Kadlec T. (2026): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu II. – Minerál, 34, 4, 314-334, České Budějovice.
Kamenolom v Pohledu u Havlíčkova Brodu sleduji již řadu let a tato pestrá mineralogická lokalita patří mezi mé oblíbené. Rozmanitá škála minerálních asociací a paragenezí v kontextu s probíhající aktivní těžbou kameniva je ideálním základem pro publikování zajímavých nálezů. Tento text navazuje především na článek Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. (Kadlec 2024), který shrnoval zajímavé nálezy v roce 2023 a na další články popisující konkrétní výskyty (Kadlec 2017 a 2023, Kadlec a Doležal 2024, Kadlec a kol. 2018).
Šestipatrový kamenolom (Heidelberg Materials CZ, a.s.) se rozkládá přibližně 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Leží na levém břehu řeky Sázavy u železniční tratě Havlíčkův Brod–Přibyslav. Po regionálně geologické stránce náleží blízké okolí lokality do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař a kol. 1983). Charakteristické pro kamenolom jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly a tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn (tzv. pohledská žula) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rulách. V kamenolomu bylo identifikováno několik typů uzavřenin; Turek (2006) uvádí dva typy – dunit a hornblendit, Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit a Kadlec (2024) popisuje granátické uzavřeniny erlánového typu.
Východ slunce nad pohledským lomem, říjen 2025. Foto: T. Kadlec
Text, který právě pročítáte, pojednává o zajímavých nálezech minerálů v kamenolomu Pohled během roku 2024 a 2025. V rámci nových odstřelů byly autorem zaznamenány tyto výskyty (řazeny chronologicky podle data nálezu): 1 – porucha se zeolity, 2 – krystaly sádrovce v pegmatitu, 3 – dutinový pegmatit s fluorapatitem, 4 – puklina s krystaly fluoritu, 5 – alpská parageneze s anatasem, brookitem a fluorapatitem, 6 – dutiny s krystaly křemene, 7 – alpské pukliny s titanitem, 8 – krystaly bismutinu, 9 – tektonická porucha s krystaly kalcitu, 10 – puklina se záhnědou, 11 – karbonátová žíla s markazitem, 12 – sfalerit na puklině alpského typu, 13 – dutiny s krystaly dolomitu a 14 – pukliny s molybdenitem. Ostatní nálezy jsou stručně popsány v závěru následující kapitoly.
Popisovaná místa nálezů v rámci kamenolomu. Zdroj: seznam.cz
Popisy nálezů
Nález 1 – porucha se zeolity
Porucha s výskytem zeolitů byla objevena v březnu 2024 na východní stěně 4. patra v blízkosti starých důlních děl, která byla následujícím odstřelem nenávratně zničena. Jednalo se tektonickou poruchu o mocnosti do 20 cm a délce několika metrů, která pronikala černý amfibolit ve směru V-Z s mírným ukloněním k jihu. Byla tvořena jemnozrnným šedým mylonitem nebo ostrohrannými úlomky amfibolitu tmelenými kalcitem. V rámci nálezu byly identifikovány dvě rozdílné asociace minerálů; kalcit – prehnit – heulandit-Ca a křemen – klinochlor – analcim. V případě první asociace nasedala na velmi drobně krystalický kalcit šedobílé barvy souvislá vrstva tabulkovitých krystalů prehnitu. Ty měly světle zelenou až nažloutlou barvu a nevýrazný skelný lesk. Na prehnitu byl hojný heulandit-Ca, tvořící tlustě tabulkovité krystaly o velikosti až 11 mm, které byly našedlé až bezbarvé s charakteristickým perleťovým leskem na plochách dokonalé štěpnosti {010}. Prehnit a heulandit-Ca potahovala tenká vrstva rezavého limonitu. V rámci druhé asociace byl nejstarší šedý křemen, který tvořil tenkou vrstvu krystalků o velikosti do 1 mm. Klinochlor vytvářel červíkovité a radiálně paprsčité agregáty o velikosti několika mm olivové až černozelené barvy. Až 1 cm velké krystaly analcimu byly bezbarvé nebo s lehkých bělavým nádechem. Měly skelný místy až perleťový lesk a skeletový povrch.
Heulandit-Ca na prehnitu (nález 1), šířka záběru: 45 mm. Foto: T. Kadlec
Heulandit-Ca na prehnitu (nález 1), šířka záběru: 49 mm. Foto: T. Kadlec
Krystaly analcimu o velikosti až 14 mm na klinochloru (nález 1), rozměry vzorku: 11 × 10 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 2 – krystaly sádrovce v pegmatitu
V květnu 2024 bylo na východní stěně 5. patra nalezlo několik fragmentů hydrotermálně alterovaného pegmatitu s překryvem alpské parageneze a sulfidické mineralizace, což je pro lokalitu typický jev. Dominantním minerálem pegmatitu byl ortoklas, který měl světle narůžovělou barvu a tvořil štěpná zrna o velikosti do 2 cm. Ortoklas byl místy po okrajích zatlačován zelenkavým prehnitem a bezbarvým kalcitem. Podřadný byl šedý křemen. V pegmatitu byla dále identifikována zrna černého sfaleritu, světle žlutého pyritu a světle bronzově hnědého pyrhotinu. Mezi zrny ortoklasu byly hojné drobné dutiny o rozměrech do 2 × 1 × 1 cm. V nich na alterované ortoklasy nasedaly drobné krystaly šedobílého aduláru a šedého křemene, které porůstaly tence tabulkovité světle béžové muskovity sdružené do růžicovitých agregátů o velikosti až 4 mm. Mladší než muskovit, byl světle zelený klinochlor a krychlové krystalky pyritu. Zajímavostí byl tence stébelnatý až jehlicovitý sádrovec, jehož bezbarvé krystalky o délce do 4 mm tvořily ježkovité drúzy nebo spolu křížovitě srůstaly. Měly skelný až perleťový lesk a byly podélně mělce rýhované.
Sádrovec na aduláru s muskovitem (nález 2), šířka záběru: 12 mm. Foto: T. Kadlec
Sádrovec na puklině pegmatitu s klinochlorem a muskovitem (nález 2), šířka záběru: 15 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 3 – dutinový pegmatit s fluorapatitem
U paty sz. stěny 6. etáže se v říjnu 2024 vyskytl pegmatit, který poskytl na lokalitní poměry kvalitní ukázky dutinových krystalů fluorapatitu. Jednalo se o čočkovité těleso délky 1,5 m a mocnosti 50 cm, které diskordantně pronikalo migmatitizovanou pararulou, vůči které měl pegmatit ostrý kontakt. Pegmatit měl dobře vyvinutou vnitřní zonalitu. Okrajové zóny tvořil hrubě krystalický pegmatit s dominantním světle béžovým ortoklasem a podřadným křemenem a muskovitem, následoval narůžovělý písmenkový pegmatit (ortoklas – křemen), jenž přecházel do blokových tmavě růžových ortoklasů, centrální části pegmatitu byly tvořeny křemenem, který obsahoval hojné drúzovité dutiny o rozměrech do 5 × 5 × 3 cm. V dutinách byly nalezeny až 3 cm velké krystaly světle šedého až záhnědového křemene, na které nasedaly radiálně paprsčité kulovité agregáty žlutavého muskovitu složené z lupenitých krystalků o velikosti do 5 mm, čočkovité krystaly nažloutlého kalcitu a drobný bezbarvý adulár. Vzácné krystaly fluorapatitu byly krátce sloupcovité, šestiboké a hrany bazálního zakončení byly zkoseny šestibokou dipyramidou. Krystaly až 4 mm velké byly zonálně barevné, kdy centrální části byly světle modrozelené a kraje téměř bezbarvé.
Fluorapatit s muskovitem (nález 3), šířka záběru: 13 mm. Foto: T. Kadlec
Světle modrozelený fluorapatit (nález 3), šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 4 – puklina s krystaly fluoritu
Fluorit je všeobecně v pohledském lomu poměrně vzácný minerál, navíc málokdy tvořící krystaly. Koncem října 2024 byla v suti u západní stěny 6. patra nalezena několik mm mocná puklina pronikající migmatit, která poskytla neobvyklé ukázky fluoritu. Stěny pukliny pokrýval drobně krystalický mléčný křemen, na který vzácně narůstaly krystalky pyritu a pyrhotinu. Fluorit tvořil rekrystalizované agregáty o průměru do 1 cm. Zonálně zbarvené duté agregáty byly formovány bezbarvým až tmavě fialovým fluoritem, uvnitř kterých byly uloženy hojnoploché krystalické srůsty světlounce namodralého fluoritu. Puklina byla kompletně vyplněna bílým kalcitem.
Zonálně zbarvený fluorit na křemenu (nález 4), šířka záběru: 27 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 5 – alpská parageneze s anatasem, brookitem a fluorapatitem
Ve východním rohu 5. lomové etáže obnažil nový odstřel koncem listopadu 2024 rozsáhlý soubor puklin, které lze zařadit k alpskému typu. Pravidelné pukliny diskordantně pronikaly migmatitizované pararuly a jejich mocnost nepřesahovala 2 cm. Detailnější popis puklin nelze provést, protože nebyly nalezeny v in-situ, ale pouze v odstřeleném materiálu. Sukcesně nejstarším minerálem byl křemen, který byl šedavý nebo bezbarvý a tvořil krystaly o délce do 1,5 cm. Světle zelený až olivově zelený klinochlor byl hojný, až 5 cm velké ploché agregáty byly složeny z drobných červíkovitých nebo radiálně paprsčitých útvarů. V blízké asociaci s klinochlorem se vzácně vyskytovaly minerály titanu, a to anatas a brookit. Černé krystaly anatasu měly dipyramidální tvar, silný polokovový až diamantový lesk a jen ojediněle přesahovaly velikost 1 mm. Brookit tvořil tence tabulkovité vertikálně rýhované krystaly až 3 mm dlouhé. Měl světle hnědou barvu a byl průsvitný s vysokým leskem. Na křemen narůstaly také krystaly fluorapatitu lehounce nazelenalé barvy. Šestiboké krystaly dlouhé do 4 mm měly skelný lesk a v krátkovlnném UV světle vykazovaly žlutobílou luminiscenci.
Brookit a anatas v asociaci s klinochlorem na křemenu (nález 5), šířka záběru: 11 mm. Foto: T. Kadlec
Seskupení krystalů fluorapatitu (nález 5), šířka záběru: 13 mm. Foto: T. Kadlec
Křemen I a II, klinochlor I a II a fluorapatit na puklině alpského typu (nález 5), šířka záběru: 13 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 6 – dutiny s krystaly křemene
Poslední zajímavější nález v roce 2024 byla dutinová křemenná žíla objevena v prosinci v odstřelu východní stěny 5. patra. Vertikální křemenná žíla měla směr téměř S-J, mocnost do 25 cm a délku několika metrů. Diskordantně pronikala silně alterované migmatity. Dominantní křemen byl nositelem všudypřítomného klinochloru a sulfidického zrudnění reprezentovaného pyrhotinem, sfaleritem a pyritem, vzácný byl scheelit, kalcit, chalcedon, adulár a fluorapatit. Bělavý až světle šedý křemen tvořil hojné ploché dutiny o rozměrech až 90 × 60 × 9 cm, které vyplňovaly krystaly o velikosti až 8 cm. Některé krystaly vzácně měly barvu světlé záhnědy. Klinochlor se vyskytl ve dvou morfologicky odlišných formách. Klinochlor I byl světle zelenkavý a velmi drobně krystalický v podobě dlouze červíkovitých útvarů vzájemně se prorůstajících. Tvořil až 10 cm velké agregáty zarůstající do křemenu nebo vzácně porůstající krystaly křemene. Klinochlor II měl tmavě zelenou až černozelenou barvu a tvořil jednotlivé kulovité agregáty, složené z tence tabulkovitých radiálně uspořádaných krystalů o velikosti do 3 mm. Tento typ klinochloru se vyskytoval pouze v křemenných dutinách. Světle tombakově hnědý pyrhotin a černý sfalerit se vzájemně prorůstaly v hrubě štěpných agregátech o velikosti do několika cm, jenž zarůstaly do křemene hlavně v přikontaktních partiích žíly. Sfalerit byl často značně alterovaný a porůstán tence jehličkovitým křídově bílým minerálem (sádrovec nebo goslarit?). Pyrit se vyskytoval hlavně v dutinách, kde tvořil kubické krystaly o délce hrany do 5 mm. Do žilného křemene nebo vzácně klinochloru I zarůstala izometrická zrna světle medově žlutého scheelitu o průměru do 1 cm. Nenápadný scheelit byl identifikován pomocí klasické luminiscence v krátkovlnném UV světle. Na krystalech křemene se velmi vzácně vyskytl drobně krystalický bezbarvý adulár a světle zelený fluorapatit. Kalcit společně s chalcedonem tvořil zajímavá drúzovitá seskupení na křemenu. Jednalo se vlastně o perimorfózy po blíže neurčeném klencovitém minerálu (starší kalcit či siderit?). Perimorfózy o velikosti do 1 cm měly světle béžovou barvu a vnitřky měly duté. Dominantní část byla tvořena tenkou slupkou chalcedonu s vnějším drobně ledvinitým povrchem. Na vnitřní straně byly pokryty drobnými krystalky kalcitu. Chalcedon pokrýval také krystaly křemene a pyritu.
Křemenná dutina (nález 6). Foto: T. Kadlec
Nález křemenné drúzy (nález 6). Foto: T. Kadlec
Ukázka krystalů křemene z nálezu 6, rozměry vzorku: 75 × 45 mm. Foto: T. Kadlec
Křemen porostlý klinochlorem a fluorapatitem (nález 6), rozměry vzorku: 80 × 55 mm. Foto: T. Kadlec
Oboustranně ukončený krystal křemenu (nález 6), rozměry vzorku: 75 × 50 mm. Foto: T. Kadlec
Kalcit na křemenu (nález 6), rozměry vzorku: 35 × 25 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 7 – alpské pukliny s titanitem
Další sběratelskou sezónu zahájil v kamenolomu nový odstřel na jižní stěně 5. patra. Začátkem února 2025 byly nalezeny v suťovém materiálu hojné pukliny alpského typu, které diskordantně pronikaly migmatitizované pararuly a jejich mocnost nepřesahovala 1 cm. Vedle klasických minerálů těchto puklin (drobné krystaly křemene, aduláru, černozeleného klinochloru a pyritu) byl zajímavý výskyt krystalů titanitu, který je proti dalším Ti minerálům (brookit, anatas) na puklinách alpského typu v Pohledu vzácnější. Světle hnědý až nažloutlý titanit byl skelně až mastně lesklý a tvořil klínovité krystaly o délce do 5 mm. Sukcesně byl mladší jak křemen, adulár a klinochlor a starší než pyrit.
Světle hnědý titanit na klinochloru a křemenu (nález 7), šířka záběru: 17 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 8 – krystaly bismutinu
Ve zbytcích únorového odstřelu na 5. patře bylo u lomové stěny objeveno v polovině března 2025 několik balvanů hydrotermálně alterovaného pegmatitu s projevy alpské parageneze. Pegmatitová žíla o mocnosti kolem 30 cm byla tvořena především velkými světle růžovými ortoklasy a šedým křemenem, podružný byl černý biotit. V centrální části pegmatitu byl ortoklas často zatlačován světle zelenkavým prehnitem a bílým štěpným kalcitem, do kterých zarůstaly tmavě zelené jehlicovité krystaly aktinolitu seskupené do radiálně paprsčitých agregátů v asociaci s pyritem. V blízkosti alterovaných zón byly v hojných dutinkách krystaly mladšího křemene, na které narůstaly kulovité agregáty tmavě zeleného klinochloru I a světle olivově zelený červíkovitý klinochlor II. Vzácně se v této asociaci vyskytoval bismutin, který tvořil olověně šedé tence jehličkovité až vlasovité podélně rýhované krystaly s kovovým leskem. Až 1 cm dlouhé a 0,X mm silné krystaly byly různě zprohýbané a vykazovaly elastické vlastnosti. Podobnou asociaci, kdy bismutin narůstal na prehnit v alterovaném pegmatitu popisuje z lokality Kadlec a kol. (2018).
Bismutinit s klinochlorem na křemenu (nález 8), šířka záběru: 15 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 9 – tektonická porucha s krystaly kalcitu
Ve stejném měsíci jako předchozí nález byla po odstřelu severní stěny 5. patra obnažena rozsáhlá tektonická porucha, která poskytla mimo jiné pohledné ukázky krystalického kalcitu. Vertikální porucha pronikala migmatitizované pararuly ve směru SZ-JV a v celé výšce stěny její mocnost kolísala v rozmezí 5-30 cm. Poruchu vyplňoval hrubě štěpný bělavý kalcit, který místy tmelil ostrohranné horninové úlomky. Hojné byly ploché dutiny, největší z nich měla rozměry přibližně 120 × 120 × 7 cm. Krystaly kalcitu měly nejčastěji světle nažloutlou barvu, tvar spojky dominantního nízkého klence a ditrigonálního prizmatu a dosahovaly velikosti až 7 cm. V některých dutinách bylo možno pozorovat několik generací kalcitu, sběratelsky nejatraktivnější byl nejmladší kalcit. V některých partiích tektonické poruchy se vyskytovaly porézní krystalické agregáty pyritu o rozměrech až 10 cm, jenž byly částečně navětralé za vzniku rezavých povlaků limonitu.
Nově otevřená dutina s krystaly kalcitu a křemenu (nález 9). Foto: T. Kadlec
Soubor krystalů kalcitu II (nález 9), šířka záběru: 80 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 10 – puklina se záhnědou
V červnu 2025 poskytla nenápadná puklina, na severní stěně 5. lomové etáže, úhledné ukázky krystalů křemene II ve varietě záhněda. Kolem 4 m dlouhá a do 10 cm mocná porucha pronikala silně alterované migmatitizované ruly ve směru V-Z s mírným ukloněním k J. Jednalo se o karbonátovou žílu bez dutin, která byla tvořená drobně zrnitým světle narůžovělým kalcitem. Na stěny pukliny narůstaly hojně krystaly záhnědy, některé z nich byly volně uloženy v kalcitu. Jejich velikost byla do 2 cm, měly světle nahnědlou barvu s tmavšími nepravidelnými zónami a obsahovaly drobné plynokapalné uzavřeniny s plynnou libelou. Narůstaly na starší šedý křemen I a světle zelený klinochlor. Krystalické ukázky záhnědy byly získány odleptáním kalcitu kyselinou.
Záhněda na puklině pararuly (nález 10), rozměry vzorku: 6 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 11 – karbonátová žíla s markazitem
Září 2025 bylo v kamenolomu Pohled bohaté na zajímavé mineralogické nálezy. V polovině severní stěny 5. patra se po odtěžení odstřeleného kameniva objevila několik m dlouhá kalcitová žíla o stálé mocnost kolem 7 cm, směru S-J a vertikálního uložení. Žilný kalcit byl drobně až středně zrnitý a barva zonálně přecházela od bělavé ke světle oranžové. V centru žíly byly hojné plošně rozsáhlé ale tenké dutiny, v nichž tvořil kalcit nízce klencovité krystaly o rozměru do 1 cm. V dutinách byl běžný markazit, který tvořil tři morfologicky rozdílní typy krystalů. První typ byly kulovité agregáty s radiálně paprsčitou strukturou nebo ledvinité agregáty s vrstevnatou stavbou, druhý typ plošně sloupcovité světle mosazně žluté krystaly srůstající do kopinatých srůstů a třetím typem tence jehlicovité krystaly tvořící hvězdicovité útvary zarostlé v kalcitu. Na ledvinitých markazitech se vzácně vyskytovaly světle hnědé kulovité agregáty mladšího sideritu.
Krystaly markazitu na kalcitu (nález 11), šířka záběru: 12 mm. Foto: T. Kadlec
Kulovité agregáty sideritu na markazitu (nález 11), šířka záběru: 13 mm. Foto: T. Kadlec
Ledvinité agregáty markazitu na kalcitu (nález 11), šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 12 – sfalerit na puklině alpského typu
Ve stejný den jako nález 11 bylo nalezeno v odstřelu o patro níže několik geneticky zajímavých ukázek, a to krystalů sfaleritu na puklině alpského typu. Nejstarším minerálem byl, na stěny pukliny narůstající, drobně krystalický šedý křemen. Následovaly krystaly aduláru mající klasický tvar podle [110] a [101] a mělké rýhování na plochách. Byly šedobílé s lehkých nažloutlým nádechem, měly skelný až matný lesk a velikost do 5 mm. Poměrně vzácný byl světle zelený drobně krystalický klinochlor. Sulfidická fáze krystalizace je reprezentována pyritem, sfaleritem a molybdenit. Běžný pyrit tvořil zrnité agregáty, do kterých velmi vzácně zarůstaly modrošedé tabulkovité krystalky molybdenitu do velikosti do 1 mm. Agregáty černého sfaleritu o velikosti do 5 mm byly na štěpných plochách polokovově lesklé. Ojedinělé, dobře omezené krystaly sfaleritu velké až 1,5 mm měly skelný lesk a tvar tetraedrů, které spolu srůstaly podle roviny {111}.
Srůst krystalů sfaleritu podle roviny {111} (nález 12), šířka záběru: 10 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 13 – dutiny s krystaly dolomitu
Dolomitové žíly se vyskytují na lokalitě velmi sporadicky. Popisovaný nález pochází z října 2025, a to ze severní stěny 6. patra. Zastižen byl pouze v odstřeleném materiálu, kde tvořil dolomit paragenezi s kalcitem, křemenem a pyritem na puklinách v migmatitizované rule. Pravidelné pukliny o mocnosti do 5 cm pronikaly ruly kolmo na jejich vnitřní páskovanou stavbu. Nejstarším minerálem byl křemen, jehož drobné světle šedé krystalky porůstaly stěny puklin. Na křemen nasedala souvislá poloha klencovitých krystalů dolomitu, které byly až 13 mm veliké. Byly bělavé až narůžovělé a na povrchu částečně alterované, což mělo za následek jejich světle okrovou barvu. Jednotlivé krystaly spolu hypoparalelně srůstaly, některé krystalové plochy byly mírně vrtulovitě zprohýbané. Na dolomit narůstaly téměř bezbarvé čočkovité krystaly kalcitu a ojediněle 1 mm velké kubické pyrity.
Klencovité krystaly dolomitu (nález 13), rozměry vzorku: 10 × 7 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 14 – pukliny s molybdenitem
Na začátku října 2025 byl nalezen na dně nejspodnějšího patra asi 1 m velký balvan migmatitizované ruly, kterou diskordantně protínala 1 cm mocná křemenná žilka s velkými krystaly molybdenitu. Dobývání vzorků velmi komplikoval fakt, že byl téměř celý kámen pod vodou. Každopádně se podařilo získat kvalitní ukázky tohoto pro lokalitu méně běžného sulfidu. Vůči okolní rule měl šedý až lehce záhnědový křemen ostrý kontakt, vzácně obsahoval drobné tabulkovité krystalky muskovitu a nepravidelná zrna šedého až nazelenalého K-živce. Hojný molybdenit měl olověně šedou barvu, kovový lesk a vykazoval dokonalou štěpnost podle {0001}. Jeho hypautomorfně omezené tabulkovité krystaly dosahovaly velikosti až 3 cm.
Molybdenit v křemenu (nález 14), šířka záběru: 6,5 cm. Foto: T. Kadlec
Další nálezy v kamenolomu v roce 2024 a 2025
V průběhu května a června 2025 byla na východní stěně předposledního patra přístupná až 35 cm mocná sfaleritová žíla, kterou doprovázelo několik tenčích žilek. Vedle sfaleritu byl podřadný pyrhotin, pyrit a vzácný arzenopyrit a galenit.
Několik křemenných žil pronikajících pararuly bylo podrobeno průzkumu v UV světle; v každé byl identifikován scheelit v podobě izometrických až 1 cm velkých zrn. Scheelit je všeobecně na lokalitě běžným minerálem.
Diskuse a shrnutí
S pestrou horninovou škálou, která je v kamenolomu zastižena, také úzce souvisí různorodá řada místních minerálních paragenezí, asociací a množství popsaných minerálů. V autorovy dostupné literatuře jsou z kamenolomu Pohled uváděny tyto minerály (101): adulár (var. ortoklasu), akantit, aktinolit, allanit-Ce, almandin, analcim, anatas, andezín, annit, antofylit, arzenopyrit, baryt, bismut, bismutin, brookit, cerusit, coffinit, columbit-(Fe), columbit-(Mn), cordierit, cronstedtit, devillin, dolomit, dyskrazit, eclarit, epidot, ferberit, flogopit, fluorapatit, fluorit, forsterit, galenit, gersdorffit, glaukodot, grimmit, grafit, grosulár, gustavit, heulandit-Ca, hisingerit, hübnerit, hydroxylapatit, chalkopyrit, chalkozín, chamosit, churchit-(Y), ikunolit, ilmenit, jarosit, joséit-A, joséit-B, kalcit, kasiterit, klinochlor, klinozoisit, kobaltin, křemen, laumontit, linarit, löllingit, magneziohornblend, magneziochromit, malachit, markazit, mastek, mimetezit, molybdenit, muskovit, nikelín, oligoklas, olivín, omfacit, ortoklas, palygorskit, prehnit, pyrargyrit, pyrhotin, pyrit, pyrop, qitianlingit, rabdofán-(Ce), rozenit, rutil, sádrovec, sepiolit, sfalerit, scheelit, siderit, siegenit, sillimanit, skoryl, stannit, stilbit-Ca, tetraedrit, titanit, uraninit, violarit, vivianit, xenotim-(Y), zipserit, zirkon. Na rychle se rozšiřujícím výčtu místních minerálů, jenž se od roku 2018 zvýšil o 30 druhů, mají velký podíl detailní studie Dolníčka a kol. (2020, 2021, 2023 a 2024).
Výskyt bismutinu Bi2S3 v nápadné asociaci s klinochlorem případně prehnitem či adulárem v rámci mladších hydrotermálních procesů je možné sledovat i na jiných lokalitách v Evropě; (1) téměř identické vzorky pocházejí z puklin v rulách kamenolomů Beura v italském regionu Piedmont, (2) podobnou asociaci poskytl hematitový důl Veneziana v oblasti Benátsko v Itálii nebo (3) hojná asociace bismutin-klinochlor je na dolech Craddock Moor a Croft Gothal v Anglii. Bismutin a klinochlor však spolu chemicky nesouvisí, klinochlor do své struktury Bi váže pouze velmi sporadicky, proto je asi tato asociace čistě náhodná. Jedná se pravděpodobně o překryv dvou hydrotermálních procesů. Z lokality je popsáno celkem 8 minerálů bismutu (ryzí bismut, eclarit, gustavit, ikunolit, joséit-A, joséit-B, violarit a zipserit). Pokud však v pohledském lomu naleznete v pegmatitu dutiny s klinochlorem a prehnitem, je zde velká šance na nalezení hezkých ukázek bismutinu.
Nález krystalických ukázek markazitu poskytl zatím pro autora nejlepší ukázky tohoto sulfidu, který je všeobecně na lokalitě poměrně vzácný. Dobeš a Malý (2001) zmiňují markazit z rudních žil z porézních pyrit-markazitových agregátů vzniklých pravděpodobně z pyrhotinu. Mastíková (2011) uvádí mikroskopický markazit z puklin alpského typu, kde zarůstal do kalcitu. Kadlec (2024) publikoval, RTG metodou analyzované, drobné markazity narůstající na kalcit.
Sfalerit je na lokalitě hojným minerálem, a to na mohutných rudních žilách a žilnících, křemenných žilách nebo vzácněji v pegmatitech a kalcitových žilách. Výskyt krystalického sfaleritu na puklinách alpského typu v pararulách je však poměrně neobvyklý. A stejně jako v případě bismutinu v hydrotermálně alterovaném pegmatitu se jedná o překryv dvou či více geologických procesů.
Lokalita je činný kamenolom hlídaný kamerovým systémem, do kterého je vstup možný pouze se svolením vedení provozovny. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů a dalších nálezů naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Poděkování
Velké poděkování patří Janu Doležalovi ze Světlé nad Sázavou, který mi dělá věrného společníka při návštěvách nejen pohledského kamenolomu.
Literatura
Beneš K. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, list M-33-XXII. – ÚÚG, Praha.
Dobeš P., Malý K. (2001): Mineralogie polymetalických rudních výskytů ve střední části havlíčkobrodského revíru. – Vlast. sborn. Vysoč., odd. přír. věd, 15, 51–85, Jihlava.
Dolníček Z., Malý K., Ulmanová J., Havlíček J., Vrtiška L. (2020): Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část I: oxidy, karbonáty, silikáty a fosfáty. – Bull. mineral. -petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 28, 1.
Dolníček Z., Ulmanová J., Malý K., Havlíček J., Sejkora J. (2021): Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část II: prvky a sulfidy. – Bull. mineral. -petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 29, 1.
Dolníček Z., Ulmanová J., Malý K., Havlíček J., Krejčí Kotlánová M., Koutňák R. (2023): Mineralogická charakteristika žilné křemenné mineralizace s molybdenitem z lomu Pohled, havlíčkobrodský rudní revír, Česká republika. – Acta Musei Moraviae, Sci. Geo., 108, 2.
Dolníček Z., Ulmanová J., Vrtiška L., Malý K., Krejčí Kotlánová M., Koutňák R. (2024): Mineralogy and origin of vein wolframite mineralization from the Pohled quarry, Havlíčkův Brod ore district, Czech Republic. – Minerals, 14, 610.
Kadlec T. (2017): Žíla alpského typu s krystalickým arzenopyritem, scheelitem a Ti-minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 25, 4, 353-360, České Budějovice.
Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 31, 6, 528-534, České Budějovice.
Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. – Minerál, 32, 6, 483-509, České Budějovice.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Nález dutinového pegmatitu s krystaly záhnědy a dalších minerálů z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 32, 4, 291-299, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V., Pauliš P. (2018): Nález zeolitů a doprovodné mineralizace z žil alpského typu a hydrotermálně alterovaných pegmatitů v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 26, 2, 107-118, České Budějovice.
Mastíková E. (2009): Geologická dokumentace lomu Pohled (moldanubikum). – MS, bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mastíková E. (2011): Mineralogie a podmínky vzniku vybraných mineralizací v lomu Pohled (moldanubikum). – MS, diplomová práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Turek K. (2006): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika na lokalitách Polnička a Pohled. – Bakalářská práce, PřF MU, Brno.