Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Thulit je trojmocným manganem bohatá růžová varieta sorosilikátu zoisit {Ca2}{Al3}(Si2O7)(SiO4)O(OH), který spadá do skupiny epidotu. Růžový zoisit byl prvně popsán z norské lokality Kleppan (Sauland). U nás se tato poměrně vzácná varieta zoisitu vyskytovala či vyskytuje v asociaci s prehnitem, adulárem a titanitem na žilách alpského typu např. v Horkách či Markovicích u Čáslavi.

Číst dál...

Typickým jevem kozákovských vulkanitů, které jsou velmi dobře odkryty těžbou v lomu ve Smrčí u Semil (pliocenní nefelinický bazanit), jsou ultramafické olivinické xenolity. Jejich zelená barva a hrubě zrnitá stavba je v bazanitu velmi nápadná; velikost xenolitů se pohybuje od 1 cm do výjimečných 60 cm. Xenolity jsou horniny tvořené čtyřfázovým systémem: převládá olivín, méně jsou zastoupeny ortopyroxeny, klinopyroxeny a chromspinel. Složení xenolitů tak nejčastěji odpovídá dunitu nebo lherzolitickému peridotitu. Olivín má složení forsteritu s asi 12 % fayalitové složky, pyroxen odpovídá enstatitu s 30-50 % ferosilitové složky. Původ ultramafických xenolitů lze předpokládat ve svrchním plášti, v hloubce 30 – 80 km. Odtud byly vyneseny alkalickou bazaltoidní taveninou, která vystupovala podél geologických struktur z větších hloubek.

Číst dál...

Prof. RNDr. Josef Staněk, CSc. napsal ve svých vzpomínkách o sběrateli minerálů Ing. Antonínu Kašpárkovi (*11. září 1925 - †20. března 2013): "...Byl u nás prvním sběratelem, který začal získávat minerály vlastní prací a ve velkém množství. Tak začal na Bobrůvce, kterou překopal snad celou. V tomto stylu pokračoval i na dalších lokalitách až do pozdního věku. Měl na minerály neobyčejný postřeh, žádný neunikl jeho zraku. Objevil řadu vzácných, nenápadně vyhlížejících nerostů - v tom byl opravdu mistr. Během svého života nashromáždil desetitisíce ukázek."

Číst dál...

Nalezený vzorek grafitické pararuly či kvarcitu o velikost 12x5,5x4,5 cm byl nalezen během polního sběru nedaleko Černovic na Táborsku. Na puklině je hojný drobně krystalický křemen, na který nasedají jehličkovité kulovité agregáty wavellitu s radiálně paprsčitou vnitřní stavbou. Barva wavellitových agregátů je zonální, přičemž středy jsou v různých odstínech modré a kraje trávově zelené až žlutozelené. V horní části vzorku převládá modrý wavellit.

Číst dál...

Jednou z charakteristických vložek v převažujících pararulách pestré skupiny moldanubika jsou grafitem bohaté horniny. Jsou představované grafitickými kvarcity a grafitickými pararulami, které vznikly nejspíše metamorfózou sedimentů bohatých organickým materiálem. Zajímavou a poměrně vzácnou minerální paragenezí, která je na tyto horniny typicky vázána, je puklinová mineralizace mladších fosfátů (wavellit, variscit a další) se zvýšeným podílem vanadu. Vizuálně se vanadová komponenta projevuje pestrým, někdy zonálním zbarvením wavellitu, který nabývá různých odstínů modré, zelené a žluté barvy a je označován jako vanadový wavellit (Bouška a Povondra 1969).

Číst dál...

Pro vlastějovický lom je typický výskyt fluoritu v kontamonivaných pegmatitech a na hydrotermálních epigenetických kalcitových žilách pronikajících skarn. Dalším typem výskytu je fluorit na puklinách biotit-muskovitických ortorul a migmatitů v nejbližším okolí skarnového tělesa na Holém vrchu. Nenápadné, málo mocné pukliny SZ-JV směru jsou hojné na čtvrtém a vzácné na pátém lomovém patře. Fluorit tvoří krystaly tvaru krychle velké až 1cm. Barvu má světle fialovou až černofialovou; vzácně je čirý. Sukcese minerálů výplně puklin je křemen – pyrhotin I – pyrit – fluorit – kalcit I – pyrhotin II – kalcit II - sádrovec (Kadlec 2008).

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.