SiO2, trig., ●●●●●
Křemen je hojným minerálem vlastějovických lomů a jejich okolí. Vyskytuje se jako horninotvorný minerál v ortorulách, pararulách, erlanech či pegmatitech, podřadně je zastoupen ve skarnech a mramorech nebo tvoří samostatné žíly, které tyto horniny pronikají. Nejběžnějším je obecný křemen bílé až šedé barvy, z dalších variet je to čirý křišťál, hnědá záhněda až černý morion a fialový ametyst. Vzácněji se také vyskytuje mikroskopicky vláknitý křemen – chalcedon.
Obecný křemen tvořil např. až 7 cm velké šedobílé nahodile se prorůstající krystaly v křemenné žíle pronikající skarny na 4. p. lomu Holý vrch v roce 1998. Krystaly byly porostlé mladší generací bezbarvého křemene a potaženy povlaky limonitu. Unikátní byl výskyt až 8 cm velkých hypoparalelně srůstajících krystalů křemene v roce 2001 na jv. stěně 5. p. lomu Holý vrch, na které narůstaly až 1 cm velké krychlové krystaly tmavě fialového fluoritu. V roce 1982 se na 3. p. téhož lomu vyskytly až 20 cm velké krystaly křemene porostlé křídově bílým fluorapofylitem-(K), drobně krystalickým světle zelenkavým prehnitem a zlatavě zbarveným chloritem.
Hypoparalelní srůst krystalů křemene s narostlým fluoritem, Holý vrch 1997, rozměry vzorku: 13,5 × 10,5 cm. Foto autor
Krystaly křemenu potažené limonitem, Holý vrch 1998, rozměry vzorku: 7,5 × 6,5 cm. Foto autor
Křemen ve varietě záhněda, vzácně morion, se vyskytuje v pegmatitech pronikajících skarny, na epigenetických kalcitových a křemen-kalcitových žilách ze skarnů, ortorul a migmatitů či v samostatných polohách v pararulách. V září roku 1964 byla na 5. p. průzkumné chodby dolu Magdaléna otevřena velká pegmatitová dutina o rozměrech 90 × 70 ×120 cm, která poskytla unikátní krystaly záhnědy. Sloupcovité krystaly o délce až 60 cm se vyznačovaly vodorovným rýhováním hranolových ploch, podle nichž často také po dvou srůstaly. Některé krystaly byly rozlámány na kusy 10-20 cm velké, jejichž pukliny a povrch byly povlečeny bílým kalcitem. Barva krystalů záhnědy byla žlutohnědá až hnědočerná, menší úlomky byly průhledné (Čujan 1966). V roce 2010 během revize této dutiny byly nalezeny až 8 cm dlouhé krystaly tmavé záhnědy; v zadní části dutiny byla zachována krystalová výzdoba s krystaly záhněd až 20 cm velkými (Kadlec 2010). V asociaci s křídově bílým lupenitým fluorapofylitem-(K) a nízce klencovitými krystaly kalcitu se na puklině skarnu v roce 2007 vyskytly na v. stěně 4. p. Holého vrchu až 3 cm velké krystaly tmavě hnědé záhnědy. Ojedinělý byl výskyt oboustranně ukončených až 3 cm velkých krystalů záhnědy narůstajících na skalenoedrické šedobílé až 5 cm velké krystaly kalcitu z kalcitové žíly, která pronikala granátický skarn v roce 2003 na jv. stěně 4. p. lomu Holý vrch. Podobný nález pochází z června 2004 z 5. p., kde se společně s krystaly kalcitu a 3 cm velkými záhnědami vyskytl hojný goethit a pyrit. Až 3 cm velké krystaly záhnědy se vyskytovaly na puklinách alpského typu v biotit-muskovitických ortorulách na 3. a 4. l. e. Holého vrchu společně s krystaly světle až tmavě fialového fluoritu, hexagonálními tabulkovitými krystaly pyrhotinu, až 4 cm velkými klencovitými krystaly kalcitu a drobnými pyrity (Kadlec 2008). Na polích kolem Vlastějovic, jejichž horninový podklad je tvořen dvojslídnými pararulami, se vyskytuje záhněda v několika kilogramových kusech.
Krystaly morionu na ortoklasu, důl Magdaléna 2011, šířka záběru: 8 cm. Foto autor
Krystaly záhnědy o velikosti 14 mm na kalcitu, Holý vrch 2003. Foto autor
Krystal záhnědy na ortoklasu, důl Magdaléna 1958, rozměry vzorku: 10,5 × 8,5 cm. Foto autor
Krystaly křišťálu bývají místy hojné na křemen-kalcitových žilách pronikajících skarny či na puklinách dvojslídných ortorul. Zápis z autorova terénního deníku popisuje jeden z těchto výskytů takto: „Na východní stěně páté lomové etáže se konal 7. února 2003 v 11 hodin poměrně veliký odstřel. Celý odstřel byl navrtán do masivního skarnu, který byl pronikán kalcitovými a pegmatitovými žílami. Na odstřel jsem se dostavil ve 14 hodin, ale musel jsem čekat do 16 hodin, kdy skončila dělníkům směna. Asi na jedné třetině odstřelu jsem zaznamenal výskyt krystalů křišťálu tvořících pohledné drúzy na kalcitových žílách. Drobně krystalický křišťál tvořil perimorfózy na krystalech kalcitu … nejlepší vzorek měl rozměry 15 × 10 cm, jehož celá plocha byla porostlá hustým porostem křišťálu.“ Tence jehlicovité až 1 cm dlouhé krystaly křišťálu tvořící ježkovité drúzy, na které narůstaly oboustranně ukončené bílé 1 cm velké krystaly kalcitu, se vzácně vyskytovaly na v. stěně 4. l. e. na Holém vrchu v roce 2000. Na puklinách ortorul je křemen a jeho čirá varieta křišťál poměrně hojný. Tvoří až 3 cm velké tence sloupcovité krystaly, které narůstají na stěny puklin a jsou často doprovázené kalcitem, pyritem, pyrhotinem a vzácně fluoritem. Tyto výskyty byly zaznamenány na v. a jv. stěnách 3. a 4. p. lomu Holý vrch od devadesátých let minulého století, a to například v roce 1999, 2003 a 2007.
Dlouze prizmatické krystaly křemene na puklině ortoruly, Holý vrch 2021, šířka záběru: 13 mm. Foto autor
Dvougenerační vývoj krystalů křišťálu na kalcitu, Holý vrch 2018, šířka záběru: 30 mm. Foto autor
Poměrně vzácnou varietou křemene je ametyst, o které se již zmiňuje Katzer (1904) z pegmatitu na z. svahu vrchu Fiolník. Ametyst se vyskytuje na tenkých křemenných či křemen-kalcitových žilách pronikajících skarny. Tvoří světle fialové až 2 cm velké krystaly často v asociaci s pyritem a goethitem, které v sobě občas uzavírá. Kadlec (2007) popisuje pěkné ukázky ametystu, které se vyskytly v roce 2002 na v. stěně 4. p. lomu Holý vrch. Ametyst zde tvořil světle fialové krystaly o velikosti do 1 cm spolu se záhnědou, datolitem, kalcitem a palygorskitem. Ze dne 22. 12. 2000 pochází zápis z autorova terénního deníku, ve kterém se píše o zajímavém výskytu ametystu: „Tohoto dne se křemen vyskytl ve Vlastějovicích v odrůdě ametyst, křišťál a záhněda. Šlo o odstřel východní stěny (levá polovina) 4. lomové etáže. Jednalo se spíše o menší odstřel. Ametyst se vyskytl v největším počtu od roku 1996. Jeho výskyt byl vázán na kalcitové žíly. Hmota těchto žil byla tvořena až 2 cm velkými krystaly kalcitu. Dále obsahovaly poměrně velké množství pyritu a křemen. Často se na těchto žilách vyskytly menší dutinky o rozměrech do 3 × 3 × 10 cm, ve kterých byl vykrystalizován buď kalcit nebo křemen. V tomto případě ametyst, který zde tvořil krystaly až 1,5 cm velké. Jejich barva kolísala od slabě po tmavě fialovou. Ve většině nalezených vzorcích byl vyvinut velmi bledý ametyst. Pouze v jedné dutince o rozměrech 2 × 2 × 6 cm jsem nalezl ametyst dosti tmavé barvy. Jedná se o kvalitní mineralogickou ukázku ametystu, lepší vzorek jsem doposud ve vlastějovickém lomu nezaregistroval. Na stejných žilách se vyskytl také křišťál a záhněda. Jen velmi ojediněle se s křemenem vyskytl goethit (sametka).“ V roce 2009 se na v. stěně 4. p. na Holém vrchu objevily po velkém odstřelu hojné do 5 cm mocné křemenné žíly ve skarnu, v jejichž drúzovitých dutinách byly až 2 cm velké světle fialové ametysty.
Dutina s fialovým ametystem, Holý vrch 2000, rozměry vzorku: 12 × 10 cm. Foto autor
Dutina s fialovým ametystem, Holý vrch 2000, rozměry vzorku: 13 × 19 cm. Foto autor
Světle fialový ametyst v kalcitové žíle, Holý vrch 2001, šířka záběru: 19 mm. Foto autor
Pro vlastějovické lomy není neobvyklý ani výskyt mikroskopicky vláknitého křemene – chalcedonu, který se nejčastěji vyskytuje na epigenetických kalcitových a méně často křemen-kalcitových žilách pronikajících skarny. Nejčastěji tvoří několik mm mocné ledvinité kůry či krápníkovité útvary šedobílé, šedomodré, světle hnědožluté barvy, některé partie bývají vzácně bezbarvé. Chalcedon představuje jeden z nejmladších minerálů žil, porůstající krystaly kalcitu či křemenu. Ve vzácných případech tomu tak není a na ledvinité povlaky chalcedonu narůstají krystaly kalcitu či drobně krystalický křemen. Nejlepší mineralogické ukázky chalcedonu poskytla mohutná tektonická porucha na v. stěně 5. p. lomu Holý vrch, která byla těžbou sledována od roku 2002 do června 2004, kdy byl v těchto místech uskutečněn poslední odstřel. Vyskytly se zde šedomodré ledvinité krusty chalcedonu porůstající nízce klencovité krystaly kalcitu a drobně krystalický pyrit. V každém následujícím odstřelu poskytla porucha nové vzhledově jiné ukázky chalcedonu. Vrchol přišel v červnu 2004, kdy byly odstřeleny mohutné dutiny, které poskytly unikátní ukázky chalcedonu o velikosti až 40 × 28 × 8 cm. Skalenoedrické krystaly kalcitu o velikosti do 5 cm porůstal šedohnědý až béžový chalcedon ve vrstvě až 1 cm mocné, hojné byly krápníkovité a závěsovité útvary o délce do 3 cm. Na chalcedon narůstaly až 2 cm dlouhé jehlicovité krystaly světle žlutého kalcitu. V témže roce i měsíci poskytovala také krásné ukázky chalcedonu 50 cm mocná tektonická porucha na j. stěně 5. p. Holého vrchu. Světle béžový chalcedon tvořil dlouze krápníkové útvary na krystalech kalcitu v dutinách o rozměrech až 20 × 20 × 5 cm. Chalcedon se také vzácně vyskytl jako křídově bílé až žlutobílé tenké drobně ledvinité povlaky na tence tabulkovitých šestibokých krystalech kalcitu o velikosti do 4 cm v roce 2001, 2004 či únoru 2005.
Krápníkovité náteky chalcedonu na kalcitu, Holý vrch 2002, rozměry vzorku: 15 × 14,5 cm. Foto autor
Náteky chalcedonu na opálu a kalcitu, Holý vrch červen 2004, rozměry vzorku: 16,5 × 13 cm. Foto autor
Chalcedon na kalcitu, Holý vrch 2002, rozměry vzorku:11 × 7 cm. Foto autor
Žlutobílý povlak chalcedonu na kalcitu, Holý vrch únor 2005, rozměry vzorku: 12,5 × 10 cm. Foto autor
Žlutobílý povlak chalcedonu na kalcitu, Holý vrch únor 2005, rozměry vzorku: 20 × 14 cm. Foto autor
Chalcedon a křemen porůstající kalcit, Holý vrch 2003, rozměry vzorku: 21 × 13 cm. Foto autor
Šedomodrý chalcedon na kalcitu, Holý vrch 2003, rozměry vzorku: 12,5 × 9,5 cm. Foto autor
ČUJAN, J., 1966. Nález velkých krystalů záhnědy na skarnovém ložisku ve Vlastějovicích szs. od Ledče nad Sázavou. In: Čas. Nár. muz., Odd. přírodověd. Praha: Národní muzeum, 232-233.
KADLEC, T., 2007. Datolit z Vlastějovic. Minerál. 15(6), 505-507.
KADLEC, T., 2008. Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. Minerál. 16(4), 315-318.
KADLEC, T., 2010. Revize velké pegmatitové dutiny ve Vlastějovicích. Minerál. 18(6), 505-510.