Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Nedaleko Přibyslavic u Golčova Jeníkova byl nově objeven pegmatit s lithnými turmalíny a dalšími minerály. Kolem 1 m mocný pegmatit vykazuje zřetelnou vnitřní zonalitu. Okrajové partie tělesa jsou tvořeny drobně až středně zrnitým pegmatitem s hojnými světle růžovými K-živci, šedým křemenem, drobným muskovitem, černým turmalínem a modrozeleným apatitem. Následuje hrubě zrnitá jednotka K-živců a křemene s velkými krystaly muskovitu a černého turmalínu, která přechází do písmenkového pegmatitu (K-živec, křemen) bez muskovitu a dále do blokových K-živců s modrými turmalíny. Centrální části žíly tvoří několik menších křemenných jader s hrubě štěpným muskovitem, drobně zrnitým béžově zbarveným albitem a zelenými turmalíny.

Číst dál...

Vanadinit je vanadičnan olova s chlorem. Bývá červený, hnědý, oranžový, žlutý, průsvitný až neprůhledný, diamantově až medově lesklý, neštěpný, křehký. Tvoří tlustě tabulkovité až sloupcovité krystaly a ledvinité a vláknité agregáty. Vzniká jako produkt oxidace galenitu, zejména v oblastech se suchým a teplým podnebím, často bývá doprovázen cerusitem a wulfenitem. Zdrojem vanadu jsou horninotvorné minerály hostitelských hornin olověných ložisek, z nichž je tento prvek vyluhován hydrotermálními roztoky. Vanadinit není nijak zvlášť hojným minerálem. Mezi sběrateli je ovšem velmi oblíben, protože na mnohých nalezištích se vyskytuje v podobě velmi atraktivních ukázek. Na sběratelském trhu se dnes nejčastěji objevují pěkné ukázky vanadinitu z Maroka, zejména z olověných dolů v Mibladenu u Mideltu, odkud pocházejí bohaté drúzy tlustě tabulkovitých šestibokých až 3 cm velkých červených krystalů. Zvláště atraktivní jsou drúzy silně lesklých červených krystalů narůstajících na drúzy bílých tence tabulkovitých krystalů barytu.

Zdroj: www.velebil.net

Číst dál...

Gahnit ZnAl2O4 byl pojmenován v roce 1807 (Karl Marie Ehrenbert von Moll) podle švédského chemika a mineraloga Johana Gottlieba Gahna (1745-1818), který jej objevil na ložisku mědi a zlata Fulan ve Švédsku. U nás se vyskytuje akcesoricky v pegmatitech (Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek, Salisov) nebo skarnech (Županovice, Smrček). Výskyt z Cetoraze popisuje Bernard (1992) takto: "Specifický typ představuje regionálně metamorfovaný žilník s wolframitem a gahnitem v Cetorazi u Pacova, vázaný na kyselé žuly, po metamorfóze změněné na ortoruly. Tvoří zde až 2 cm velké často podle [111] zdvojčatělé tmavozelené xx." Také v dnešní době se zde dají najít pěkné ukázky tohoto poměrně vzácného minerálu...

Číst dál...

Profesor Ferry Fediuk napsal o výskytu rulových granátů v kutnohorském krystaliniku v Bernardově knize Mineralogie Československa toto: "K mineralogicky zvlášť pozoruhodným lokalitám granátů v rulách patří zejména Starkoč a Zbyslav u Čáslavi, kde průhledné červenofialové almandiny dosahují velikosti až 5 cm. Některé almandiny (Nováček 1931) mají též sytě červenou barvu, kromě nich se však vyskytují i růžově červené; v živcové obrubě kolem nich se mj. objevuje i apatit."

Číst dál...

Thulit je trojmocným manganem bohatá růžová varieta sorosilikátu zoisit {Ca2}{Al3}(Si2O7)(SiO4)O(OH), který spadá do skupiny epidotu. Růžový zoisit byl prvně popsán z norské lokality Kleppan (Sauland). U nás se tato poměrně vzácná varieta zoisitu vyskytovala či vyskytuje v asociaci s prehnitem, adulárem a titanitem na žilách alpského typu např. v Horkách či Markovicích u Čáslavi.

Číst dál...

Typickým jevem kozákovských vulkanitů, které jsou velmi dobře odkryty těžbou v lomu ve Smrčí u Semil (pliocenní nefelinický bazanit), jsou ultramafické olivinické xenolity. Jejich zelená barva a hrubě zrnitá stavba je v bazanitu velmi nápadná; velikost xenolitů se pohybuje od 1 cm do výjimečných 60 cm. Xenolity jsou horniny tvořené čtyřfázovým systémem: převládá olivín, méně jsou zastoupeny ortopyroxeny, klinopyroxeny a chromspinel. Složení xenolitů tak nejčastěji odpovídá dunitu nebo lherzolitickému peridotitu. Olivín má složení forsteritu s asi 12 % fayalitové složky, pyroxen odpovídá enstatitu s 30-50 % ferosilitové složky. Původ ultramafických xenolitů lze předpokládat ve svrchním plášti, v hloubce 30 – 80 km. Odtud byly vyneseny alkalickou bazaltoidní taveninou, která vystupovala podél geologických struktur z větších hloubek.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.