Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Sádrovec CaSO4 · 2H2O  je velmi hojným produktem zvětrávání sulfidů, zejména pyritu, a to na hydrotermálních žilách, kde se obvykle vyskytuje spolu s limonitem. Na křemenných žilách v Nemojově tvoří tence jehličkovité krystaly často uspořádané do ježkovitých radilně paprsčitých agregátů o velikosti do 5 mm. Krystaly jsou bezbarvé a průhledné; běžně zdvojčatěny do tzv. vlaštovčích ocasů

Číst dál...

Xonotlit Ca6(Si6O17)(OH)2 a edingtonit Ba[Al2Si3O10] · 4H2O jsou vzácné minerály, které se v České republice vyskytly pouze na jednom místě; a to na ložisko Fe-Co-Ni rud u Starého Ranska. Inosilikát xonotlit vznikl alterací bazických hornin a na puklinách gaber tvoří v asociaci s prehnitem a natrolitem bílé jemně vláknité paprsčité agregáty. Edingtonit ze skupiny zeolitů tvoří až 5 mm velké bílé až bezbarvé disfenoidy a celistvé agregáty spolu s jemným natrolitem na trhlinách bazických hornin.

Číst dál...

Tak jako každá krajina má své obdivovatele, má je i České středohoří. Vedle malířů, historiků, botaniků, zoologů a turistů jsou to také geologové, paleontologové a mineralogové. Jejich první výpravy za minerály mnohdy mířily právě na lokality vulkanitů Českého středohoří. Stějně tak tomu bylo i v případě autorů této knihy, kteří navíc sdílejí touhu své nabyté poznatky zveřejnit a předat je dalším generacím (z úvodu nové knihy). Kniha, na které se vedle Z. Dvořáka podíleli M. Radoň, J. Svejkovský, O. Janeček, P. Dvořák a P. Fuchs, poutavě pojednává o minulé i současné mineralogii a geologii Českého středohoří s mírným přesahem do Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Na 253 stranách nalezneme 335 barevných fotografií minerálů a lokalit a 29 dobových kreseb, pohlednic a map. Úvodní kapitoly stručně vymezují zájmové území, podávají přehled o dosavadních výzkumech a sběratelství a vysvětlují vulkanismus Českého středohoří. Následuje přehled historických a významných mineralogických lokalit, který je pojat formou atlasu sběratelsky hodnotných minerálů. Celkem je charakterizováno 39 lokalit Českého středohoří a 11 lokalit v okrajové části Lužických hor. Jednotlivé kapitoly zaujmout především barevnými fotografiemi minerálů a lokalit. V textu je uveden popis lokalit včetně lokalizace, aktuální nálezy a možnosti sběrů v současné době. Další rozsáhlou kapitolou je abecední přehled minerálů Českého středohoří, který je rozdělen na zeolity, další minerály vulkanitů a ostatní minerály. V závěru knihy následují stručné kapitoly o lokalitách zkamenělých dřev a hnědého uhlí v Českém středohoří, ložisku polymetalických rud Roztoky u Děčína a pyropu - českém granátu a jeho doprovedných minerálů v pyroponosných šterkopíscích.

Číst dál...

Nedaleko Přibyslavic u Golčova Jeníkova byl nově objeven pegmatit s lithnými turmalíny a dalšími minerály. Kolem 1 m mocný pegmatit vykazuje zřetelnou vnitřní zonalitu. Okrajové partie tělesa jsou tvořeny drobně až středně zrnitým pegmatitem s hojnými světle růžovými K-živci, šedým křemenem, drobným muskovitem, černým turmalínem a modrozeleným apatitem. Následuje hrubě zrnitá jednotka K-živců a křemene s velkými krystaly muskovitu a černého turmalínu, která přechází do písmenkového pegmatitu (K-živec, křemen) bez muskovitu a dále do blokových K-živců s modrými turmalíny. Centrální části žíly tvoří několik menších křemenných jader s hrubě štěpným muskovitem, drobně zrnitým béžově zbarveným albitem a zelenými turmalíny.

Číst dál...

Vanadinit je vanadičnan olova s chlorem. Bývá červený, hnědý, oranžový, žlutý, průsvitný až neprůhledný, diamantově až medově lesklý, neštěpný, křehký. Tvoří tlustě tabulkovité až sloupcovité krystaly a ledvinité a vláknité agregáty. Vzniká jako produkt oxidace galenitu, zejména v oblastech se suchým a teplým podnebím, často bývá doprovázen cerusitem a wulfenitem. Zdrojem vanadu jsou horninotvorné minerály hostitelských hornin olověných ložisek, z nichž je tento prvek vyluhován hydrotermálními roztoky. Vanadinit není nijak zvlášť hojným minerálem. Mezi sběrateli je ovšem velmi oblíben, protože na mnohých nalezištích se vyskytuje v podobě velmi atraktivních ukázek. Na sběratelském trhu se dnes nejčastěji objevují pěkné ukázky vanadinitu z Maroka, zejména z olověných dolů v Mibladenu u Mideltu, odkud pocházejí bohaté drúzy tlustě tabulkovitých šestibokých až 3 cm velkých červených krystalů. Zvláště atraktivní jsou drúzy silně lesklých červených krystalů narůstajících na drúzy bílých tence tabulkovitých krystalů barytu.

Zdroj: www.velebil.net

Číst dál...

Gahnit ZnAl2O4 byl pojmenován v roce 1807 (Karl Marie Ehrenbert von Moll) podle švédského chemika a mineraloga Johana Gottlieba Gahna (1745-1818), který jej objevil na ložisku mědi a zlata Fulan ve Švédsku. U nás se vyskytuje akcesoricky v pegmatitech (Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek, Salisov) nebo skarnech (Županovice, Smrček). Výskyt z Cetoraze popisuje Bernard (1992) takto: "Specifický typ představuje regionálně metamorfovaný žilník s wolframitem a gahnitem v Cetorazi u Pacova, vázaný na kyselé žuly, po metamorfóze změněné na ortoruly. Tvoří zde až 2 cm velké často podle [111] zdvojčatělé tmavozelené xx." Také v dnešní době se zde dají najít pěkné ukázky tohoto poměrně vzácného minerálu...

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.