Pyrhotin se ve vlastějovických lomech vyskytuje ve čtyřech odlišných paragenezích. Na puklinách biotit-muskovitických ortorul tvoří na krystalech křišťálu hexagonální tabulkovité krystalky o velikosti do 1 cm. Tombakově hnědý pyrhotin je místy hojný na kalcitových nebo křemen-kalcitových žilách protínajících skarn; tvoří hypautomorfní zrna velikosti maximálně 1 cm. V mikroskopické formě je běžný v masivních mylonitech hostících antimonovou mineralizaci, kde se pyrhotin vyskytuje ve čtyřech generacích.
Masivní pyrhotin se vyskytuje v centrálních partiích skarnových těles společně s magnetitem, pyritem a chalkopyritem. Na páté lomové etáži je toto zrudnění zastižené u paty severovýchodní stěny. V pyroxen-magnetitovém skarnu tvoří pyrhotin masivní zrnité magnetické agregáty o velikosti až 15 x 15 cm.
Místo na páté lomové etáži s výskytem masivního pyrhotinu, pohled od západu. Foto T. Kadlec
Ukázka pyrhotinu a pyritu těsně po nálezu. Foto a sběr T. Kadlec
Pyrhotin (vlevo) a pyrit (vpravo), rozměry vzorku 9 x 6 x 4 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Masivní pyrhotin a pyrit, rozměry vzorku 9 x 7 x 4,5 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Pyrhotin, pyrit a magnetit; rozměry vzorku 10 x 9 x 4 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Chalkopyrit, pyrit a pyrhotin; rozměry vzorku 9 x 6 x 4 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Na stejném místě se nalézaly také černé sloupcovité krystaly hastingsitu zarostlé v křemenu. Nejdelší krystaly přesahovaly délku 30 cm. Foto T. Kadlec
Také černý tabulkovitý annit se vyskytl ve velkých masách na kontaktech pegmatitů se skarnem. Foto T. Kadlec