Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Houzar, S., Kadlec, T., Sejkora, J. (2009): Výskyt wollastonitu ve skarnu ve Vlastějovicích, střední Čechy (Česká republika). - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 17/1, 34-40.

Vlastějovice nad Sázavou představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. Ve skarnech, odkrytých velkým kamenolomem firmy Silnice Čáslav a.s. na Fiolníku, a v doprovodných horninách bylo zjištěno přes 120 minerálů, z nichž některé jsou vzácné, jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách (Vavřín 1962, Koutek 1964, Pauliš 1993, Brabec 2002, Kadlec 2007).

Číst dál...

Kadlec, T. (2009): Pegmatity Vlastějovic. - čas. Minerál, 6, 467-479, České Budějovice.

Pegmatity jsou pro svoji mineralogickou pestrost a výskyt mnohdy vzácných minerálních druhů v kvalitních ukázkách odnepaměti vyhledávány sběrateli minerálů i profesionálními mineralogy.

Na území České republiky jsou tyto horniny hojné, a to hlavně v moldanubiku a v kutnohorském krystaliniku (v geografickém smyslu kraj Vysočina, jižní část Jihočeského kraje, jihozápadní část Plzeňského kraje a jihovýchodní část Středočeského kraje); k významným lokalitám patří Nová Ves u Českého Krumlova, Dobrá Voda u Velkého Meziříčí, Rožná, Věžná, Pokojovice, Dolní Bory, Čejov, Cyrilov, Bobrůvka, Pikárec a mnohé další.

Také nejbližší okolí obce Vlastějovice patří k moldanubiku, a to k jeho pestré sérii. Více než sto pegmatitových žil zde proniká pestrou horninovou škálou zahrnující různé typy pararul, ortorul a skarnů. Jednotlivé žíly se od sebe liší rozměry a tvarem, charakterem hostitelské horniny, minerálním složením, vnitřní stavbou, stupněm alterace, stupněm diferenciace atd. Rozmanitost pegmatitů a více než 60 druhů minerálů, které byly z těchto pegmatitů popsány, řadí Vlastějovice mezi významné pegmatitové lokality České republiky.

Číst dál...

Kadlec, T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 220-228, České Budějovice.

Lokalitu Vlastějovice vedle minerálů pegmatitů a skarnů mezi sběrateli a vědci pravděpodobně nejvíce proslavila epigenetická antimonová mineralizace. Především ukázky berthieritu patří mezi nejlepší v České republice a první nálezy gudmunditu a tripuhyitu v ČR význam Sb-mineralizace ve Vlastějovicích jen umocňují.

5

Paprsčité seskupení stébel berthieritu zarostlé v solně alterované ortorule, sběr srpen 2004, rozměry výřezu 5x4 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Číst dál...

Kadlec, T. (2008): Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 4, 315-318, České Budějovice.

Vlastní lokalita se nalézá v notoricky známém kamenolomu a dolech vzdálených 700 m severně od obce Vlastějovice. Od počátku minulého století byla a je věnována největší pozornost mineralogů a petrologů místním skarnům (Koutek, Žáček, Potužák), pegmatitům (Vavřín, Novák, Ackerman, Kadlec) a Sb-mineralizaci (Pauliš, Brabec).

Relativně menší zájem byl o mladší puklinové mineralizace ve skarnech (Turnovec, Pauliš a Zeman aj.). V posledním desetiletí se však začaly poměrně hojně objevovat nevelké pukliny v biotit-muskovitické ortorule s minerály klasickými pro alpskou paragenezi typu A. V dosavadní literatuře o lokalitě tato mineralizace doposavad není uváděna, avšak pro úplnost pestrobarevné mozaiky vlastějovických asociací a paragenezí jí nelze opomenout.

Číst dál...

Kadlec, T. (2008): Turmalíny vlastějovických pegmatitů. - čas. Minerál, 3, 211-214, České Budějovice.

Minerály skupiny turmalínu představují běžné avšak složité alumo-borosilikáty s velmi rozmanitým chemickým složením. Skupina turmalínu zahrnuje 14 samostatných koncových členů. Pro jednodušší prezentaci chemismu jednotlivých turmalínů se používá obecný vzorec XY3Z6T6O18(BO3)3V3W (Hawthorne a Henry 1999), kde je nejčastější v pozici X: Na, Ca, vakance, Y: Fe2+, Mg, Al, Li, Fe3+, Z: Al, Mg, Fe3+, Cr3+, V3+, T: Si, V: O, OH a W: O, F, OH.

V jednotlivých pozicích mohou turmalíny obsahovat i další převážně minoritní prvky jako Mn, Zn, Ti4+, Cu, Pb, Sr, Ni atd. Turmalíny se dělí do tří skupin podle prvkového zastoupení v pozici X, a to na vápenaté (liddicoatit, uvit, hydroxy-feruvit), alkalické (elbait, skoryl, dravit, olenit, chromdravit, buergerit, povondrait, vanadiumdravit) a turmalíny s vakancí (foitit, magneziofoitit, rossmanit). Široké pole stability těchto minerálů zaručuje jejich výskyty v mnoha geologických prostředích, jako jsou granitoidy, granitické pegmatity, žíly alpského typu, stratiformní ložiska, metamorfované horniny a klastické sedimenty.

Číst dál...

Kadlec, T. (2007): Datolit z Vlastějovic. - čas. Minerál, 6, 505-507, České Budějovice.

Datolit CaBSiO4(OH) je zajímavým minerálem mnoha asociací. Často vzniká z fluid bohatých na vápník a bór v granitech či skarnech. Nejhojněji však představuje produkt hydrotermální alterace bazických výlevných hornin typu bazaltu. Vzácněji se také vyskytuje na alpských žilách typu C společně se zeolity a apofylitem, u nás například v Markovicích.  

Jako první popisuje datolit z Vlastějovic Čech (1985) z jediného lithného pegmatitu. Ten byl zastižen v západní části třetí lomové etáže. Ve skarnu tvořil až 2 m mocnou příkře upadající žílu s nedokonale vyvinutou vnitřní zonalitou. Bílý, částečně rozpadavý datolit se vyskytl v blokovém pegmatitu společně s danburitem v nepravidelných masách až 5 cm velkých.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.