Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T., Pauliš, P., Jebavá, I. (2013): Wollastonit-grosulárový erlan z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. -Minerál, 21, 4, 296-298, České Budějovice.

Wollastonit je ve Vlastějovicích poměrně vzácným minerálem, což může být i následkem jeho nenápadnosti a snadné zaměnitelnosti s hydrotermálně alterovanými živci, jemně zrnitými karbonáty nebo tektonicky postiženými okrajovými partiemi pegmatitů. Poprvé byl popsán Houzarem et al. (2009) z pátého patra lomu na Holém vrchu. Masivní wollastonit se vyskytl na kontaktu křemenem bohatého granitického pegmatitu a karbonátové horniny resp. kalcitové žíly. Byl bílý až béžový, měl hedvábný lesk a vzhled jemně vláknitého asbestu. Wollastonit byl provázen křemenem, vzácněji kalcitem, ojediněle hnědočerveným granátem grosulár-andraditového složení (and47-62 gross20-35 alm10-13) a vzácně fluoritem a apofylitem.

Vznik wollastonitu přisuzují autoři k reakci H2O bohatých fluid pronikajících podél nepravidelného kontaktu kalcitové žíly a s ní sdruženého staršího pegmatitu, která vyvolala za relativně nízkých teplot bimetasomatické reakce na styku chemicky kontrastních hornin. Nevylučují však ani vznik wollastonitu přímým kontaktním působením pegmatitu na kalcitovou horninu. Granáty s převažující grosulárovou komponentou jsou na lokalitě také poměrně vzácné. Grosuláru odpovídala jednotlivá zrna či spíše jen jednotlivé zóny v granátu zarostlém do wollastonitu na kontaktu granitického pegmatitu a kalcitové žíly (Houzar et al. 2009). Grosuláru odpovídají i některé analyzované granáty ze skarnu (Žáček et al. 2003; Potužák 1996; Žáček a Povondra 1991).

Koncem roku 2013 byla na jihovýchodní lomové stěně pátého patra lomu Holý vrch  odkryta těžbou část menšího tělesa zajímavé metamorfované horniny. S přihlédnutím k minerálnímu složení a předpokládané genezi ji lze označit jako wollastonit-grosulárový erlan. Těleso má nepravidelný „antiklinální“ tvar o rozměrech 7×3,5 m. Osní plocha „antiklinály“ má směr JV-SZ a je ukloněna pod úhlem 450 k SV. Z vnější strany erlan sousedí s masivním granátickým skarnem, vůči kterému má ostrý kontakt, místy tvořený tektonikou a mladšími karbonáty a tmavě hnědými jíly. Z druhé strany těleso obklopuje hornina bohatá amfibolem a biotitem. Kontakt amfiboliticko-biotitické pararuly místy až amfibolitu a erlanu je tvořen různě mocnou (do 20 cm) ostře ohraničenou polohou skelného až záhnědového křemene nahodile uzavírajícího automorfní zrna světle růžového K-živce, krátké sloupce tmavě zeleného pyroxenu (diopsidu) a tmavě hnědé krystalky titanitu. Masivní erlan má málo výraznou páskovanou texturu souběžnou s kontakty okolních hornin, vnitřní strukturu izometricky granoblastickou až porfyroblastickou a je jemnozrnný až středně zrnitý. Ojediněle uzavírá zaoblené úlomky tmavě červeného amfiboliticko-granátického skarnu do velikosti 20 cm, které mají ostrý kontakt; místy s drobně lupenitým biotitem na exokontaktu. Erlan je tvořen křemenem (kolem 40 hm. %), granátem (30 hm. %), kalcitem (13 hm. %),  wollastonitem (10 hm. %), pyroxenem (6 hm. %) a akcesorickými minerály – titanit, sulfidy (do 1 hm. %) (stanoveno destruktivně separační metodou v kombinaci s chemickým loužením). Na patě stěny lomového patra protíná erlan 15 cm mocná subhorizontálně uložená pegmatitová žíla. Pegmatit má vůči taktitu ostrý kontakt, který je lokálně tvořen krátkými sloupci černozeleného pyroxenu. Vedle dominantního křemene a světle růžových K-živců je v pegmatitu obsažen makroskopický allanit-(Ce) a sulfidy Fe. Směrem ke kontaktu se skarnem pegmatitová žíla postupně vykliňuje. Na kontaktu zcela mizí, ale ve skarnu se opět objevuje v podobě bezkřemenné horniny, tvořené pouze světle růžovými až nazelenalými K-živci a šedobílými plagioklasy. Při kontaktu se skarnem se v pegmatitu kumuluje černý amfibol a tmavě červený granát.  

Wollastonit se v erlanu vyskytuje nepravidelně a lokálně tvoří téměř monominerální partie. Je bílý, šedobílý až jemně béžový s hedvábným až skelným leskem. Jeho agregáty jsou tvořeny jemnými jehlicemi až vlákny o délce do 1 cm. Často ho provází bezbarvý až šedobílý, středně až jemně zrnitý křemen, do kterého wollastonit běžně zarůstá. Běžným minerálem erlanu je grosulár, který tvoří nejčastěji zrna o velikosti až 3 cm, která jsou v některých případech seskupena do pásků uložených v hornině souběžně s kontakty s okolními horninami. Je bezbarvý, narůžovělý až světle hnědý, vzácně s krystalovými, mělce rýhovanými plochami. Některé grosuláry jsou po svém obvodu lemovány kolmo narůstajícími vlákny wollastonitu. Poměrně častý je též tmavě zelený až černozelený diopsid, tvořící až 5 mm dlouhá, sloupcovitě protažená zrna, zarůstající do křemene a kalcitu. Některé krystaly diopsidu o velikosti do 1 mm jsou průhledné a dokonale omezené. Do diopsidu a křemene  zarůstají drobné, až 2 mm velké krystalky světle hnědého titanitu.

Uvedené minerály byly identifikovány rentgenometricky. Chemické složení (EDX) wollastonitu je blízké jeho teoretickému složení. V grosuláru byla zjištěna pouze přítomnost almandinové složky (cca 10 hm. %).

Literatura

Houzar S., Kadlec T., Sejkora J. (2009): Výskyt wollastonitu ve skarnu ve Vlastějovicích, střední Čechy (Česká republika). - Bull mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 17, 1, 34-40.

Potužák M. (1996): Skarn ve Vlastějovicích na Holém vrchu. – MS, dipl. práce PřF UK, Praha.

Žáček V., Novák M., Raimboult L., Zachariáš J., Ackerman L. (2003): Locality No. 8: Vlastějovice near Ledeč nad Sázavou. Fe-skarn, barren fluorite pegmatite. Minerals of interest: garnet (F,OH), hastingsite (F), titanite (F,OH), fluorite. – In: Novák M. ed.: International symposium on light elements in rock forming minerals LERM 2003, Nové Město na Moravě, 61-70.

Žáček V., Povondra P. (1991): Krystalochemie minerálů skarnu z Vlastějovic nad Sázavou. - Acta Univ. Carol., Geol., 1-2, 71-101.

obr.1 small

Obr.1: Profil lomové stěny v místě výskytu erlanu. Foto a nakreslil T. Kadlec

obr.2 small

Obr.2: Wollastonit – grosulárový erlan, rozměry vzorku 8 × 8 cm. Foto T. Kadlec

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.