(SiO4)O(OH), mon., ●●●●
O allanitu-(Ce) (zastarale orthit) z Vlastějovic se jako první zmiňuje prof. Jaromír Koutek (1950). Od té doby se studiu vlastějovického allanitu-(Ce) věnoval například Bouška a Svoboda (1960), Chramosta (1980), Goliáš (2002) nebo Kadlec (2010). Na lokalitě má tento sorosilikát hnědočernou až téměř černou barvu a vyskytuje se ve formě smolně lesklých protáhlých zrn až 5 cm dlouhých. Vzácněji mají zrna vyvinuté krystalové plochy. Zarůstá do K-živců, plagioklasu, fluoritu nebo křemenu v kontaminovaných pegmatitech. Kolem zrn allanitu-(Ce) bývají často výrazné pleochroické dvůrky, které vznikají radioaktivním rozpadem a narušením okolního minerálu. Allanit-(Ce) představuje v pegmatitech produkt kontaminace pegmatitové taveniny okolním skarnem, ve kterém je allanit-(Ce) běžnou akcesorií. Na rozdíl od skarnových allanitů prodělaly allanity-(Ce) v pegmatitech značné změny chemismu, způsobené přínosem fluid v závěrečných fázích vývoje pegmatitů. Během této hydrotermální alterace došlo ke vzniku nových minerálů prvků vzácných zemin, a to bastnäsitu-(Ce), brockitu, kalcioancylitu-(Ce) a rabdofánu-(Ce). Spolu s nimi vznikaly z allanitu-(Ce) i další minerály, jako je thorogummit, seladonit, montmorillonit, fluorapatit nebo kalcit (Goliáš 2002). Nejčastěji podléhají této přeměně allanity-(Ce), které zarůstají v pegmatitech do fluoritu.
Od roku 1991 je na sz. straně příjezdové cesty na 5. l. e. lomu Holý vrch odkryt a dobře přístupný kontaminovaný pegmatit s hojným allanitem-(Ce). Žíla proniká granátický skarn pod úhlem 75° k SZ ve směru SV-JZ. Její mocnost se pohybuje kolem 25 cm. Pokud zanedbáme reakční lemy na kontaktu pegmatitu se skarnem, nemá vyvinutou žádnou vnitřní zonalitu. V pegmatitu zcela dominují růžové, hrubě štěpné K-živce a šedobílé plagioklasy. Dále je hojný světle fialový až téměř černý fluorit, černý hastingsit a šedý křemen. Z dalších minerálů je možné rozeznat světle žlutý bastnäsit-(Ce) a tmavě hnědý titanit. Na puklinách pegmatitu je lokálně hojný geneticky mladší světle růžový kalcit (Kadlec 2010d).
V dubnu 2013 bylo na nejspodnějším patře lomu Holý vrch nalezeno několik balvanů pocházejících z přikontaktních partií granit-pegmatitového komplexu na rozhraní skarn–ortorula. V materiálu byl velmi hojný allanit-(Ce) a titanit. Až 1 cm velké allanity-(Ce) byly minimálně hydrotermálně alterované, s čímž korespondovala absence bastnäsitu-(Ce) či kalcioancylitu-(Ce). Několik allanitů-(Ce) bylo dokonale omezeno krystalovými plochami, které byly místy hustě rýhované a měly matný až skelný lesk. Oproti oválným zrnům, která mají lasturnatý lom, krystaly allanitu-(Ce) měly dokonalou štěpnost souběžnou s krystalovými plochami. Krystaly zarůstaly do šedozeleného draselného živce a šedého křemenu.
Kadlec (2017) popisuje nález hydrotermálně alterovaného pegmatitu ze dne 11. března 2011 v lomu Magdaléna, ve kterém do prehnitu zarůstaly dlouze protažené až 3 cm dlouhé krystaly tmavě zeleného epidotu. Zajímavostí byla allanitová jádra epidotu, která byla přeměněna na mladší minerály zemitého vzhledu a světle žluté až okrové barvy (bastnäsit-(Ce) a další).
Dlouze protažený krystal allanitu-(Ce) v živci z Holého vrchu, šířka záběru: 7 cm. Foto autor
Štěpné zrno allanitu-(Ce) z Holého vrchu, šířka záběru: 22 mm. Foto autor
Krystalovými plochami omezený allanit-(Ce) v křemenu z Holého vrchu, šířka záběru: 14 mm. Foto autor
Krystaly černého allanitu-(Ce) v oligoklasu, Holý vrch 2011, rozměry vzorku: 11 × 6,5 cm. Foto autor
Černé zrno allanitu-(Ce) o velikosti 19 mm v pegmatitu, Holý vrch 2006, rozměry vzorku: 10 × 7 cm. Foto autor
KOUTEK, J., 1950. Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví. Rozpr. ČSAV, ř. mat. přír. věd., 60(27), 1-30.
BOUŠKA, J. a SVOBODA, J., 1960. Geofyzikální měření na skarnech v okolí Vlastějovic a Vlašimi [Geofond Praha, sig. GF P010897]. Geoindustria, závod Praha.
CHRAMOSTA, J., 1980. Metamiktní stav allanitů z Vlastějovic nad Sázavou. Praha. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
GOLIÁŠ, V., 2002. Thoriová mineralizace Českého masivu. Praha. Doktorská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
KADLEC, T., 2010. Allanit-(Ce) a minerály prvků vzácných zemin vzniklé jeho alterací ve Vlastějovicích. Minerál. 18(5), 415-418.
KADLEC, T., 2017. Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. Minerál. 25(6), 515-524.