Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2010): Fluorit z Vlastějovic. - čas. Minerál, 3, 212-216, České Budějovice.

Fluorit patří nejen na lokalitě Vlastějovice k nepřehlédnutelným minerálům, a to tvarem krystalů a pestrou škálou barev od čiré, přes bílou, žlutou, zelenou, červenou, hnědou, modrou, fialovou až po skoro černou. Variabilita zbarvení je u fluoritu způsobena poruchami v krystalové mřížce. Barva se často mění v rámci jednoho krystalu nebo celých agregátů.  Fluorit krystalizuje v soustavě kubické v podobě krychle, osmistěnu nebo kombinace krychle a osmistěnu. Má skelný lesk a velmi dobrou štěpnost podle plochy (111).

Na skarnovém ložisku Vlastějovice se fluorit vyskytuje ve třech geneticky rozdílných typech. Je hojný v granitických pegmatitech pronikajících skarn, méně často je na hydrotermálních kalcitových popř. křemen - kalcitových žilách ve skarnu a velmi vzácný je na puklinách dvojslídných ortorul v blízkosti skarnu.

1

Tmavě fialový fluorit se světle žlutým ancylitem v pegmatitu, rozměry vzorku 10x8 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

2

Zonální oktaedry fluoritu se světle hnědým limonitem na kalcitu, rozměry vzorku 9x7 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Pro vlastějovické pegmatity pronikajících skarnem je fluorit typický a vyskytuje se skoro ve všech žilách (Vavřín 1962, Kadlec 2009). Fluorit představuje v pegmatitech produkt kontaminace pegmatitové taveniny okolním skarnem hlavně v místě tuhnutí pegmatitové taveniny. Ackerman (2005) odhaduje teplotu vzniku fluoritu na 308-372°C na základě studia sekundárních inkluzí. Zbarvení fluoritu kolísá od téměř čiré přes vzácnou světle žlutou ke světle fialové až černofialové barvě. Nejhojnější jsou v pegmatitech tmavě fialové fluority vyskytující se v asociaci s allanitem-(Ce), amfibolem (hastingsit), titanitem, produkty alterace allanitu-(Ce) (bastnäsit-(Ce), kalcioancylit a jiné) a lokálně s granátem (andradit), biotitem (annit) nebo epidotem. Fialový fluorit tvoří v pegmatitech nepravidelné masy, které mají maximálně 10cm v průměru. Téměř čirá forma fluoritu je ve vlastějovických pegmatitech vzácná. Raritně se vyskytl světle žlutý fluorit v pegmatitu roku 1998 na páté lomové etáži lomu spolu s produkty hydrotermální alterace plagioklasu (v asociaci s prehnitem, apofylitem, kalcitem). Fluorit bývá v pegmatitu rozmístěn nahodile, místy se koncentruje na kontakty pegmatitu a skarnu. Fluorit vykazuje silnou termoluminiscenci, intenzivně modrozeleně světélkuje při zahřátí na 200-300°C (Vavřín 1962). Termoluminiscenci fluoritu z pegmatitů je možné připočítat k dlouhodobému vlivu radioaktivního záření (in Goliáš 2002: až 5,11 hm. % ThO2 v allanitu z Vlastějovic). Allanit-(Ce) zarůstající do fluoritu má kolem sebe výrazně zbarvené tmavě fialové pleochroické dvůrky.

5
Tmavě fialový fluorit na křemeni v puklině ortoruly, velikost krystalu 7 mm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

4

Tmavě fialový fluorit na kalcitu, velikost krystalu 15 mm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Na hydrotermálních epigenetických kalcitových žilách pronikajících skarn je fluorit výrazně vzácnější avšak sběratelsky atraktivnější. Na různě mocných kalcitových žilách tvoří dokonalé krystaly tvaru oktaedru vzácněji krychle o velikosti až 25mm nebo hrubě zrnité agregáty až 10cm v průměru. Barva těchto fluoritů je nejčastěji světle zelená nebo fialová různých intenzit; vzácná je téměř čirá nebo modrá. Krystaly i agregáty bývají běžně zonální od středu k okrajům (např. fialová - zelená - čirá). Fluorit se nejčastěji objevuje v sukcesi kalcit - fluorit - pyrit (- limonit) nebo křemen I - kalcit I - křemen II - fluorit - pyrit - kalcit II. Největší krystaly fluoritu pocházejí z kalcitové žíly zastižené na čtvrté lomové etáži roku 2008. Až 25 mm velké světle zelené oktaedry fluoritu byly volně uloženy v kalcitových dutinách (tzv. „plováci“).   

Dalším typem výskytu je fluorit na puklinách biotit-muskovitických ortorul a migmatitů v nejbližším okolí skarnového tělesa na Holém vrchu. Nenápadné, málo mocné pukliny SZ-JV směru jsou hojné na čtvrtém a vzácné na pátém lomovém patře. Fluorit tvoří krystaly tvaru krychle velké až 1cm. Barvu má světle fialovou až černofialovou; vzácně je čirý. Sukcese minerálů výplně puklin je křemen – pyrhotin I – pyrit – fluorit – kalcit I – pyrhotin II – kalcit II - sádrovec (Kadlec 2008).  

3

Zelený oktaedr fluoritu na kalcitu, velikost krystalu 1 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Poznámka

Vstup do vlastějovického lomu je možný pouze po dohodě s vedoucím provozovny (společnost Silnice Čáslav a.s.). O vstup choďte žádat vždy s výstražnou vestou, helmou a pevnou obuví.

Literatura

Ackerman, L. (2005): Magmatic vs. hydrotermal origin of fluorites from Vlastějovice, Bohemian Massif, Journal of the Czech Geological Society 50/1-2, Praha

Goliáš, V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu, Doktorská práce, PřF UK Praha

Kadlec, T. (2008): Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích, Čas. Minerál 2008/4, 315-318

Kadlec, T. (2009): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace), Rigorózní práce, PřF MU Brno, 95 stran

Vavřín, I. (1962): Pegmatity magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, Sbor. Nár. Muz., Ř. B, 18, 89-105, Praha

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.