Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.

Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.

Z Cetoraze u Pacova původně popisovala ferritungstit (hydrokenoelsmoreit) Losertová et al. (2013), která ale revizí zjistila, že jde o sekundární wolframit. Autorka uvádí, že chyba vznikla na základě nehomogenity a jemnozrnosti vzorku (Losertová 2015).

Koncem roku 2016 bylo prvním autorem nalezeno na lokalitě u Cetoraze několik křemenných úlomků s wolframitem a scheelitem. Šlo o deskovité vzorky o mocnosti do 7 cm tvořené šedobílým, místy záhnědovým kavernózním křemenem, na okrajích často potažené tenkou vrstvou rezavě zbarveného limonitu. Poměrně hojný wolframit se vyskytl ve dvou odlišných formách. Starší generace byla tvořena až 2 cm velkými hrubě štěpnými černými zrny a často byla zatlačována světle béžovým až světle žlutým scheelitem. Tento wolframit svým chemismem odpovídal ferberitu s nepatrnou příměsí hübneritové komponenty (0,106 apfu Mn). Zajímavostí jsou až 3 cm velké hrubě štěpné volné agregáty ferberitu nalezené přímo v ornici nedaleko deskovitých vzorků křemene. Druhou formou byl sekundární wolframit vzácně zatlačující starší generaci, který tvořil silně porézní kostrovité agregáty o velikosti do 1 cm, v jejichž dutinách byl nalezen pro lokalitu nový minerál hydrokenoelsmoreit. Ten byl identifikován pomocí práškové rentgenové difrakce. Chemismus byl zjištěn na základě 12 bodových stanovení na plochách oktaedrických krystalů (bez H2O): Fe2O3 8,84, CaO 1,99, K2O 1,56 a WO3 80,01 hm. %. Spolu s ferberitem byl v křemenné žilovině také určen molybdenit se stopovým obsahem W (0,018 apfu), který tvořil tence tabulkovité kovově lesklé krystaly o velikosti do 3 mm. Analyzován byl také fluorapatit (0,1 apfu Mn), vyskytující se v podobě šedobílých až světle zelenkavých nedokonale vyvinutých krystalů o velikosti do 5 mm zarůstajících do křemene. Z dalších minerálů byl nalezen Fe-gahnit, muskovit, turmalín a pyrit. U hnědočerného jemně vláknitého turmalínu zarůstajícího do křemene by mohla dominovat dravitová komponenta nad skorylovou.

Chemické složení hydrokenoelsmoreitu, ferberitu, scheelitu, fluorapatitu a molybdenitu bylo studováno energiově disperzním (EDS) mikroanalyzátorem. Scheelit byl prvotně identifikován krátkovlnných UV světlem.

Diskuze a závěr

Hydrokenoeslmoreit jakožto nový minerál pro Českou republiku popisují Pauliš et al. (2018) z Vysoké u Havlíčkova Brodu. Mineralizace s hydrokenoelsmoreitem u Vysoké byla zjištěna v úlomcích křemenné žiloviny s navětralými lištovitými krystaly ferberitu. Tvoří tam až 10 mm velké žluté práškovité agregáty a drúzovité výplně drobných dutin, sestávající z 20–50 μm velkých oktaedrických krystalů. Chemické složení uvádějí Pauliš et al. (2018) na základě EDS analýz: Fe2O3 10,1, CaO 1,3, K2O 1,3, P2O5 0,6 a WO3 86,7 hm. %. Hydrokenoelsmoreit z Cetoraze je tomuto výskytu blízký jak svým chemismem, tak morfologií krystalů a asociací k ferberitu. Na základě pozorování výskytů wolframových mineralizací by se tento poměrně vzácný minerál mohl vyskytovat i na dalších lokalitách České republiky, jako je např. Ovesná Lhota.

Lokalita je mineralogicky zajímavá a do budoucna může překvapit dalšími nálezy. Nejlepší doba sběru je na jaře a na podzim, kdy není většinou pole oseté.

Poděkování

Rádi bychom poděkovali Marku Chvátalovi za stylistickou úpravu textu, Bohumilovi Burešovi za fotografie minerálů a Zbyňkovi Buřivalovi za poskytnutí literárních podkladů.

01

Černý ferberit se scheelitem a hydrokenoelsmoreitem v křemenu, rozměry vzorku: 7 × 6 × 5 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

02

Drobně krystalický hydrokenoelsmoreit na ferberitu, šířka záběru: 4 mm. Sběr T. Kadlec, foto B. Bureš.

03

Hydrokenoelsmoreit na ferberitu, šířka záběru: 3,8 mm. Sběr T. Kadlec, foto B. Bureš.

04

Oktaedrické krystaly hydrokenoeslmoreitu, šířka záběru: 0,3 mm. Sběr T. Kadlec, BSE foto O. Pour.

05

Ferberit zatlačovaný scheelitem v křemenu, šířka záběru: 16 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

06

Tence tabulkovitý molybdenit v křemenné dutině, šířka záběru: 3,8 mm. Sběr T. Kadlec, foto B. Bureš.

Literatura

Jurák L., Hranáč P., Páša J., Procházka J., Karban L., Anft A., Novosad I. (1987): Závěrečná zpráva. Wolfram – Moldanubikum, 01 79 2101. Dílčí zpráva Cetoraz. Surovina: wolfram. Geoindustria, Jihlava.

Kadlec T. (2017): Nález krystalů gahnitu u Cetorazi na Pacovsku. – Minerál, 23, 6, 548–550.

Losertová L. (2015): Přehled wolframitové mineralizace vázané na centrální moldanubický pluton a na ortorulová tělesa v moldanubiku. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 100, 2, 45–67.

Losertová L., Buřival Z., Losos Z. (2014): Waylandit a petitjeanit, dva nové fosfáty pro lokalitu Cetoraz u Pacova (Česká republika). – Bull. mineral.-petrolog. Odd Nár. Muz., 22, 2, 269–274.

Losertová L., Buřival Z., Losos Z., Houzar S. (2013): Mineralogická asociace a chemické složení Mg-wolframitu a scheelitu z Cetoraze u Pacova, Česká republika. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 98, 1, 41–48.

Němec D., Tenčík I. (1976): Regionally metamorphosed greisens at Cetoraz, the Bohemian-Moravian Heights (Českomoravská vrchovina), Czechoslovakia. – Mineral. Deposita, 11, 210–217.

Páša J. (1979): Geologické a ložiskové poměry okolí Cetoraze. – MS, Dipl. práce UJEP Brno.

Pauliš P., Kopecký S., Pour O., Vrtiška L. (2018): Hydrokenoelsmoreit (ferritungstit) z Vysoké u Havlíčkova Brodu, nový minerál pro Českou republiku. – Minerál, 26, 4, 299–304.

Prchlík I., Jeřábek M. (1965): Occurrence of tungsten mineralization westernly of Pacov. – Věstník ÚÚG, 40, 47–49.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.