Kadlec T. (2025): Nálezy minerálů u Ovesné Lhoty. - Pod Blaníkem, 39, 2-5, Vlašim.
Výskyt wolframového a cínového zrudnění u Ovesné Lhoty je z ekonomického hlediska bezvýznamný, avšak po mineralogické a genetické stránce velmi zajímavý. Všeobecně jsou výskyty tohoto typu zrudnění v rámci České republiky málo běžné a mnohdy sběrateli opomíjené. Proto si pojďme tuto zajímavou lokalitu detailněji přiblížit.
Charakteristika a mineralogie lokality
Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem wolfram-cínového zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se hlavně na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu, a to především v podobě několika desítek pinek a sejpů. Vlastní lokalitu s primárním výskytem W-Sn zrudnění jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty stříbrných a olověných rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt rud cínu a wolframu (Tenčík a kol. 1970). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard a kol. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.
Po geologické stránce spadá lokalita a její blízké okolí do monotónní skupiny moldanubické oblasti v blízkosti moldanubického plutonu (vrch Melechov), která je budována pararulami až migmatity. Vložky v pararulách tvoří nejčastěji erlany. Málo hojný je amfibolit, vzácností je granátický skarn se scheelitem a malayaitem u Nezdína (Švestka a Pauliš 2010) a výskyt eklogitu u dvora Petrovce 0,5 km j. od Ovesné Lhoty. Poměrně hojné jsou křemenné žíly. Východně od sousední vesnice Sázavky (dříve Smrdov) se nachází nově zdokumentovaný výskyt cínového zrudnění. Pauliš a kol. (2018) odsud uvádějí až 4 cm velká nepravidelná zrna kasiteritu (ruda cínu) zarostlá v křemenu, arzenopyrit, pyrit a další minerály. Kadlec a kol. (2019) tento výčet doplnili o sfalerit, rutil a malachit.
Na lokalitě Ovesná Lhota byly postupnými výzkumy vyčleněny tři typy zrudnění: 1 – křemen-wolframitové žíly (Jurák 1963, Jurák a Tenčík 1970, Tenčík a kol. 1970), 2 – křemen-muskovitové žíly s apatitem a kasiteritem (Tenčík a kol. 1970) a 3 – křemen-kasiterit-wolframitové žíly se scheelitem (Losertová a kol 2014).
Jurák (1963, 1965) popisuje 2–4 cm velké krystaly hojného wolframitu (ruda wolframu), 1 cm velká zrna hnědého kasiteritu a světle zelené až nahnědlé sloupcovité krystaly apatitu. Žlutý až žlutohnědý scheelit uvádí jako jádra krystalů wolframitu. Přítomen je také skoryl. Ze sulfidického zrudnění zmiňuje značně zvětralý pyrit, chalkopyrit a arzenopyrit. Křemenné žíly s prvním typem zrudnění mají mocnost několika decimetrů a směr S-J. Tento typ studoval i Malec (1985), který upozornil na hojné zatlačování wolframitu scheelitem. Tenčík a kol. (1970) vyčlenili druhý typ zrudnění, který byl pozorován pouze na vzorcích pocházejících z průzkumných vrtů. Detailněji studovali lokalitu Losertová a kol. (2014), kteří definovali poslední typ zrudnění. Světle hnědý kasiterit uvádějí jako dominantní rudní minerál zarůstající do žilného křemene či wolframitu. Tmavě hnědý až černý wolframit (složením ferberit) tvoří tabulkovitá zrna nebo krystaly 1–3 mm velké. Scheelit popisují jako nepravidelná zrna o velikosti do 0,5 mm, srůstající s kasiteritem.
Okamžik nálezu černého wolframitu v křemenu, únor 2022. Foto: T. Kadlec
Nové mineralogické nálezy
Při terénním průzkumu lokality v letech 2010–2014 a 2018–2023 identifikoval autor článku všechny doposud literaturou uváděné minerály. V rámci této prospekce se podařilo pro lokalitu nově popsat několik nových druhů minerálů (anatas, dravit, farmakosiderit, jarosit, malachit, sfalerit, skorodit, rutil). Studijní materiál pochází z koryta horního toku Žebrákovského potoka a volných křemenných úlomků nalezených v lesním porostu po obou stranách potoka do vzdálenosti 50 m. Největší nalezené bloky většinou silně kavernózního křemene dosahovaly vzácně až 1 m, zpravidla však několik prvních dm.
Wolframit odpovídající svým chemismem ferberitu je hojným minerálem a vyskytuje se v asociaci se všemi zmíněnými minerály. Byly nalezeny černé kovově lesklé, až 5 cm dlouhé lištovité krystaly zarůstající do šedého křemenu ve společnosti kasiteritu, který do ferberitu přímo zarůstá nebo lemuje jeho krystaly. Velmi často bývá postižen scheelitizací, během které došlo buď k částečné, nebo k úplné přeměně na scheelit a limonit. Scheelit je běžným, avšak velmi nenápadným minerálem. V kavernózním křemenu tvoří světle hnědá až rezavě žlutá jednotlivá zrna o velikosti až 4 cm nebo zrnité agregáty s rozměry až 15 × 10 cm. V dutinách po přeměněném wolframitu vzácně tvoří medově žluté krystaly o velikosti do 3 mm sdružené do nepravidelných agregátů. V krátkovlnném ultrafialovém světle má výraznou modrobílou luminiscenci.
Medově zbarvený krystal scheelitu o délce 3 mm na křemenu. Foto: T. Kadlec
Krystal wolframitu v křemenu, šířka záběru 6 cm. Foto: T. Kadlec
Tmavě hnědý kasiterit v křemenu, šířka záběru 20 mm. Foto: T. Kadlec
V žilném šedobílém křemenu byl také nalezen kasiterit, který je oproti wolframitu vzácnější. Tvoří automorfně omezená tmavě hnědá zrna; největší jsou až 1 cm velká a bývají nápadně uspořádána do plošných pásků. V dutinách drúzového křemene byly velmi vzácně nalezeny nedokonale omezené rozpraskané krystaly kasiteritu o velikosti až 1,5 cm. Drobná, do 2 mm velká, nepravidelná zrna kasiteritu také vzácně zarůstají do tabulkovitého ferberitu.
Světle zelený, světle žlutý až šedobílý fluorapatit tvoří až 2 cm dlouhé sloupcovité krystaly, často uspořádané do plochých agregátů v křemenu. Místy je hojný jemně jehličkovitý až plstnatý turmalín (dravit) šedočerné, hnědočerné až zelenočerné barvy, tvořící až několik centimetrů velké agregáty v křemenu, nebo se vyskytuje v podobě tence jehličkovitých světle hnědých až čirých krystalů až 10 mm dlouhých na krystalech křemenu. V dutinách je dravit také často doprovázen se zelenočernými kulovitými radiálně paprsčitými agregáty chloritu (pravděpodobně klinochloru), který místy dutiny zcela vyplňuje. Všudypřítomný je muskovit (světlá slída), který tvoří drobné tabulkovité krystaly zarůstající do křemenu nebo vyplňující křemenné kaverny a dutiny. Na kontaktu křemenných žil s okolní pararulou je hojný hrubě tabulkovitý biotit (tmavá slída). V některých partiích žiloviny jsou hojné krystaly šedého křemenu až křišťálu o velikosti do 3 cm.
Tence jehlicovité krystaly dravitu na křemenu, šířka záběru 10 mm. Foto: T. Kadlec
V žilném křemenu se vzácně vyskytuje sulfidické zrudnění reprezentované arzenopyritem, pyritem a vzácným chalkopyritem. Stříbrně lesklé, na plochách rýhované krystaly arzenopyritu o velikosti do 15 mm jednotlivě zarůstají do křemene. Místy jsou alterované na světle zelenkavé mladší minerály. Méně častý je pyrit v podobě středně zrnitých agregátů o velikosti do 10 mm zarůstajících do křemene, které jsou místy částečně či zcela nahrazeny rezavě hnědým limonitem. Chalkopyrit je vzácný a tvoří drobná zlatě žlutá zrna s typickými náběhovými barvami do modra v asociaci se vzácným zeleným malachitem. Velmi vzácně byla nalezena drobná zrna černého sfaleritu. V dutinách křemenu byly také nalezeny krápníkovité kovově lesklé náteky limonitu.
Nově byly na lokalitě studovány minerály, které vznikly zvětráváním arzenopyritu a pyritu. Žlutozelené až olivově zelené průsvitné a skelně lesklé krystaly farmakosideritu o velikosti do 3 mm narůstají v kavernách křemenu na porézní agregáty limonitu. Jarosit tvoří drobné klencovité krystaly o velikosti do 1 mm nebo jemně zrnité agregáty, které mají světle hnědou až světle žlutou barvu a skelný lesk. Vyskytuje se v okolí alterovaných zrn pyritu a arzenopyritu zarůstajících do křemene nebo vzácně porůstá tence jehlicovité krystaly dravitu. Skorodit byl nalezen ve formě světle zelenkavých, žlutých a šedomodrých mikroskopických krystalů a jemně práškovitých agregátů na puklinách křemene v blízkosti alterovaného arzenopyritu.
Zelenožluté krystaly farmakosideritu na limonitu, šířka záběru 4 mm. Foto: B. Bureš
Šedomodrý drobně krystalický skorodit, šířka záběru 4 mm. Foto: B. Bureš
V dutinách křemenu byly nově identifikovány drobné krystalky rutilu (ruda titanu), často sdružené do složitých agregátů o velikosti do 3 mm. Mají hnědočernou barvu a silně kovový lesk. Do jemně zrnitého muskovitu v křemenných dutinách zarůstají drobné (do 0,5 mm) krystaly černého anatasu.
Celkem je z lokality Ovesná Lhota popisováno 19 druhů minerálů: anatas, arzenopyrit, biotit, dravit, farmakosiderit, ferberit, fluorapatit, chalkopyrit, jarosit, kasiterit, křemen, limonit, malachit, muskovit, pyrit, rutil, sfalerit, scheelit a skorodit.
Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na www.mineralogist.cz.
Literatura
Bernard J. H., Čech F., Dávidová Š., Dudek A., Fediuk F., Hovorka D., Kettner R., Koděra M., Kopecký L., Němec D., Paděra K., Petránek J., Sekanina J., Staněk J., Šímová M. (1981): Mineralogie Československa. – Academia, Praha.
Jurák L. (1963): Geologie stříbrno-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčí n. S. a Leštinou. – MS, diplomová práce, PřF UK, Praha.
Jurák L. (1965): Nový nález wolframu a cínu na rudních žilách u Ovesné Lhoty na Českomoravské vrchovině. – Věstník ÚÚG, 40, 4, 301–302, Praha.
Jurák L., Tenčík I. (1970): Přehled cínové a wolframové mineralizace v prostoru Českomoravské vysočiny. – Vlast. Sbor. Vysočiny, Odd. věd. přír. 6, 21–27, Jihlava.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Sázavka u Světlé nad Sázavou. – Minerál, 27, 2, 99–106, České Budějovice.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z. (2014): Minerální asociace Sn-W zrudnění z Ovesné Lhoty u Světlé nad Sázavou, Česká republika. – Acta Mus. Morav., Sci. geol., 99, 1, 69–76, Brno.
Malec J. (1985): Geneze scheelitu na vybraných lokalitách. – MS, Ústav nerostných surovin Kutná Hora.
Pauliš P., Kopecký S., Pour O., Vrtiška L. (2018): Nový nález kasiteritového zrudnění od Sázavky u Světlé nad Sázavou. – Minerál, 26, 2, 139–145, České Budějovice.
Švestka J., Pauliš P. (2010): Malayait z Horního Nezdína u Ledče nad Sázavou. – Bull. mineral. -petrolog. Odd. Nár. Muz., 18, 2, 96–98, Praha.
Tenčík I., Grym V., Štefl F., Bártů J. (1970): Závěrečná zpráva úkolu Stopové a vzácné prvky Českomoravská vrchovina. Dílčí zpráva: Vlkanov, Ovesná Lhota a Sázavka. – MS, Geoindustria, Jihlava.