Kadlec T., Doležal J. (2026): Mineralogické nálezy v kamenolomu Plaňany u Kolína. – Minerál, 34, 2, 117-126, České Budějovice.

Činný kamenolom Plaňany, patřící firmě EUROVIA Kamenolomy a.s., se rozkládá při z. okraji městysu Plaňany a přibližně 14 km z. od Kolína. Kámen se těží na provozu Plaňany I, což je osmipatrový lom a v nově založeném provozu Plaňany II. První zmínky o těžbě kamene pocházejí již z konce 30. let minulého století. Kamenolom je založen ve složitém komplexu metamorfovaných hornin kolínské části kutnohorského krystalinika. Pestrá škála těžených hornin zahrnuje migmatity (sillimanit-biotitové s granátem a pyroxen-biotit-amfibolové), v migmatitech uzavřené horniny (erlany, leukokratní biotitické pararuly, serpentinity, amfibolity, pyroxenity), ortoruly, granodioritový porfyrit a pegmatity (Fišera 1979, 1981 a 2003).

Ve svrchních částech lomů se nacházejí odkryvy transgrese křídových sedimentů na horninách kutnohorského krystalinika. Tyto příbřežní sedimenty tvořené slepenci, pískovci, slínovci a vápenci obsahují často fosilie (korály, belemnity, žraločí zuby či koprolity) (Ziegler 1982). Jedná se také o typovou lokalitu řady druhů bezobratlých živočichů z křídových sedimentů.

Vzhledem k horninovému zastoupení je lokalita zajímavá i mineralogicky. Na puklinách hornin se vyskytují minerály alpských žil, ze kterých popisuje Láznička (1958) křemen, fluorit, kalcit, chlorit, titanit, rutil, adulár, epidot a aktinolit, Paděra (1961) až 4 mm velké tabulkovité krystaly anatasu a Fišera (2000) 6 mm velké destičkovité krystaly ilmenitu. V dutině ortoruly byly nalezeny až 6 mm velké bílé krystaly analcimu (Pauliš a Moravec 1997) a na puklině migmatitu 5 cm velké bílé radiálně paprsčité agregáty natrolitu (Fišera a Sejkora 2003). Jakeš a Dadák (1962) popisují z amfibolitu až 20 cm mocnou žílu šedého místy nazelenalého axinitu, který tvořil až 25 mm velké krystaly. Hojný je krystalovaný pyrit. Běžné jsou pegmatitové žíly, které obsahují almandin, apatit, beryl (Fišera a Moravcová 1979), biotit, křemen, mikroklin, muskovit, oligoklas, ortoklas, skoryl, spessartin a zirkon (Dryák 1998). Výčet minerálů doplňuje rešeršně Pauliš (1999) andezín, antofylit, autunit, diopsid, enstatit, ferro-hornblend, flogopit, chalkopyrit, klinozoisit, labradorit, magnetit, malachit, pyrhotin, serpentin, sfalerit, siderit, sillimanit a tremolit. Kadlec (2015) zmiňuje z muskovitového pegmatitu tabulkovité agregáty molybdenitu v asociaci s pyritem. Dolníček a Ulmanová (2020) podávají zprávu o nálezu křemenné žíly se scheelitem a akcesorickým sulfidickým zrudněním (pyrit, pyrhotin, molybdenit, argentopentlandit, sfalerit) a alpské žíly s prehnitem a mikroskopickým pentlanditem.

Předložený článek shrnuje mineralogické a petrologické nálezy v kamenolomu Plaňany, který není mezi sběrateli příliš známý a o kterém nebylo v časopisu Minerál mnoho napsáno; Dryák (1998) a Kadlec (2015). Text je rozdělen na popis puklinových mineralizací, pegmatitů, uzavřenin v migmatitech a dalších nálezů. Mimo jiné bylo během prospekce nalezeno i několik ukázek žraločích zubů v prohlubních křídových sedimentů.

Letecký pohled na kamenolom Plaňany. Zdroj: vinci-construction.cz.

Provoz Plaňany I, stav leden 2025. Foto: T. Kadlec

Puklinové mineralizace

Na četných puklinách pyroxen-biotit-amfibolových migmatitů nebo amfibolitů se vyskytují estetické ukázky natrolitu. Ten tvoří až 6 cm velké radiálně paprsčité agregáty složené z tence stébelnatých až jehlicovitých krystalů šedobílé barvy a skelného lesku. Místy je natrolit doprovázen jemně vláknitým černozeleným aktinolitem, zrnitým pyritem a vzácně bílým kalcitem.

U paty východní stěny 6. patra byl těžbou zastižen soubor souběžných puklin, které mají mocnost do 5 cm a biotit-amfibolový migmatit vertikálně protínají ve směru Z-V. Dominantním minerálem puklin je kalcit, který se vyskytuje ve dvou odlišných formách. Starší kalcit I má tvar nízkých klenců šedobílé barvy a narůstá přímo na stěny puklin. Mladší kalcit II tvoří tence tabulkovité šedobílé krystaly o velikosti do 2 cm, jenž spolu často paralelně srůstají. Na kalcit velmi vzácně narůstají částečně alterované krystaly analcimu o velikosti až 12 mm. Jsou bělavé až čiré, mají skelný až matný lesk a často mají drsný až pórovitý povrch z důvodu alterace. Hojný byl drobně krystalický pyrit, který nasedal na kalcit I.

V blízkosti předchozího nálezu proniká migmatity dlouze protažené těleso ortorul, ve kterých bylo zaznamenáno také několik puklin stejného směru a charakteru. Stěny puklin porůstá světle narůžovělý kalcit I ve tvaru čočkovitých krystalů o velikosti do 5 mm, které jsou místy potažené tenkou vrstvou světle oranžového hematitu. Na kalcit I narůstají krystaly pyritu I o rozměrech do 3 mm a drobný kalcit II světle béžové barvy. Krystalizace na puklinách dále pokračovala kalcitem III v podobě nažloutlých čočkovitých krystalů o velikosti do 15 mm a pyritem II.

Kalcit na puklině pegmatitu, rozměry vzorku: 10 × 7 cm. Foto: T. Kadlec

Krystal analcimu o velikosti 12 mm narůstající na kalcit. Foto: T. Kadlec

Tence tabulkovitý kalcit na migmatitu, šířka záběru: 65 mm. Foto: T. Kadlec

Kalcit s pyritem na puklině ortoruly, rozměry vzorku: 8 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec

Jehlice natrolitu na pyroxen-biotit-amfibolovém migmatitu, rozměry vzorku: 7,5 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Pegmatity

V kamenolomu jsou hojné žíly a tělesa pegmatitů případně aplitů, které diskordantně pronikají migmatity nebo amfibolity. Jejich mocnosti se pohybují od několika cm po 1,5 m, dlouhé jsou i několik desítek m, nevykazují známky vnitřní zonality a mají ostré kontakty vůči okolním horninám. Během průzkumu v nich byly nalezeny tyto minerály: almandin, biotit, fluorapatit, fluorit, kalcit, křemen, muskovit, oligoklas, ortoklas, pyrhotin, pyrit a skoryl.

Almandin se vyskytuje především v pegmatitech s hojným muskovitem, ve kterých tvoří až 4 cm velké hypautomorfně omezené krystaly. Má světle oranžovou barvu (možný zvýšený podíl spessartinové složky), na krystalových plochách skelný lesk a je často značně popraskán. V některých případech graficky srůstá s křemenem nebo vzácně s turmalínem. Turmalín s pravděpodobným složením skorylu se vyskytuje v podobě černých tlustě sloupcovitých krystalů o rozměrech až 10 × 4 cm zarůstajících do ortoklasu nebo křemenu, se kterými také tvoří symplektické srůsty o velikosti několika cm. Krystaly mají výrazné podélné rýhování a skelný lesk; některé jsou příčně popraskány a dohojeny mladším bledě mosazně žlutým pyritem nebo křemenem. S pyritem se vzácně objevuje tence tabulkovitý a tombakově zbarvený pyrhotin.

Velmi hojný je v pegmatitech biotit. Jeho hnědočerné tabulkovité krystaly dosahují velikosti až 10 cm. V obdobné formě se vyskytuje také muskovit, který je však vzácnější. Hrubě štěpný ortoklas má světle narůžovělou barvu a spolu s nepravidelnými agregáty šedého křemenu je hlavně v pegmatitech pronikajících migmatity. Málo běžná jsou drobná zrna světle zeleného fluorapatitu zarůstající do křemenu v asociaci s muskovitem.

V těsné blízkosti ultrabazických uzavřenin byly pozorovány zajímavé pegmatitové žíly, jejichž mocnost byla kolem 8 cm a vykazovaly známky desilikace (vyluhování křemene). Byly tvořeny zcela dominantním oligoklasem šedobílé barvy a vzácně biotitem. V dutinách po vyluhovaném křemenu se vyskytují drobné krystaly čirého kalcitu, drobně tabulkovitý nažloutlý sericit a vzácně lehce nafialovělé krychle fluoritu o délce hrany do 5 mm.

Pegmatit s granátem a skorylem, rozměry vzorku: 10 × 8 cm. Foto: T. Kadlec

Skoryl v pegmatitu, šířka záběru: 8 cm. Foto: T. Kadlec

Uzavřeniny v migmatitech

Na lokalitě se vyskytuje několik typů xenolitů. Běžné jsou serpentinity a pyroxenity. Tmavě šedočerné serpentinity se zeleným odstínem jsou jemnozrnné masivní horniny, které jsou složeny hlavně z minerálů skupiny serpentinu. Magnetickou zkouškou v nich byl identifikován magnetit, který tvoří izometrická zrna do 2 mm. Na kontaktu s okolními horninami mají serpentinity vyvinuty zonální reakční lemy o mocnosti několika cm. Ty jsou tvořeny směrem od serpentinitu lemem tence stébelnatého až vláknitého světle šedavého tremolitu a polohou tabulkovitého černozeleného flogopitu s tmavě zeleným aktinolitem.

Pyroxenity jsou na první pohled od serpentinitů zcela odlišné. Jedná se o velmi hrubozrnné horniny složené především z velkých jedinců pyroxenu – enstatit. Hnědočerný až bronzově hnědý enstatit (zast. bronzit) s polokovovým leskem vykazuje nápadně dobrou štěpnost a jeho krystaly dosahují velikosti až 12 × 6 cm. V pyroxenitu byl dále identifikován magnetický tombakově hnědý pyrhotin a pyrit v nepravidelných agregátech.

V roce 2014 nalezl první z autorů na 4. patře v migmatitech granátické uzavřeniny, o kterých se nepodařilo v dostupné literatuře dohledat bližší informace. Mají oválný tvar, délku do 15 cm, kontakt s okolní horninou ostrý a souběžný s její vnitřní stavbou. Granát (pravděpodobně grosulár) má oranžově hnědou barvu a tvoří nepravidelná zrna 2 cm velká. Zarůstá do šedého křemenu společně se světle zeleným diopsidem a pyrhotinem. Grosulár obsahuje černý grafit, který tvoří radiálně paprsčité agregáty složené z tence tabulkovitých krystalů o velikosti do 2 mm. Velmi podobný typ uzavřenin popisuje Kadlec (2024) z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu.

Granátická uzavřenina v migmatitu, rozměry vzorku: 7,5 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Pyroxenit tvořený enstatitem. Foto: T. Kadlec

Štěpný enstatit v pyroxenitu, šířka záběru: 10 cm. Foto: T. Kadlec

Tremolit a flogopitem s aktinolitem na kontaktu serpentinitu s migmatitem, rozměry vzorku: 11,5 × 8,5 cm. Foto: T. Kadlec

Ostatní nálezy

Na 6. patře bylo v odstřeleném materiálu nalezeno několik balvanů amfibolitu se zarostlými až 3 cm velkými izometrickými zrny tmavě červeného granátu. Na mnoha tenkých puklinách migmatitů jsou hojné dendritické agregáty černého wadu.

Shrnutí

V literatuře jsou z kamenolomu Plaňany uváděny tyto druhy minerálů (53): adulár, aktinolit, albit, almandin, analcim, anatas, andezín, antofylit, argentopentlandit, autunit, axinit, beryl, biotit, diopsid, enstatit, epidot, ferro-hornblend, flogopit, fluorapatit, fluorit, grafit, hematit, chalkopyrit, ilmenit, kalcit, klinochlor, klinozoisit, křemen, labradorit, magnetit, magneziohornblend, malachit, mikroklin, molybdenit, muskovit, natrolit, oligoklas, pentlandit, prehnit, pyrhotin, pyrit, rutil, serpentin, sfalerit, scheelit, siderit, sillimanit, skoryl, spessartin, titanit, tremolit, wad a zirkon. V případě grafitu a hematitu se jedná o nový popis těchto druhů z lokality.

Vzhledem k rozšiřující se těžbě na provozu II je pravděpodobné, že o zajímavé mineralogické, ale i paleontologické nálezy nebude v budoucnu nouze. Je však důležité počítat s tím, že je lokalita soukromým pozemkem, kam je vstup bez povolení majitele přísně zakázán.

Další nálezy nejen z kamenolomu Plaňany u Kolína jsou zveřejňovány také na www.mineralogist.cz.

Literatura

Dolníček Z., Ulmanová J. (2020): Mineralogická charakteristika křemenné žíly se scheelitem a alpské žíly s prehnitem z lomu v Plaňanech u Kolína (kutnohorské krystalinikum). – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 28, 1, 74–85.

Dryák K. (1998): Současné možnosti nálezů minerálů v lomu u Plaňan na Kolínsku. – Minerál (Brno), 6, 1, 62.

Fišera M. (1979): Biotitický granodioritový porfyrit z Plaňan u Kolína. – Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd. (Praha), 146, 178–183.

Fišera M., Moravcová H. (1979): Beryl z pegmatitu z Plaňan u Kolína. – Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd. (Praha), 148, 15.

Fišera M. (1981): Geologické a petrografické poměry okolí Plaňan. – Výzk. práce ÚÚG, 26, 1–42. Praha.

Fišera M. (2000): Výskyt ilmenitu a turmalínu v alpské paragenezi v Plaňanech u Kolína. – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 8, 184–187.

Fišera M. (2003): Nový výskyt serpentinitu a pyroxenitu v Plaňanech u Kolína. – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 11, 203–204.

Fišera M., Sejkora J. (2003): Natrolit z Plaňan u Kolína. – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 11, 205.

Jakeš P., Dadák V. (1962): Nález axinitu v Plaňanech u Kolína. – Čas. Mineral. Geol. (Praha), 7, 91–92.

Kadlec T. (2015): Zpráva o nálezu molybdenitu v lomu Plaňany, 11 km západně od Kolína. – Minerál (České Budějovice), 23, 2, 123–124.

Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. – Minerál (České Budějovice), 32, 6, 483–509.

Láznička P. (1958): Alpská parageneze z Plaňan u Kolína. – Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd. (Praha), 127, 213–214.

Paděra K. (1961): Ungewöhnliche Entwicklung der Kristalle des Anatas aus Plaňany bei Kolín. – Acta Univ. Carol., Geol. (Praha), 3, 143–146.

Pauliš P. (1999): Mineralogické lokality okolí Kutné Hory. – Kuttna (Kutná Hora).

Pauliš P., Moravec B. (1997): Analcim z Plaňan u Kolína. - Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 4–5, 225.

Ziegler J. (1982): Geologické poměry lomu Plaňany (okres Kolín). - Polabí 1982, 5/6, 123–133.