Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2010): Nové minerály ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 216-220, České Budějovice.

Lokalita Vlastějovice a její nejbližší okolí patří se svými bezmála 130 druhy minerálů mezi významná česká naleziště. Především pegmatity, antimonová mineralizace a sfaleritové skarnové zrudnění poskytly v posledních deseti letech mnoho nových minerálů, které do té doby nebyly z lokality známé.

Jen pro zajímavost, v roce 2000 bylo z Vlastějovic uváděno přibližně 65 druhů minerálů.  Na nárůstu počtu minerálů v posledním desetiletí se podílel především Kadlec (2007, 2009) - 17 nových minerálů, Goliáš (2002) - 14 nových minerálů, Šrein (nepubl.) - 14 nových minerálů, Brabec (2002) - 11 nových minerálů a dále Pauliš (2002) a Tvrdý (2000).      

Vybrané nové minerály:

Axinit-(Fe) Ca2Fe2+Al2[OH|BSi4O15]

Axinit-(Fe) se velmi vzácně vyskytuje ve vlastějovických pegmatitech. Má tmavě fialovou barvou se šedým nádechem a tvoří hypautomorfně omezená zrna zarůstající do křemene. Vedle hlavních minerálů pegmatitu (plagioklas, draselný živec, křemen) se s ním vyskytuje biotit a amfibol. Axinit-(Fe) se vyskytl roku 2004 na páté lomové etáži u paty jihovýchodní stěny v 10 cm mocné pegmatitové žilce pronikají granátický skarn. Byl určen RTG analýzou na ÚGV PřF MU v Brně (Kadlec - nepubl.).

obr.1

Tmavě fialové zrno axinitu-Fe o průměru 1 cm zarostlé v křemenu, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Diaspor AlO(OH)

Diaspor je velmi vzácný v mohutném biotit-muskovitickém pegmatitu, který je odkryt v malém nečinném lumku vzdáleného 800 m severozápadně od obce Vlastějovice, na pravém břehu řeky Sázavy. Diaspor tvoří lištovité, bezbarvé krystalky o velikosti do 2 mm zarůstající do křemene (Kadlec 2007). Minerál byl určen na elektronové mikrosondě na ÚGV PřF MU v Brně. 

Ferro-edenit [Na][Ca2][Fe2+5][(OH)2|AlSi7O22]

Ferro-edenit ze skupiny amfibolů byl zjištěn na kontaktu granitického pegmatitu s turmalínem a granátnického skarnu na pátém lomovém patře. Tvoří černé sloupcovité krystaly velikosti až 3 cm zarůstající do živců (Kadlec 2009). Složení amfibolů bylo studováno na elektronové mikroanalýze na ÚGV PřF MU v Brně.

Chryzokol (Cu,Al)2H2Si2O5(OH)4 . nH2

Chryzokol tvořil světle modré ledvinité agregáty v blízkosti navětralých oválných zrn chalkopyritu v dutinách kavernózního křemene v okoloskarnových hybridních horninách na páté etáži vlastějovického lomu roku 2004 (Kadlec - nepubl.).

obr.2

Ledvinité agregáty chryzokolu (0,25cm2) v dutině kavernózního křemene, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Kasiterit SnO2

Černý kasiterit velikosti do 0,5 mm se vyskytl v asociaci s Sn bohatým titanitem, Nb-rutilem a magnetitem v primitivním hrubozrnném pegmatitu pronikajícím pyroxen-granátický skarn na čtvrté lomové etáži vlastějovického lomu roku 2007 (Kadlec 2009). Minerál byl určen pomocí elektronové mikroanalýzy na ÚGV PřF MU v Brně.

Malachit Cu2[(OH)2|CO3]  

Tmavě zelený malachit tvořil tence jehličkovité krystalky (do 1,5 mm) seskupené do radiálních agregátů. Vyskytoval se společně s chryzokolem jakožto supergenní produkt alterace chalkopyritu v kavernózním křemenu pronikajícím hybridní horniny v okolí skarnu na pátém patře lomu na Holém vrchu roku 2004 (Kadlec - nepubl.).

obr.3

Tence jehličkovitý malachit (1 mm) v dutině kavernózního křemene, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Milarit K2Ca4Al2Be4Si24O60 . H2

Akcesoricky se vyskytující mikroskopický milarit byl pozorován v primitivním hrubě zrnitém pegmatitu protínajícím pyroxen-granátický skarn v asociaci se spessartinem, uraninitem, kasiteritem, Nb-rutilem, Sn-titanitem, magnetitem a minasgeraisitem-(Y) (Kadlec 2009). Ojedinělý pegmatit byl lokalizován na východní stěně čtvrté etáže lomu roku 2007. Složení milaritu bylo stanoveno na elektronové mikroanalýze na ÚGV PřF MU v Brně.

Minasgeraisit-(Y) Y2CaBe2[O|SiO4]2  

Minasgeraisit-(Y) byl identifikován v primitivním hrubozrnném pegmatitu pronikajícím pyroxen-granátický skarn. V asociaci s uraninitem, kasiteritem, Nb-rutilem, magnetitem, Sn-titanitem a mladším milaritem tvořil v blízkosti automorfně omezených zrn spessartinu mikroskopická hypautomorfní zrna (Kadlec 2009). 

Síra S

Ryzí síra je vzácný sukcesně mladý minerál na antimonovém zrudnění pronikajícím mylonitizované skarny. Tvoří hojnoploché, dokonale omezené, světle olivově zelené krystalky o velikosti do 1 mm. Krystalky jsou průsvitné a mají skelný lesk. Síra byla nalezena roku 1999 na východní stěně 5. lomové etáže. Určena byla pomocí RTG analýzy na ÚGV PřF MU v Brně roku 2003 (Kadlec - nepubl.).

obr.4

Žlutozelené, do 1 mm velké krystalky síry na berthieritu a křemenu, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Spessartin Mn2+3Al2[SiO4]3  

Tmavě červený granát s převládající spessartinovou komponentou (sps53 alm37 grs10 prp0 [%]) se vyskytl v pegmatitové žíle protínající pyroxen-granátický skarn východní stěny čtvrté lomové etáže roku 2007. Tvořil automorfně omezená zrna velikosti až 1 cm zarostlá do draselného živce (Kadlec 2009). Složení spessartinu bylo určeno na elektronové mikroanalýze na ÚGV PřF MU v Brně.

obr.5

Hnědočervený spessartin (1 cm) v pegmatitu, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Wollastonit Ca[SiO3]  

Wollastonit tvoří masívní agregáty bílé a béžové barvy. Má hedvábný lesk a místy až vzhled jemně vláknitého azbestu. Vyskytuje se na kontaktu primitivních hrubě zrnitých pegmatitů se středně zrnitou až hrubozrnnou karbonátovou horninou (Houzar, Kadlec a Sejkora 2009). S wollastonitem se vyskytuje hnědočervený granát, křemen, kalcit a fluorit. Nahodile se vyskytuje na východní stěně pátého lomového patra. Wollastonit byl studován RTG analýzou a elektronovou mikroanalýzou na ÚGV PřF MU v Brně.

obr.6

Bílý wollastonit s hnědočerveným granátem, rozměry vzorku 11x8 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Závěr

Pokud neopadne zájem mineralogů o lokalitu a bude nadále pokračovat těžba kamene, lze i do budoucna očekávat růst souhrnného počtu minerálů ve Vlastějovicích. A když to vše občas okoření troška štěstí, máme se ještě na co těšit. 

Poznámka

Vstup do vlastějovického lomu je možný pouze po dohodě s vedoucím provozovny (společnost Silnice Čáslav a.s.). O povolení ke vstupu choďte vždy s výstražnou vestou, helmou a pevnou obuví.

Literatura:

Brabec, P. (2002): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. Diplomová práce, PřF UK Praha

Goliáš, V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu. Doktorská práce, PřF UK Praha

Houzar, S., Kadlec, T., Sejkora J. (2009): Výskyt wollastonitu ve skarnu ve Vlastějovicích, střední Čechy (Česká republika). - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 17/1, 34-40

Kadlec, T. (2007): Turmalín jako indikátor stupně kontaminace granitických pegmatitů z okolí Vlastějovic nad Sázavou. Diplomová práce, PřF MU Brno, 79 stran

Kadlec, T. (2009): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). Rigorózní práce, PřF MU Brno, 95 stran

Pauliš, P. (2002): Sametka z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. čas. Minerál , 1; 7-8

Tvrdý, J. (2000): Fluorapatit z Vlastějovic. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 8, 265-266

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.