Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou. - http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou [online]. Ledeč nad Sázavou. Dostupné z: www.mineralogist.cz.

Jurák (1965) doslovně uvedl v abstraktu svého článku ve Věstníku ÚÚG: Při geologickém mapování pro diplomovou práci na téma „Geologie stříbro-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčem n. Sázavou a Leštinou“, pracovanou na katedře nerostných surovin Karlovy univerzity v Praze, byly zjištěny nedaleko Ovesné Lhoty úlomky křemene s wolframitem, scheelitem, kasiteritem a apatitem.

Číst dál...

Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.

Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.

Číst dál...

Kadlec, T. (2014): Fluoritové ložisko Kožlí u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 22, 5, České Budějovice.

Úvod

Malé, ekonomicky nevýznamné fluoritové ložisko se nachází v lesním terénu přibližně 1,5 km jižně od obce Kožlí u Ledče nad Sázavou v údolí Hradišťského potoka, 400 m západně od Peckého mlýna na stejnojmenném potoce (GPS souřadnice: 49°38'55.704"N, 15°15'20.400"E). Šlo o jedno z prvních těžených fluoritových ložisek u nás, které následovně zastínila těžba na významných ložiscích jako Harrachov, Vrchoslav, Jílové u Děčína, Moldava či Běstvina.

Číst dál...

Kadlec, T., Pauliš, P., Jebavá, I. (2013): Wollastonit-grosulárový erlan z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. -Minerál, 21, 4, 296-298, České Budějovice.

Wollastonit je ve Vlastějovicích poměrně vzácným minerálem, což může být i následkem jeho nenápadnosti a snadné zaměnitelnosti s hydrotermálně alterovanými živci, jemně zrnitými karbonáty nebo tektonicky postiženými okrajovými partiemi pegmatitů. Poprvé byl popsán Houzarem et al. (2009) z pátého patra lomu na Holém vrchu. Masivní wollastonit se vyskytl na kontaktu křemenem bohatého granitického pegmatitu a karbonátové horniny resp. kalcitové žíly. Byl bílý až béžový, měl hedvábný lesk a vzhled jemně vláknitého asbestu. Wollastonit byl provázen křemenem, vzácněji kalcitem, ojediněle hnědočerveným granátem grosulár-andraditového složení (and47-62 gross20-35 alm10-13) a vzácně fluoritem a apofylitem.

Číst dál...

Kadlec, T. (2013): Výskyty epidotu ve Vlastějovicích. -Minerál, 21, 3, 199-202, České Budějovice.

Epidot {Ca2}{Al2Fe3+}[O|OH|SiO4|Si2O7] je ve Vlastějovicích hojným minerálem, o kterém se již roku 1904 zmiňuje Katzer. Výskyty epidotu můžeme zjednodušeně rozdělit podle geologické pozice a způsobu vzniku do třech hlavních skupin: I. výskyt ve skarnech, II. výskyt na mladších žilách pronikajících skarny a III. výskyt v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny. Mimo skarnová tělesa je epidot přítomen v amfibolitech a erlánech zastižených ve skalním defilé mezi Vlastějovicemi a osadou Březina, akcesoricky ve dvojslídných ortorulách na Holém vrchu a vzácně v mramorech v asociaci s flogopitem na bázi skarnového tělesa na západních svazích Holého vrchu (Koutek 1950).

Číst dál...

Kadlec, T. (2013): Hydrotermálně alterovaný pegmatit s opálem z Vlastějovic. - Minerál, 21, 3, 203-204. České Budějovice.

Úvod

O kontaminovaných pegmatitech a jejich minerálech z Vlastějovic již bylo napsáno mnoho vědeckých prací (Vavřín 1960, Čech 1985, Goliáš 2002, Ackerman 2004, Kadlec 2009, Novák, Kadlec a Gadas 2013 a další). Čas od času se v těchto pegmatitech setkáváme s produkty hydrotermálních alterací jako je prehnit, apofylit, epidot, kalcit, fluorit a opál. Běžný je tabulkovitě krystalický, zelenkavý prehnit a radiálně paprsčitý, křídově bílý apofylit; naopak výskyty opálu ve vlastějovických pegmatitech jsou vzácné.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.