Fe2+Fe3+2O4
Zrnité až zemité masy, méně časté jsou osmistěnné krystaly, je silně magnetický. Barva: černý s modravým odstínem; vryp: černý; T = 5,5-6,5; h = 5,2. Výskyt v magmatických a metamorfovaných horninách (skarny).
Vlastějovice: Magnetit vytváří jednak vzácné nedokonale omezené oktaedrické krystaly o hraně až 1 cm, zvláště v pyroxenickém skarnu, který se při zvětrávání písčitě rozpadá (lom Holý vrch a Magdaléna). Zpravidla je však kusový, a to zrnitý až celistvý (2/). Má černou barvu a kovový lesk. Tvoří ploché čočky o velikostech desítek metrů v centrech skarnových těles. Kromě toho je magnetit jako běžná příměs rozptýlen v mnohých typech skarnových hornin (4/). Koutek (3/) uvádí v magnetitu vysoké obsahy Zn (až 2,6 %). Magnetit těžený ve velké čočce na 9. a 10. patře magdalénského ložiska obsahoval vysoké podíly železa (63,76-65,69%). Od roku 2008 je těžbou odkryta plochá téměř monominerální čočka magnetitu v nově založém lomu Magdaléna. Je kolem 10 m dlouhá a 0,5 m mocná.
Nahodile se magnetit vyskytuje v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny. Tvoří hypautomorfně omezená černá kovově lesklá zrna o velikosti až 2 cm v asociaci s amfibolem a fluoritem (1/). Hojný byl v pegmatitové žíle na východní stěně pátého patra lomu Holý vrch odkryté těžbou roku 2010. V lomu Magdaléna je v pegmatitech magnetit vzácným minerálem.
Magnetit byl také identifikován v pyroxenické rule a ortorule západně od Vlastějovic (2/).
Literatura:
1/ Kadlec, T. (2009): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). – MS, rigor. práce, PřF MU Brno, 95 s.
2/ Koutek, J. (1950): Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví. - Rozpr. ČSAV, ř. mat. přír. věd, 60, 27, Praha, 30 s.
3/ Koutek, J. (1964): Magnetovcová ruda magdalenské skarnové kry ve Vlastějovicích. - Zpr. o geol. výzk. v roce 1964, Praha, s. 39-41.
4/ Žáček, V. (1985): Mineralogie skarnu u Vlastějovic. – MS, dipl. práce, PřF UK Praha.