Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Mánek J., Mysliveček J. Nové nálezy uranových sekundárních minerálů z ložiska Vrchoslav u Teplic. In: Http://www.strankymineraly.wz.cz/ [online]. 2016 [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.strankymineraly.wz.cz/

Výskyt uranových minerálů na lokalitě Krupka - Vrchoslav, která především v minulosti náležela do povědomě velmi patrného okrsku Preisselbergského revíru, není žádnou novinkou. V minulosti byly popsány v přehledu minerálů torbernit a metatorbernit, které často nasedaly na baryt a fluorit ve štolách č. 2 a 3, tedy fluoritových žilách František I. a František II., které ve spodnějších partiích protíná i štola 5. květen. Nutno podotknout, že se jedná o údaje z let 1952 – 1969, tedy z dob těžby a před ukončením těžby. Aktuálně relativně nové nálezy těchto uranových slíd však nepocházejí přímo z dutin fluorit- barytových žil, nýbrž z trhlin na kontaktu těchto žil s tělesem teplického ryolitu. Článek se zabývá též nově zjištěnými výskyty autunitu a schröckingeritu na tomto ložisku.

Lokalizace a geologicko-mineralogické poměry ložiska

Fluoritové ložisko Vrchoslav se nachází na jv. svahu kóty Preiselberg, asi 1,6 km na SSZ od obce Vrchoslav v Krušných horách. Geograficky je součástí rudního revíru Krupka (Sejkora a Breiter, 1999). Ložisko bylo v roce 1951 otevřené celkově 8 štolami, přičemž z hlavní štoly 5. květen byla vyražena slepá jáma a v roce 1952 se začalo s těžbou fluoritu. Těžba byla pro vyčerpání zásob ukončena v roce 1969. Celkem bylo na ložisku Vrchoslav vytěženo 320 tis. tun fluoritu (Fengl 1995). Po skončení těžby fluoritu byla štola 5. květen využita k bánskému průzkum Sn-W a Mo zrudnění v hlubších partiích preiselberské kupole a žilných systémů mezi Preiselbergem a Komáří Hůrkou. V roce 1970 byly průzkumnými pracemi nafárána dvě pásma s výraznou molybdenitovou mineralizací, která byla ověřována slednými chodbami (Tichý 1981, 1987, 1991). Celkové vypočítané zásoby Mo na úrovni štoly 5. květen jsou 5,8 kt žíloviny s průměrným obsahem 0,48 % Mo (Eisenreich a Breiter 1993). Fluoritové žíly jsou vyvinuté hlavně v ryolitech a granitových porfyrech v menší míře i v preiselberském granitovém tělese (Eisenreich a Breiter 1993, Fengl 1995). Ryolity (tzv. teplický ryolit) a granitové porfyry jsou součástí karbonské (westfal-stefan) altenbersko-teplické kaldery (Breiter 1997). Do prostředí hornin altenbersko-teplické kaldery poté intrudovaly mladší preiselberské a cínovecké granitoidy, na které je vázána Sn-W-Mo mineralizace (Eisenreich a Breiter 1993). Minerální složení fluoritových žil na ložisku Vrchoslav je poměrně jednoduché. Kromě fluoritu je zastoupený také křemen, baryt a hematit (Fengl 1995). Z rudních minerálů byl identifikován chalkopyrit, chalkozín, bornit (Trdlička a Kupka 1958), tetraedrit (Chrt 1961), pyrit a stannin (Fengl 1998). Ze supergenních minerálů byl identifikován brochantit (Sejkora a Radoň 1997), malachit a torbernit (Fengl 1998) a měď spolu s kupritem (Škovíra et al. 1999). V křemenných žilách s molybdenitem byl zjištěný také bismut, kamiokit, jordisit, ilsemannit (Sejkora a Breiter 1999) a ferrimolybdit (Sejkora et al. 1998).

Nové nálezy U minerálů                                                        Lokalita(y)

Torbernit – Cu(UO2)2(PO4)2 * 8-12H2O                                 Žilné pásmo František I., štola 5. květen

Metatorbernit – Cu(UO2)2(PO4)2 * 8H2O                              Žilné pásmo František I., štola 5. květen

Autunit - Ca(UO2)2(PO4)2 * 10-12H2O                                    Žilné pásmo František I., štola 5. květen

Schröckingerit - NaCa3[(UO2)(CO3)3(SO4)F] * 10H2O          Štola 5. květen

Torbernit - Cu(UO2)2(PO4)2 * 8-12H2O , je ve formě velmi atraktivních, průsvitných, smaragdově zelených tabulek s vyvinutými pyramidálními krystalovými ploškami. Metatorbernit - Cu(UO2)2(PO4)2 * 8H2O , pak tvoří neprůsvitné, světlé, nazelenalé tabulky. Obě uranové slídy se nacházejí na trhlinách kolem kontaktu fluoritových žil a tělesa Teplického ryolitu. Často se nacházejí v paragenezi s bílým neurčeným jílovým minerálem a to jak volně plovoucí, nebo přirostlé k podložce. Mineralogicky nejlepší ukázky se našly v dutinách jako dobře prostorově omezené tabulky na žilném pásmu František I., avšak v nedávné minulosti byly podobné ale méně kvalitní vzorky učiněny i ve štole 5. květen. Jevem, který lze sledovat na těchto dvou formách, které byly v minulosti rentgenometricky odlišeny je ten, že plně hydratované formy torbernitu fluoreskuje v UV světle málo výrazně na rozdíl od metatorbernitu, který svítí velmi intenzivně. Dalším zajímavým faktem, který lze zaregistrovat je výskyt obou minerálů na jediném krystalu. To je způsobeno neúplnou dehydratací části krystalu torbernitu a přeměnu jeho lokální části na metetorbernit. Tu lze sledovat i bez nutnosti použití UV lampy při vizuálním zkoumání na přírodním či umělém světle.

Torbernit 1 detail

Tabulka torbernitu na puklině porfyru (Vrchoslav - št. 5. květen). Velikost tabulky 5 mm. Rok nálezu 2011. Foto a sbírka Jiří Mánek.

Torbernit 2 detail

Krásná srostlice dvou tabulek torbernitu v dutině porfyru (Vrchoslav - št. František II.). Velikost tabulek 4 mm. Rok nálezu 2016. Foto a sbírka Jiří Mánek.

Torbernit 3 detail

Krásná ukázka torbernitu na puklině porfyru (Vrchoslav - št. František II.). Velikost tabulky 5 mm. Rok nálezu 2016. Foto a sbírka Jiří Mánek.

PICT0183

Tabulka torbernitu na puklině porfyru (Vrchoslav - št. František II.). Velikost tabulky 3 mm. Rok nálezu 2016.

Dalším minerálem, který se zde nalezl, přestože nebyl popsán, ale jehož výskyt šlo vzhledem k výskytu předešlých dvou minerálů na lokalitě předpokládat je autunit.

Autunit - Ca(UO2)2(PO4)2 * 10-12H2O , tvoří jedovatě žluto – zelené tabulky a až několik cm velké tenké povlaky vrostlé v prostoru trhlin, které jsou vyplněny bílým nebo žlutavým jílovým minerálem, na který jsou vázány. Tyto nálezy pocházejí z žilného pásma František I. Kolem roku 2000 byl také objeven P. Fuchsem v ojedinělé kapse v granitovém masivu ve štole 5. květen ve formě drobných do 2 mm velkých tabulek jedovatě žluto-zelené barvy. Autunit stejně jako metatorbernit velmi výrazně fluoreskuje při osvitu UV lampou.

PICT0156

Puklina ryolitu s povlaky žlutavého autunitu (Vrchoslav - št. František II.). Velikost vzorku 71 mm. Rok nálezu 2016.

PICT0151zkouška

Puklina ryolitu s tektonickým jílem a povlaky žlutavého autunitu (Vrchoslav - št. František II.). Velikost vzorku 68 mm. Rok nálezu 2016.

PICT0153zkouška

Předchozí vzorek v UV světle s výraznou světlezelenou fluorescencí.

Výše uvedené minerály se mohou vyskytovat společně na stejném místě současně. Velikost prostorově, dobře omezených tabulek bývá max. 5 mm, velmi vzácně až 7 mm. Deformací postižené vyrostlice bez nedostatku prostoru tvoří výjimečně až 15 mm.

Schröckingerit - NaCa3[(UO2)(CO3)3(SO4)F] * 10H2O , je dalším uranovým nerostem, který se vyskytl na lokalitě Vrchoslav v to prostoru štoly 5. květen. V nedávné době byl popsán a potvrzen (Števko et al. 2010). Jedná se o bledě žluté kuličkovité agregáty o velikosti běžně do 1,5 mm, maximálně do 3 mm, které vznikají srůsty mikroskopických krystalků. Nově byl jejich výskyt zaznamenán na levé straně rozrážek od vchodu štoly, které sledovaly průběh žil s molybdenitem. Vyskytl se na několika nevelkých lokálních plochách převážně u země v kuličkovité formě nebo pak přímo na stěnách, kde tvoří spíše impregnace. Tento minerál je dobře patrný při osvícení UV lampou, kdy lze sledovat velmi výraznou fluorescenci stejně jako u metatorbernitu a autunitu. Kuličkovité agregáty tohoto sekundárního minerálu uranu jsou vázány na zaprášené fragmenty granitu na podlaze důlních chodeb. Schröckingerit pravděpodobně vznikl díky přítomnosti natrozippeitu, který se zde sporadicky vyskytuje s ukázkami schröckingeritu.

PICT0194

Drobné kuličky schröckingeritu na důlním prachu (Vrchoslav - št. 5. květen). Velikost vzorku 58 mm. Rok nálezu 2013.

Schrockingerit

Drobné kuličky schröckingeritu na důlním prachu (Vrchoslav - št. 5. květen). Velikost vzorku 58 mm. Rok nálezu 2013. Foto a sbírka Jiří Mánek.

Závěr

Nové nálezy sekundárních minerálů uranu nebyly podrobeny detailním analýzám. Vzhledem k faktu, že některé podobné nálezy však byly učiněny v minulosti a jsou v literatuře popsány či je makroskopická forma pro minerál typická, lze tento článek brát za důvěryhodný. Další nálezy uranových sekundárních minerálů jsou vzhledem k charakteru lokality stále možné, avšak pravděpodobně budou tyto minerály s velkou pravděpodobností mikroskopických rozměrů. Toto bádání bude však velmi obtížné díky zajištění štoly 5. květen od roku 2013.

Celou verzi článku najdete na internetových stránkách Jakuba Myslivečka zde. 

Literatura

Breiter K. (1997): The Teplice rhyolite (Krušné hory Mts., Czech Republic) - chemical evidence of a multiply exhausted stratified magma chamber. - Věst. Čes. geol. Úst. 72, 2, 205-213.

Domas J. (1984): Geologická mapa ČSR 1:50 000, list 02-43 Litoměřice. – Ústřední ústav geologický. Praha.

Eisenreich E., Breiter K. (1993): Krupka, deposit of Sn-WMo ores in the eastern Krušné hory Mts. - Věst. Čes. geol. Úst. 68, 15-22.

Fengl M. (1995): Minerály těžených fluoritových ložisek v Čechách. - Národní muzeum, Praha, 1-46.

Fengl M. (1998): Mineralogie těžených fluoritových ložisek (1.). - Minerál 6, 2, 83-88.

Chrt J. (1961): Fluoritovo-barytová ložiska v severních Čechách. - Geol. Průzk., 6, 166-170.

Sejkora J., Breiter K. (1999): Historický rudný revír Krupka, Krušné hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 7, 29-45.

Sejkora J., Kotrlý M., Novotná M., Skála R. (1998): Ferrimolybdit z opuštené štoly 5. květen u Vrchoslavi, Krušné hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 6, 225-228.

Sejkora J., Radoň M. (1997): Brochantit z fluoritového ložiska Vrchoslav (Krušné hory). - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 4-5, 190-192.

Škovíra J., Sejkora J., Kotrlý M. (1999): Výskyt ryzí mědi a kupritu ve Vrchoslavi u Teplic. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 7, 241.

Števko M., Bačík P., Ozdín D., Zeman M., Jonáš J. (2010): Výskyt schröckingeritu na fluoritovém ložisku Vrchoslav v Krušných horách (Česká republika). - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 18/2, 99-105. ISSN: 1211-0239.

Tichý K. (1981): Krupka IV. Surovina Sn-W. - Manuskript, Geofond, Praha.

Tichý K. (1987): Zpráva úkolu Krupka-Vrchoslav. Surovina molybden. - Manuskript, Geofond, Praha.

Tichý K. (1991): Záverečná zpráva za štolu 5. květen. - Manuskript, Geofond, Praha.

Trdlička Z., Kupka F. (1958): Výskyt Cu minerálů na lokalitě Vrchoslav u Krupky. - Čas. Mineral. Geol. 3, 116-119.