Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2011): Kalcit a jeho výskyty ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 483-489, České Budějovice.

Kalcit je bezvodý karbonát vápníku (CaCO3) ze série kalcitu-rodochrozitu. Krystaluje v trigonální soustavě, v oddělení ditrigonálně skalenoedrickém. Krystaly jsou sloupcovité, tence až tlustě tabulkovité, klencovité a skalenoedrické. Časté jsou dvojčatné srůsty. Kalcit často vytváří zrnité, kusové a stébelnaté agregáty, konkrece, oolity nebo krápníky. V některých případech je kalcit pseudomorfován křemenem, chalcedonem či limonitem. Sám pseudomorfuje např. baryt, fluorit nebo aragonit. Je bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, hnědý, růžový, červený, fialový, nazelenalý, světle modrý i černý; barva je závislá na přítomnosti izomorfních příměsí ve struktuře a uzavřenin. Lesk má skelný, někdy perleťový, vryp bílý. Je dokonale štěpný podle klence. Hustota kalcitu je 2,71 g·cm–3, tvrdost dle Mohse 3. Některé kalcity svítí v UV záření, a to v různých odstínech červené či zelené barvy. Kalcit je polymorfní s aragonitem a vateritem a izostrukturní s otavitem a nitratinem (Bernard et al. 1992, Sejkora a Kouřimský 2005).

Souhrn publikací o vlastějovických kalcitech

V minulosti se vlastějovickými kalcity nejvíce zabýval Turnovec, v té době zaměstnanec podniku Karborundum n. p. v Benátkách nad Jizerou.  Turnovec, spolupracoval v 60. letech minulého století se závodním geologem vlastějovických dolů J. Čujanem a profesorem J. Koutkem. Za jejich přispění sepsal v roce 1969 souhrnnou práci s názvem Hydrotermální kalcitové žíly magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, otištěnou v časopisu Národního Muzea v Praze. Kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie. U posledního typu žil upozorňuje na občas se objevující dutiny s krásnými a tvarově rozmanitými krystaly kalcitu. Podle vývoje krystalů rozlišit Turnovec (1969) u tohoto typu žil pět generací kalcitu. První generace kalcitu je vázána na pegmatitové žíly. Kalcit je šedobílý, středně zrnitý a tvoří nepravidelná hnízda v okrajových partiích kontaminovaných pegmatitů. Nevytváří automorfně omezené krystaly. Druhou generaci tvoří čirý až nažloutlý hrubě krystalický kalcit, vyskytující se až v několika decimetrů mocných žílách společně se zeleným fluoritem. Krystaly mají výhradně skalenoedrický tvar. Kalcit třetí generace je bílý až šedobílý a tvoří žíly mocné i více než 1 m, jež pronikají skarnem. Je na něj vázán pyrit a méně pyrhotin. Krystaly jsou spojkami skalenoedru a vysokých klenců. Ve vyšších partiích jsou charakteristické limonitové povlaky na krystalech kalcitu. Čtvrtá generace kalcitu je čirá nebo bílá a je nejbohatší na krystalové tvary. Tvoří nepravidelná hnízda a drobné žilky. Na krystaly často narůstá mladší křemen (křišťál nebo ametyst). Lokálně tento kalcit uzavírá větší množství černého hematitu. Nejmladší, pátá generace kalcitu má růžové zbarvení způsobené zvýšeným obsahem manganu a vytváří drobné tenké žilky protínající starší kalcitové žíly a žíly pegmatitů. Turnovec rozdělil krystaly dutin podle převládajících krystalových tvarů na pět typů: skalenoedrický, skalenoedricko-romboedrický, romboedrický, prizmatický a bazální (destičkovitý). Z kalcitových žil uvádí amfibol, fluorit, goethit, hematit, chalcedon, chalkopyrit, křemen, pyrhotin, pyrit a jílové minerály. Turnovec se zmiňuje o velké kalcitové dutině na pátém patře dolu Magdaléna, ze které pocházejí skalenoedrické krystaly kalcitu až 40 cm velké. Větší kalcitové dutiny lokalizoval v zahloubení mezi 2. a 3. patrem a na 6. a 10. patře. Průměrnou velikost krystalů uvádí 2–5 cm.

Koutek (1950) píše o krystalických vápencích v oblasti Vlastějovic. Šedobílé, hrubě zrnité mramory obsahují vedle hlavního horninotvorného kalcitu (75 %) dolomit (3 %) a jako akcesorie amfibol, epidot, flogopit, forsterit, granát, plagioklas, pyrit, titanit, zirkon, zoisit.

Tvrdý (2000) rozlišuje dvě generace kalcitu v asociaci s apofylitem-(KF). Vedle dominantního světle růžového apofylitu-(KF) se na hydrotermální žíle objevil nejstarší (štěpný a bezbarvý) a nejmladší (krystalický) kalcit. Ten tvořil hrotité, nanejvýš 5 mm dlouhé skalenoedry vínově žluté barvy, narůstající v dutinkách na krystaly tabulkovitého apofylitu.

Kalcit jako produkt hydrotermální alterace allanitu-(Ce) v kontaminovaných vlastějovických pegmatitech pronikajících skarny uvádí Goliáš (2002).

Během hydrotermální alterace plagioklasů v kontaminovaných pegmatitech vzniká také kalcit (Kadlec 2005). Vedle bezbarvého až šedobílého, hrubě štěpného kalcitu je z alteračních produktů plagioklasů dominantní prehnit a apofylit-(KF).

obr.1

Nejběžnější tvary vlastějovickcýh kalcitů: a - romboedr; b - ditrigonální skalenoedr; c - spojka (021) a romboedru; d - spojka ditrigonálního skalenoedru a romboedru; e, f, h - spojka ditrigonálního prizmatu a romboedru; g - spojka ditrigonálního prizmatu a bazálního pinakoidu. Podle Goldschmidta (1913-1923), upraveno.

Výskyty ve Vlastějovicích

Ve Vlastějovicích je kalcit velmi rozšířeným a sběrateli vyhledávaným minerálem, a to hlavně díky své variabilitě barev a krystalových typů, kterých se na lokalitě vyskytuje přibližně 25. Výskyty jsou spojené především se skarnovými tělesy na ložiscích Holý vrch a Magdaléna. Ojediněle se kalcit vyskytuje na puklinách ortorul a pararul a tvoří hlavní složku mramorů.

Kalcity mramorů

Kalcit představuje hlavní horninotvorný minerál mramorů, jež jsou v oblasti Vlastějovic běžné. Hojné několikametrové mramorové čočky jsou zastiženy v malém stěnovém lomu vzdáleném cca 800 m severozápadně od obce na pravém břehu řeky Sázavy u silnice vedoucí k osadě Laziště. Drobné vložky mramorů sdružených s amfibolity jsou přístupné také ve skalním defilé severozápadně od Vlastějovic. Na západním úbočí Holého vrchu nad lesní cestou vedoucí z Vlastějovic do Pertoltic je ve skarnu ručně vysekaná středověká štola, která končí až v podloží skarnu, jež tvoří mramor a pararula.

Hezké ukázky krystalického kalcitu pocházejí z jihovýchodní stěny pátého lomového patra, kde byly roku 2006 v hojné míře zastiženy čočky mramoru. Mramorová tělíska byla porušena mnoha drobnými puklinami, na jejichž stěny nasedaly světle žluté, až 1 cm velké skalenoedrické krystaly kalcitu.

obr.4

Kalcit z Vlastějovic, výřez 4x3 cm. Foto T. Kadlec

Kalcity ortorul a migmatitů

Dvojslídné ortoruly a migmatity v dnešní době již zcela převládají nad skarny na všech lomových patrech. V rámci těchto hornin lze pozorovat několik systémů puklin. Zcela převládají uzavřené pukliny nad rozevřenými. U rozevřených puklin dominuje směr SZ-JV, přičemž pukliny upadají se sklonem přibližně 70–80° k SV. Tloušťka puklin se pohybuje od prvních milimetrů do 3 cm. Kalcit tyto pukliny buď zcela vyplňuje, nebo tvoří dokonale omezené krystaly. Nejčastěji má šedobílou až šedohnědou barvu, vzácněji světle žlutou a nazelenalou. Na krystalech dominuje nízký romboedr, vzácně v kombinaci s krátkým ditrigonálním prizmatem. Někdy jsou krystalové hrany zaoblené. Velikost krystalů se pohybuje kolem 1 cm, výjimečně až 3 cm. Krystaly kalcitu nasedají na drobně krystalický šedý křemen nebo přímo na ortorulu v asociaci s pyrhotinem, pyritem, fluoritem a sádrovcem (Kadlec 2008).

Nejhojněji se tento typ kalcitu vyskytoval v letech 2000–2002 na čtvrté lomové etáži. Při patě východní stěny byly v severovýchodní části běžné rozevřené pukliny v okrově zbarvené dvojslídné rule. Pukliny poskytly krásné drúzovité ukázky kalcitu a fluoritu v doprovodu s pyritem a pyrhotinem. Ostatní výskyty jsou velmi sporadické a značně nenápadné.

PB100029

Kalcit z Vlastějovic, výřez 6x4 cm. Foto T. Kadlec

Kalcity pegmatitů pronikajících skarn

Kalcity v granitických pegmatitech pronikajících skarny lze podle geneze rozdělit do tří skupin: 1. produkt kontaminace pegmatitu skarnem, 2. produkt alterace plagioklasů a 3. kalcity puklin a pegmatitových dutin. Kalcity vzniklé v závěrečných fázích kontaminace pegmatitové taveniny tvoří v přikontaktních patriích žil nepravidelné čočky až souvislé „žíly“ a šmouhy o velikosti až několika decimetrů. Kalcit je hrubě štěpný podle klence a má světle šedozelenou až zelenkavou barvu. Běžně uzavírá světle až tmavě fialový fluorit, tmavě hnědý granát a temně zelený pyroxen. Při hydrotermální alteraci plagioklasů (oligoklasu) vzniká vedle dominantního prehnitu, apofylitu a vzácného žlutého fluoritu také bezbarvý až šedobílý kalcit, jenž tvoří nepravidelné štěpné agregáty nebo vzácně drobné klencovité krystalky v dutinách prehnitu. Nejmladší typ kalcitu vyplňuje zóny tektonických poruch pegmatitových žil. Má šedobílou až světle růžovou barvu. V miarolitických pegmatitech tvoří kalcit vzácně klencovité šedožluté krystalky na krystalech záhnědy a ortoklasu.

Světle růžový, hrubě štěpný kalcit puklin se v posledních letech objevuje v silně kontaminovaném pegmatitu obnaženého při levé straně příjezdové cesty na pátou lomovou etáž lomu na Holém vrchu. Kalcit pukliny zcela vyplňuje a nevytváří automorfně omezené krystaly.

Kalcity skarnů

Ze skarnů pocházejí kalcity nejrozmanitějších tvarů a nejpestřejších barev. Tvoří mladší výplně mylonitových a drcených zón a skarnových puklin a dutin. Mylonitové a drcené poruchy skarnů a s nimi spojený výskyt kalcitu jsou na lokalitě méně hojné. Většinou jde o hrubě štěpný kalcit bez dutin, který vyplňuje prostory mezi ostrohrannými či zaoblenými úlomky skarnu. V případě mylonitových zón a na ně vázaných výskytů antimonové mineralizace tvoří kalcit spolu s křemenem hlavní součást žiloviny. Kalcit je místy skoro bezbarvý, většinou šedobílý, šedý až nazelenalý. Šedočerné zbarvení některých kalcitů je důsledkem obsahu drobných inkluzí berthieritu a antimonitu.

Do druhé skupiny spadají kalcity skarnových puklin a dutin. Ty jsou z hlediska sběratelského a krystalografického nejzajímavější. Kalcit pukliny a dutiny buď zcela zaplňuje, nebo vytváří drúzovité krystalové výplně. Mocnost kalcitových žil se pohybuje od prvních milimetrů do 1 m. Dutiny svou velikostí jen výjimečně přesahují 1 m a bývají vystlány krystaly velkými zpravidla 1–5 cm, vzácně až 40 cm. V jednotlivých drúzových dutinách se většinou vyskytuje kalcit v několika generacích, přičemž každá generace má odlišný krystalový tvar a barvu. Z krystalových tvarů převládá ditrigonální skalenoedr, spojka romboedru s ditrigonálním prizmatem a spojka pinakoidu s ditrigonálním prizmatem a ditrigonální dipyramidou. Mezi vzácné tvary patří romboedr (klenec). Poměrně časté jsou dvojčatné krystalové srůsty. Barva kalcitů je velmi variabilní a pohybuje se od čiré, světle žluté, světle růžové, světle hnědé, světle zelené po šedobílou, medově žlutou až šedočernou. Rezavě červené zbarvení je způsobeno drobnými inkluzemi hematitu. Z dalších minerálů uzavírají krystaly kalcitu goethit, pyrit a pyrhotin. Kalcit bývá místy porostlý drobně krystalickým křemenem (křišťálem a záhnědou), křídově bílým chalcedonem, béžovým palygorskitem, pyritem a ojediněle fluoritem, goethitem, pyrhotinem, barytem, skapolitem, sideritem, apofylitem, chalkopyritem, berthieritem a antimonitem.

Výskyty krystalovaného kalcitu jsou v lomu na Holém vrchu spíše nepravidelné. Za zmínku stojí významné nálezy mj. z let 1994, 1996, 1998, 2000, 2007, 2008 a 2009, které poskytly velké množství kvalitních ukázek drúzových kalcitů. V roce 1996 byla na severní stěně pátého patra odstřelem odkryta mohutná, 10 m dlouhá a 1 m široká porucha s hojnými kalcitovými dutinami. Zajímavá byla variabilita krystalových tvarů a barev, které se měnily prakticky v každé dutině. Velké skalenoedrické krystaly kalcitu se vyskytly v únoru roku 2008 na čtvrtém patře lomu na Holém vrchu. Béžově zbarvené krystaly dosahovaly velikosti až 12 cm; místy byly potaženy mocnou vrstvou tmavě hnědého limonitu. Na těchto kalcitem byly nalezeny doposud největší vlastějovické krystaly fluoritu, jehož zelené oktaedry dosahovaly velikosti až 25 mm. Ohromné množství ukázek krystalů kalcitu dal soubor velkých dutin v těsné blízkosti zasypaného důlního díla Rudolf na pátém lomovém patře roku 2009. Největší dutina měla rozměry 100×95×20 cm a byla vyplněna několika generacemi skalenoedrického a dělového kalcitu. 

Největší kalcitové dutiny byly zastiženy důlními pracemi na dole Magdaléna (vrch Fiolník). Na šestém patře dolu je otevřena dutina s úctyhodnými rozměry 300×75×200 cm, která je vyplněna drúzovitě uspořádanými skalenoedrickými krystaly kalcitu o velikosti kolem 7 cm. Na přechodu mezi šestým a sedmým patrem je ve stropě chodby zastižena dutina o rozměrech 120×70×30 cm se světle růžovými krystaly o velikosti až 10 cm. Kalcitové dutiny na dole Magdaléna jsou poměrně hojné na všech patrech.

Závěr

I nadále zůstává kalcit na lokalitě vyhledávaným minerálem, avšak s úbytkem skarnů, které byly nenávratně vytěženy hlavně na Holém vrchu, ubývá také nálezů kalcitu. Jistou naději skýtá nově založený lom na Fiolníku, v němž jsou skarny hlavní těženou horninou.

Do lomu vstupujte vždy s povolením vedoucího provozovny a s ochrannými a bezpečnostními prostředky.

Rád bych poděkoval M. Chvátalovi za stylistickou úpravu textu, P. Paulišovi za věcné připomínky a L. Dlouhému za poskytnutí informací o výskytech kalcitu na dole Magdaléna.

Literatura

BERNARD, Jan H., et al. Encyklopedický přehled minerálů. Praha: Academia, 1992, 701 s.

GOLDSCHMIDT, Victor. Atlas der Kristallformen. Heidelberg, 1913–1923. Bd I.

GOLIÁŠ, Viktor. Thoriová mineralizace Českého Masívu. Praha, 2002, Doktorská práce, PřF UK.

KADLEC, Tomáš. Kontaminace granitických pegmatitů se zaměřením na pegmatity pronikajících skarnová tělesa. Brno, 2005, 36 s. Bakalářská práce, PřF MU.

KADLEC, Tomáš. „Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích“. Minerál, 2008, 4, s. 315–318.

KOUTEK, Jaromír. „Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví“. Rozpravy ČSAV, Ř. mat. přír. Věd., 1950, 60, 27, s. 27–55.

SEJKORA, Jiří, KOUŘIMSKÝ, Jiří. Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2005, 375s.

TURNOVEC, Ivan. „Hydrotermální kalcitové žíly magdalenského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou“. Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 1969, 137, s. 52–59.

TVRDÝ, Jaromír. „Fluorapofylit z Vlastějovic“. Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 2000, 8, s. 265–266.

Internetový zdroj

Mindat.org [online]. 2011 [cit. 2011-07-11]. Calcite mineral information and data. Dostupné z WWW: <http://www.mindat.org/min-859.html>.

VÁVRA, Václav; LOSOS, Zdeněk . Učebnice mineralogie pro bakalářské studium na PřF Masarykovy Univerzity [online]. 2008 [cit. 2011-07-11]. Systematická mineralogie - 7.7. Karbonáty. Dostupné z WWW:

<http://www.sci.muni.cz/mineralogie/kap_7_7_karbon/kap_7_7_karbonaty.htm#7.7.1.1.>

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.